Loading...
Trasy • Pěší trasa • Malá náročnost
Police nad Metují - náměstí | 0,0 km | |||
Cikánka | 1,4 km | |||
Na Klůčku | 2,0 km | |||
Hlavňov | 2,5 km | |||
Hlavňov - rybník | 3,0 km | |||
Kovářova rokle - dolní rozcestí | 3,6 km | |||
Kovárna | 4,0 km | |||
Rozcestí se zelenou | 4,5 km | |||
na hřebeni | 4,8 km | |||
Supí koš | 5,1 km |
Tentokrát se vydáme na romantickou procházku do Broumovských stěn, za bizarními skalními útvary a za úchvatnými výhledy daleko do kraje.
trasa: Police nad Metují – Hlavňov – Kovářova rokle – Supí koš
délka: 5 km
převýšení: 260 m
Nejnižší bod: Police nad Metují 440 m n.m.
Nejvyšší bod: Supí koš, 702 m n.m.
možnost občerstvení: Police nad Metují, Hlavňov, Hvězda, Slavný, Suchý Důl, Police nad Metují
Dopravní dostupnost: přes Polici jezdí frekventovaná autobusová linka Náchod – Hronov – Police – Broumov jedoucí i o víkendu téměř každou hodinu (část spojů i z Prahy či Hradce Králové). Železniční stanice je od města poměrně vzdálená, lze však využít návazných autobusů.
Popis trasy: Polické náměstí opouštíme po červené turistické značce průchodem v severovýchodním rohu náměstí. Po pravé straně ulice se před námi objeví stará škola. Roubená, bíle omítnutá budova dnes patří městskému muzeu k příležitostným akcím(prohlídka po dohodě s průvodcem). Pokračujeme dále mírně do kopce podél hřbitovní zdi a skrz novou zástavbu. Město opouštíme a pokračujeme po polní cestě vroubené mladým stromořadím. Naskýtají se nám pěkné pohledy nejen na město, ale také na nedalekou Stolovou horu Ostaš. Z cesty si můžeme udělat odbočku vlevo ke skupině smrků. V jejich stínu se ukrývá křížek, navíc je tu lavička lákající k odpočinku. Vrátíme se na cestu a pokračujeme po ní vzhůru na kraj lesa, kde se přidá asfaltka. Z té však značka záhy uhýbá a klesá do Hlavňova.
Obcí projdeme k místnímu rybníku (sezónní občerstvení). U cesty se nachází kámen s vytesaným reliéfem kalichu a nápisem: „Zde stála chalupa ve které žil do roku 1726 Jiří – Vostrý Žitavec. Zemřel po mučení 27.8.1760.“ Připomíná postavu známou z románu Aloise Jiráska Temno: exulanta, jenž tajně nosil do Čech zakázané „kacířské knihy.“ Dle Jiráska to byl Suchý mužík v zeleném kabátě, hladce vyholený, dlouhých černých vlasů za uši zčesaných, přibledlý, hustého černého obočí, se zardělou bradavicí jako puchýřkem na pravém víčku.
Pokračujeme údolíčkem podél chat až na rozcestí pod Kovářovou roklí. Odpočinout si můžeme v altánku, osvěžení pak nabízí nedaleká upravená studánka. Z rozcestí pokračujeme stále po červené do Kovářovy rokle. Zpočátku nás údolí příliš nezaujme: běžný les, jaký známe z většiny našeho území. Brzy se však začnou objevovat první skalní útvary. Les postupně řídne, údolí se prohlubuje a nás čeká fantaskní pohled na balvanitou rokli, lemovanou z obou stran vysokými zaoblenými skalními masivy. Některé věže dosahují výšky až ke stu metrům. Nezbývá než žasnout nad mocnou silou přírody, konkrétně vodního živlu, jež se trpělivě a bez ustání po mnoho a mnoho let zakusoval do pískovcového svahu, aby vytvořil tuto podivuhodnou scenérii.
Z cesty uhýbá krátká značená odbočka k Mariánské jeskyni. Cesta k ní vede po dřevěné lávce přes balvanité dno rokle. Protékající potok jen tušíme někde v temné hlubině pod námi. Pravé dno je totiž překryto vrstvou mohutných balvanů a téměř skryto. Jen průzory mezi balvany můžeme nahlédnout do příšeří několik metrů pod povrchem ukrytého „jiného světa.“ Jedná se vlastně o specifický typ jeskynního systému s vlastním životem a specifickými klimatickými podmínkami. To již vcházíme do Mariánské „jeskyně,“ průchozího prostranství mezi dvěma skalními bloky. Vratislavský sochař O. Rachner zde roku 1886 do skály vytesal basreliéf mariánské hlavy.
Výše v údolí nás náhle cesta vede po schůdcích dolů, do podzemí. Vstupujeme do jeskyně nazývané Kovárna. Podle pověstí měli v rokli úkryt lapkové, přinášející útrapy lidu z širokého okolí. Jedním ze zloduchů byl také kovář, který právě tady z nakradeného železa koval zbraně a další náčiní.
Dojdeme na rozcestí se zelenou značkou, my však pokračujeme dále po červené vzhůru. Vyjdeme na rozcestí, kde se naše trasa napojí na červeně značenou „hřebenovku.“ Dáme se do ní Doprava a záhy staneme u vyhlídky zvané Supí hnízdo nebo také Supí koš. Nyní zbývá ještě zdolat několik schodů, abychom stanuli na vrcholu skály, spadající svými téměř kolmými stěnami do Broumovské kotliny. Pěkně z výšky můžeme pozorovat celý Broumovský výběžek, protáhlé vesnice, i město Broumov ležící uprostřed kotliny, včetně dominantního areálu benediktinského kláštera v centru města.
Další zajímavá místa poblíž trasy:
Souhrn značení:
červená (Jiráskova cesta): Police nad Metují, náměstí (0) – Hlavňov (2,5) – Kovářova rokle, dolní rozc (3) – Nad Kovářovou roklí (4,5)
červená: Nad kovářovou roklí (4,5) – Supí hnízdo (5)
Odkazy:
Město Police nad Metují: http://www.meu-police.cz/
Mikroregion Policko: http://www.policko.cz/
Muzeum stavebnice Merkur Police nad Metují: http://www.merkurpolice.cz/
Virtuální prohlídka Supí koš: http://www.skalnimesta.cz/virtualni-prohlidky/broumovske-steny-supi-kos.html
Webkamera – pohled z Hvězdy: http://www.broumov-mesto.cz/