Hřebečské důlní stezky

Mapka Hřebečských důlních stezek  •  Fotografie (1)  • Foto: smudla

Hřebečské důlní stezky jsou naučné turistické stezky o délce 70 km , které byly slavnostně otevřeny v červenci 2010. Stezky jsou vhodné pro pěší a cyklisty, které návštěvníky seznámí s historií lidské činnosti na Hřebečském hřbetu, s místními přírodními pamětihodnostmi a významnými kulturními památkami. Trasa s 22 naučnými zastaveními, čtyřiceti rozcestníky, osmi výchozími stanovišti a šesti odpočívadly zavede návštěvníky na Rozhlednu Strážný vrch, turistické altány Na Mladějovském vrchu a U vysílače, a také k několika dolům této lokality.

Jak již bylo řečeno , na důlní stezky se můžete vydat z několika výchozích bodů. V rámci našeho výletu jsme jako výchozí bod zvolili restauraci U tety v obci Koclířov. Je to obec ležící u hlavní silnice Moravská Třebová – Svitavy.

1.zastavení

Od restaurace U tety jsme tedy vyrazili na naučnou stezku k místu zvanému Nad doly, vzdáleném 2 km. Cesta vede okolo vysílače, u kterého je první zastavení - Altán u vysílače.Nachází se zde informační cedule , altán s lavicemi pro odpočinek a také je odtud pěkná vyhlídka na Moravskou Třebovou.

2.zastavení

Naše putování po chvíli pokračovalo. Cestou jsme minuli několik výstražných cedulí – místo je poddolované a je nebezpečné sejít z cesty. Přišli jsme k zastavení zvaném Nad doly. Zde se nachází zajímavá vyhlídka , ke které není nutné chodit do kopce. Naopak jsme šli po schodech dolů až na vyhlídkovou plošinu. Odtud jsme viděli opět Moravskou Třebovou , další krajinu a také vysílač , okolo kterého jsme před chvílí šli.

3.zastavení

Opustili jme vyhlídkovou plošinu, schody vyšlapali zase nahoru a vydali se směrem Doprava. Cesta vedla nejprve po rovině a po 1 km jsme klesáním sestoupili na širokou lesní cestu. Zde se nachází další zastavení zvané Josefka. Od informační cedule jsme sestoupili k 200 metrů vzdálené maketě štoly Josefka z roku 1861 s otevřeným altánem v podobě hornického přístavku. I zde nechybí lavičky s možností odpočinku. Pouhých 100 metrů od štoly se nachází zastávka Mladějovské průmyslové dráhy, takže se sem můžete vydat i vlakem. Od štoly jsme se vrátili zpět na širokou lesní cestu a opět směrem Doprava se vydali k dalšímu zastavení Hřebečských důlních stezek.

4.zastavení

Od štoly Josefka jsme pokračovali pouhých 700 metrů k místu zvaném U studánky. U informační cedule jsme se dozvěděli něco o místní přírodě a vystoupali pár metrů ke studánce, nacházející se nad cestou. I když pár dní předtím pršelo , voda z ní netekla. Dlouho jsme se nezdrželi a pokračovali dál.

5.zastavení

Od studánky jsme po široké lesní cestě došli po 700 metrech k velmi atraktivnímu zastavení důlních stezek. Čekala nás zbrusu nová Rozhledna na Strážném vrchu. Je vysoká 17 metrů, na vyhlídkovou plošinu vede 67 schodů a je volně přístupná. Viděli jsme z ní opět Moravskou Třebovou, část Orlických hor a Zábřežskou vrchovinu. Rozhledna má podobu hornické výztuže ve štolách. Je to dřevěná konstrukce doplněná ocelí , která vypadá opravdu velmi zajímavě. Velmi se nám líbila.

6.zastavení

Poté, co jsme se dostatečně pokochali vyhlídkou z rozhledny , pokračovali jsme dál vpravo. Široká lesní cesta se změnila ve stezku vedoucí mezi stromy. Sledovali jsme stále modrou značku. Našli jsme i několik krásných pravých hřibů. Cesta nejprve vedla po rovině a půl kilometru před dalším zastavením začala prudce klesat. Tato část rozhodně není vhodná pro cyklisty. Klesání skončilo u kolejí Mladějovské průmyslové dráhy. Široká lesní cesta klesající směrem vpravo vede do Nové Vsi u Kunčiny , my jsme se však vydali rovně k 200 metrů vzdálenému dolu Hugo Karel. Nachází se zde také výhybna úzkorozchodné železnice. U dolu Hogo Karel jsme si odpočinuli v altánku s lavičkami a přečetli si informační ceduli o historii dolu, otevřeném v roce 1871. Důl otevřel kníže Liechtenstein, který přenechal důlní výměr Hugovi a Karlovi Steinbrecherovým. Uhlí se v něm těžilo až do 20-století. Ovšem kvůli mechanizaci textilních továren bylo nutné najít další zdroj paliva pro parní kotelny. Firma tedy těžila uhlí v Nové Vsi , Útěchově a na Hřebči. Uhlí bylo nekvalitní a těžba primitivní. Těžilo se pouze v zimě až do jara. V Mladějově byly v té době jiné tři doly , z nichž dva vlastnil Jakob Hanisch. Ten v roce 1883 koupil i třetí důl od lékárníka Schwalba a po roce 1889 se stal také správcem dolu Hugo Karel. Až on si všiml , že kromě uhlí se zde dá také těžit žáruvzdorná hlína. Kníže Liechtenstein mu dal povolení k těžbě kaolinu a důl provozoval 15 let. Jiný podnikatel Gerhard Mauve již od roku 1880 dobýval kaolin v okolí Březiny a v roce 1896 koupil od Jakoba Hanische dva doly. V Mladějově postavil roku 1904 čtyři pece na pálení lupků. Koupil také všechny doly od Anenské Studánky po Březinu a místo uhlí začal těžit žáruvzdorné jílovce.

7.zastavení

Když jsme se nacházeli u štoly Josefka, pokračovali jsme ke studánce a rozhledně. Vydáte-li se však opačným směrem po široké lesní cestě dolů, dojdete asi po 1,5 km k dolu Gerhard. Důl je pojmenovaný po podnikateli Gerhardu Mauve, který místo uhlí začal těžit žáruvzdorné jílovce. Vlastnil doly od Anenské Studánky po Březinu. Vytěžený materiál vozil od dolů k pecím do Mladějova nejprve povozy , což však bylo drahé a proto byly postaveny nové pece přímo na Hřebči. Kvůli sporům s knížetem Liechtensteinem , který v této oblasti těžil uhlí a Gerhardovi pozemkovi pronajímal , došlo k fúzi obou společností v roce 1908. Po smrti Gerharda podíl ve firmě zdědil jeho syn Eberhard. Ten v roce 1913 začal s inovací firmy a pro rychlejší Dopravu materiálu byla postavena úzkokolejná dráha , která spojila závod na Hřebči , důl Hugo Karel a lanovku pod dolem Rochus. Lanovka byla zrušena a dráha prodloužena až do Mladějova. Výstavba železnice byla dokončena roku 1920.

8.zastavení

Od dolu Gerhard je to jen půl kilometru ke křižovatce. Zde jsou kromě příchozí cesty tři možnosti kam se vydat. Nejblíže , jen asi 200 metrů daleko najdete místo zvané Pod haldou a poté se vrátíte zpět na křižovatku , další možnost je navštívit 300 metrů vzdálený Rezavý potok anebo se vydat směrem do Moravské Třebové přes Udánské hradisko. Tyto cíle jsme zatím nenavštívili , takže nemohu podat podrobnější informace. Doporučuji se z křižovatky vydat směrek k Rezavému potoku, od kterého dojdete zpět do Koclířova a k restauraci u Tety, pokud se ovšem u štoly Josefka nevydáte směrem k rozhledně, jako my.

9. Zastavení

Vydáte-li se na Hřebečské důlní stezky přímo z Moravské Třebové , jako první zastavení vás čeká Udánské hradisko , které bylo původně vodním hradem franckého typu, který tvořila pouze obytná věž v nepravidelném čtyřúhelníku hradiska o rozměrech 25 x 18 m. Zemanské sídlo zaniklo na přelomu 13. a 14. stol. po připojení Udánek k moravskotřebovskému panství. Byly zde nalezeny zlomky středověké keramiky a zachovaly se pouze náznaky vodního příkopu.

10.zastavení

Z Nové Vsi u Kunčiny jsme autem popojeli do Rychnova na Moravě. Projeli jsme celou obcí směrem na Lanškroun a na konci obce je odbočka Doprava ( u autobusové zastávky ). Po panelové a poté po lesní cestě jsme došli po 1 km k Mariánské studánce. Je to jedno z dalších zastavení Hřebečských důlních stezek. Na tomto poutním místě byla roku 1850 postavena kaplička. Na zděném sloupě za mřížkou byl umístěn obraz bohorodičky. Po letech byla ke kapli přistavěna sloupová předsíň a opodál křížová cesta,u níž zbožní poutníci vykonávali pobožnost. V zimě roku 1928 zeď kapličky popraskala a v letech 1931 a 1932 byla z příspěvků a za pomoci obyvatel kraje a přátel z ciziny postavena nad studánkou nová vzhledná a stylově vybavená kaple.Za velké účasti lidu byla posvěcena 2.7.1932. Před kapličkou zde býval obraz Panny Marie , který však díky nepřízni počasí dlouho nevydržel. Byl nahrazen dřevěnou soškou Panny Marie. U kostelíka se nachází pramen léčivé vody.

Poutní místo zde vzniklo díky kováři Jakobu Franzovi z Lusdorfu na Moravě. Ten utrpěl úraz při pádu přes sáně, který mu způsoboval trvalé vnitřní bolesti.Léčení nepomáhalo a v největší tísni si Franz předsevzal,že vykoná pouť do Mariazell, kde bývalo známé poutní místo.Byl však upoután na lůžko a neměl na cestu peníze . Úspory spotřeboval na léčení a léky. Obrátil se proto na přátele s prosbou o pomoc a ti mu dali 32 grošů. V této smutné situaci se vydal na pouť do Mariazell. Došel vysílen do lesa nad Rychnovem a tam ve stínu stromu usnul. Zdálo se mu,že mu někdo připomíná,aby zamýšlenou cestu do Mariazell uskutečnil.Potom se probudil a cítil, jakoby se ho někdo dotýkal a že jeho bolesti zmizely.Pak se vydal na pouť a vykonal svou pobožnost. Z Mariazell si přivezl obrázek Panny Marie a připevnil jej v lese nad Rychnovem nad strom, pod nímž před časem spal a uzdravil se. Obrázek však byl brzy deštěm poškozen,dal proto na toto místo dřevěnou sošku Panny Marie, kterou nechal zhotovit u moravskotřebovského sochaře Františka Seydtla. Když se věci chopila církevní vrchnost,bylo rozhodnuto,že soška bude přenesena z lesa do kostela a tam postavena na hlavní oltář. Přenesení bylo provedeno 25.7.1749 slavnostně za neobvykle velké účasti lidu. Zpráva o zázračné moci mariánské sošky v Rychnově se roznesla rychle po celé zemi a Rychnov se stal věhlasným poutním místem. Tomu všemu ovšem předcházely případy podivuhodného uzdravení nemocných poutníků, kteří před soškou vykonali pobožnost. U stromu pod nímž byl uzdraven Jakob Franz, byl nalezen pramen vody. Vzniklé studánce se počalo říkat „Mariánská studánka". Bylo to také původní místo mariánské sošky a proto není divu,že poutníci přenášeli zázračnou moc sošky na vodu ve studánce.

Toto jsou pouze některá ze zastavení z Hřebečských důlních stezek. Mapu a brožuru s informaci dostanete v infocentru na náměstí v Moravské Třebové. Na stezky se můžete vydat na kole , ovšem některé úseky nejsou sjízdné , pokud půjdete pěšky počítejte s tím, že projití nejzajímavějších míst s doly , rozhlednou a vyhlídkami bude měřit asi 20 km , dále můžete využít Mladějovské průmyslové úzkokolejné dráhy , která jezdí ale pouze v sobotu v turistickésezóně. Auto lze využít pouze pro přejíždění mezi obcemi.