Hřeben Javorníků mezi sedlem Gežov a Stratencem

Stratenec je od sedla vzdálen západním směrem asi 1800 metrů. Dobře vyšlapaný hřebenový chodník nejprve vystoupá k bezejmenné kótě (1059 m), ale ještě před tím, než k ní dorazíme, doporučuji se otočit a potěšit pohledem na Velký Javorník (1072 m), jehož západní vrcholový svah je tvořen malebnou horskou loukou oživenou osamělými stromy.

Tato lučina od bezejmenného vrcholu pokračuje téměř až po Stratenec a díky jejímu sklonu na moravskou stranu se za ním náhle otvírá úžasné výhledové panoráma. Lze odtud spatřit část Hostýnských vrchů s jeho největšími Topy, vrchy Veřovické a dlouhý pás „Vsackých Beskyd“ – Vsetínských vrchů. Za nimi už nad obzor vykukují modravé vrchy Moravskoslezkých Beskyd s majestátním Radhoštěm (1129 m), Čertovým mlýnem (1206 m), Kněhyní (1257 m), Smrkem (1276 m) a Lysou horou s jejími 1324 metry. Pokud se přitom po nebesích budou prohánět kupovitá bílá oblaka, tak jako se to stalo při mém výšlapu, budete s takhle nádherně orámovaným panorámatem určitě spokojeni.

 

V této části Javorníků nevede státní hranice po hřebeni, ale přibližně 600 metrů dole pod svahem, což zapříčinily historické události. Velkokarlovicko totiž bylo osídleno novými obyvateli dosti pozdě a než se přesně určily hranice katastrů, docházelo mezi slovenskými Uhry pasoucími své ovečky na hřebenových horských lukách a Valachy k mnoha ozbrojeným střetům. Ten nejkrvavější se odehrál v Machůvkách poblíž středu Velkých Karlovic v roce 1733 a podle úřednických záznamů zde přišlo o život 13 lidí. (Díky ústní lidové slovesnosti ale počet obětí nabobtnal až na číslovku 59!)

O rok později už byla vytyčena nynější hranice. Její průběh se změnil během druhé světové války, kdy byla hranice posunuta nahoru na hřeben, ale když skončila, „čára“ se vrátila do předchozího stavu.

 

(Při průchodu mezi sedlem Gežov a Stratencem turisty jistě potěší informace, že v letním období roste na spodním okraji horské louky ohromné množství borůvek.)