Hrubý Jeseník (2): Z Branné na Vozku a přes Obří skály do Ramzové

Hrubý Jeseník (2): Z Branné na Vozku a přes Obří skály do Ramzové (05/2020)

Vozka je oblíbený vrchol v Keprnické hornatině, podcelku Hrubého Jeseníku. Většina turistů sem míří z Šeráku, na který se dostanou lanovkou z Ramzové, z Šeráku je to na Vozku asi 4,5 km po nenáročné hřebenové trase. Ještě blíže k lanovce je vrchol Keprník, a tak v pěkných a volných dnech je zde poněkud plno. Někteří vyjedou pouze na Šerák a sjedou lanovkou zase dolů, nebo jdou z Šeráku nazpět do Ramzové pěšky. Venkovní posezení u chaty Jiřího na Šeráku praská o víkendu ve švech. Z opačného směru od Červenohorského sedla je to na Vozku asi 6,5 km a je třeba překonat již vyšší převýšení než od Šeráku. Ale i tudy jde ještě poměrně dost turistů.

Na Vozku však lze jít i trasou bez lidí, není to ale úplně zadarmo. Doporučit mohu trasu z Branné po zelené značce údolím potoka Hučava, která je opravdu krásná, a po cestě je několik zajímavostí. Žlutá trasa, vedoucí na vrchol také z Branné, není záživná, protože až po Volskou louku se jde po asfaltu. Někdo chodí nahoru také po neznačených cestách od Koutů nad Desnou údolím Poniklého potoka. Všechny tyto trasy jsou dlouhé cca 10 km a převýšení je kolem 800 m.

Do Branné přijíždíme ranním vlakem z Jeseníku (odjezd z nádraží v 7:46 hod.). Kdo nechce jít nahoru do hor, ale pouze se projít v podhůří, může využít značenou Naučnou stezku Pasák, která vychází z Branné. Okruh je dlouhý asi 8 km s převýšením 270 m, případně jej lze zkrátit na polovinu sestupem zpět do Branné po zelené turistické značce. Ze stezky jsou nádherné výhledy na masív Králického Sněžníku a na Rychlebské hory. Zvláště na jaře, kdy je na vrcholu "Králičáku" ještě sníh, je to opravdu úchvatný pohled.

Naučná stezka vede nejprve ke skalním útvarům Pasák, které jsou chráněny jako přírodní památka. Jméno skály dostaly podle tvaru jedné z nich, která připomíná lidskou postavu. Soustava skalních srubů je tvořena amfibolitem keprnické klenby a vznikla převážně mrazovým zvětráváním horniny. Skály jsou částečně porosteny stromy a lepší pohled na ně je v době vegetačního klidu.

Dále naučná stezka vede po okraji lesa nad pastvinami k vyhlídce Přední Alojzov. Po cestě se celou dobu kocháte pohledy na hory a také na obec Brannou (Goldenstein, česky Kolštejn), jejíž výrazné dominanty - věže kostela a fojtství, a také budova zámku, dotváří malebnost údolí pod horami. Poblíž vyhlídky se na pastvině mezi dvěma vzrostlými jasany nachází torzo kamenných božích muk, vděčný fotografický objekt.

Pokud pokračujete po naučné stezce dále, projdete přes Alojzovské louky a lesem dolů scházíte k hájovně Banjaluka. Podobnost s názvem města v Bosně a Hercegovině není náhodná. Místo bylo pojmenováno podle dělníků z Jugoslávie, kteří v hájovně bydleli po dobu výstavby místní lesní úzkorozchodné železnice v roce 1899. Úzkokolejka vedla od hájovny údolím Klepáčského potoka až na Černavu a používala se ke svozu dřeva.

Naučnou stezku jsme prošli už v dubnu, nyní vyrážíme z nádraží v Branné po zelené značce do kopců směr Vozka. Kolem bezejmenných skal přijdeme do osady Přední Alojzov (Vorderer Aloisdorf). Osada byla po roce 1945 vysídlena a 18 zdejších domů určeno k demolici. Do dnešních dnů se zde zachovalo šest stavení, které udržují chalupáři. V okolí osady můžeme vidět hromady kamení – tzv. hromadnice, které vznikly vysbíráním kamenů z půdy při tvorbě políček bývalými osadníky. Velká část dřívějších vyčištěných pozemků už zanikla a zarostla lesem.

Zelená značka vede mezi chalupami a dále přes ohrazenou pastvinu. Prý tu je k vidění cedule oznamující, že ve stádě krav je jeden býk :-) My jdeme kolem památného stromu, kterým je nádherná košatá lípa, po stezce k hornímu křížku nad osadou a dále úvozovou cestou mimo pastvinu až nahoru na vyhlídku Přední Alojzov.

Odtud je opravdu krásný pohled na Brannou v údolí, masív Králického Sněžníku, Rychlebské hory, Hanušovickou vrchovinu a v dálce se rýsuje Suchý vrch v Orlických horách s radiokomunikační věží na vrcholu.

Po Alojzovských loukách přicházíme k Zadnímu Alojzovu (Hinter Aloisdorf), vysídlená stavení po roce 1945 zanikla, dnes tu stojí pouze opravená chata Lesů ČR s malým rybníčkem. Od chaty nás zelená značka vede k další zaniklé osadě – Josefové (Neu Josefsthal), kterou již pohltil les, ale stále jsou zde patrné stopy někdejšího osídlení.

Osada Josefová byla založena společně se sklárnou v roce 1732 tehdejším majitelem panství Kolštejn knížetem Josefem Janem Adamem z Lichtenštejna. Místo pro stavbu hutě v nadmořské výšce 820 m n. m. bylo vybráno záměrně pro snadnou dostupnost dřeva, křemene, dostatečné množství vody pro pohon mechanizmů sloužících k drcení křemene a úpravě vytěženého dřeva. Lokalitu protínala cesta, po níž dnes vede zelená turistická trasa. Sklárna byla v provozu do roku 1790. Po jejím zrušení našli bývalí skláři uplatnění jako lesní dělníci a později obsluhovali také lesní železnici se svážnicí Františkov – Josefová, kterou nechal vybudovat koncem 19. století kníže Jan II. z Lichtenštejna.

Většina obyvatel Josefové byla v letech 1945 a 1946 vysídlena se 40 kg osobních věcí do Německa, jejich majetek byl ponechán na místě a hospodářská zvířata byla umístěna do Branné a Nových Losin. Domy, které zůstaly stát, byly nabídnuty zájemcům k prodeji na stavební materiál. V roce 1959 čs. armáda zlikvidovala zbylé zchátralé objekty. Zůstal pouze dům č. p. 17 - někdejší lichtenštejnská lesovna, kterou využívala lesní správa pro ubytování lesních dělníků a brigádníků. V osadě zůstaly některé historické objekty, které byly později zrekonstruovány - dřevěný most svážnice, boží muka, kamenný kříž a klenutý kamenný most přes Hučavu.

U hájovny Josefová stojí obrovský smrk (památný strom) a potok Hučava vydává zvuk odpovídající jeho jménu. Procházíme těmito místy a máme takový zvláštní, spíše tíživý pocit. Prostě jsme ty lidi tehdy vyhnali a jejich práci, a práci jejich předků, zničili.

Mnoho informací o Josefové a lesní železnici naleznete zde: neu-josefsthal.cz

Od hájovny Josefová se stezka zvedá kolem potoka Hučava. Tento úsek je moc krásný – kamenitá cesta, kolem zelený mech a dole v zářezu poskakují vody Hučavy tvořící malé kaskády. V jednom místě je malý, ale opravdu moc pěkný vodopád. Je třeba sejít mimo cestu dolů k potoku, jinak jej neuvidíte. Toto místo je celkem přesně vyznačeno na mapách.cz.

U rozcestníku Potok Hučava někteří radí odbočit neznačenou cestou k Volské louce a pokračovat na Vozku po žluté. My jdeme dále po zelené až k Hášově lovecké chatě, kde se nachází turistický přístřešek a studánka. Samotná chata je ve vlastnictví Lesů ČR a je veřejnosti nepřístupná. U chaty stojí dvě auta, myslivci sem mohou vyjíždět po lesní cestě od Volské louky.

U rozcestníku Nad Hášovou se napojujeme na žlutou, vcházíme do horského nízkého smrkového porostu a od rozcestníku U Vozky už je to jen pár metrů a jsme na Vozkovi. Vozka (1 377 m) je šestá nejvyšší hora Hrubého Jeseníku. Skalní vrcholové bloky jsou tvořeny tzv. staurolitickým svorem a je z nich výborný výhled na všechny světové strany.

Vrcholové skály zdálky připomínají svým tvarem vůz s vozkou, a tak se o nich traduje pověst o vozkovi, který zde zkameněl i s celým povozem. Na radu ďábla zde podložil v měkkém terénu kola vozu bochníky chleba, které převážel. Po tomto činu znevažujícím dar Boží se strhla ohromná bouře a vozka se i s koňmi a povozem proměnil v kámen.

Od Vozky pokračujeme po žluté přes sedlo Trojmezí a dále po červeně značené hlavní jesenické hřebenovce na Keprník (1 423 m n. m.), který je čtvrtou nejvyšší horou Hrubého Jeseníku. Na jeho bezlesém vrcholu vystupuje nad povrch svorová hornina, která zde tvoří malé skalky.

Na Keprníku je poměrně živo a lidé bohužel posedávají také mimo místa určená pro pohyb turistů. Vrchol Keprníku se nachází uvnitř Národní přírodní rezervace Šerák – Keprník, a není dovoleno opouštět značené stezky. Moc dlouho se tu nezdržíme a pokračujeme k Šeráku. Proti nám jdou davy lidí. Je krásné počasí a první víkend, co pustili lanovku z Ramzové.

Venkovní posezení u chaty na Šeráku je plně obsazené. Vystojíme řadu na pivo, pohlédneme do údolí, zda se nic nezměnilo – stále je odtud krásný letecký pohled na město Jeseník, Zlatohorskou vrchovinu a Rychlebské hory, a pokračujeme dokončit dnešní akci. Od Šeráku scházíme po modré k Obřím skalám, které jsou zespodu z údolí vždy krásně vidět ze silnice Ramzová – Lázně-Lipová a také z vlaku, který údolím projíždí. Je to hodně prudce z kopce, po cestě je ještě jedna hezká bezejmenná skála. Obří skály (1 081 m n. m.) tvoří vedlejší vrchol Šeráku. Rozsáhlý skalní výchoz ze svorové horniny vznikl převážně mrazovým zvětráváním. Nad skalami je umístěn dřevěný turistický přístřešek.

Další dřevěný přístřešek je u rozcestí Pod Obřími skalami. Od něj se vydáváme po zelené - kousek po asfaltové cestě a dále značená stezka náhle uhýbá do údolí Vražedného potoka. Na této horské bystřině je možné vidět soustavu zpomalovacích prahů. Tyto historické přehrážky byly na potoce stavěny již od roku 1908 a byly prvními takovými stavbami v Jeseníkách. Jméno potoka nemá původ v jeho ničivé síle, ale v pověsti z doby třicetileté války, kdy tu byli Švédy povražděni místní obyvatelé ukrývající se v lesích tak, až prý byla voda v potoce rudě zbarvená krví.

Po celém dni stráveném v horách přicházíme do Ramzové a předposledním večerním vlakem v 18:35 hod. jedeme zpět do Jeseníku. Celkově je túra Branná – Vozka – Šerák – Obří skály – Ramzová dlouhá 20,7 km s celkovým převýšením 1 062 m.

Mapa oblasti na mapy.cz: trasa na Vozku z Branné (mapy.cz/turisticka)

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda

Všechny naše články z Jesenické oblasti:

• Hrubý Jeseník (1): Šerák - Keprník - Vozka - Červenohorské sedlo
• Hrubý Jeseník (2): Z Branné na Vozku a přes Obří skály do Ramzové
• Hrubý Jeseník (3): Z Karlova přes Velkou kotlinu a Vysokoholskou hřebenovkou na Skřítek
• Hrubý Jeseník (4): Z Červenohorského sedla na Praděd a Vysoký vodopád
• Rejvíz – Kazatelny – zřícenina hradu Koberštejn
• Zlatohorská vrchovina: Z České Vsi přes Bělák k Čertovým kamenům
• Žulovská pahorkatina: Z Vidnavy přes Venušiny misky a Boží horu do Žulové
• Lomy mezi Vápennou a Černou Vodou, zřícenina Kaltenštejn
• Rychlebské hory (1): Borůvková hora a Vysoký kámen
• Rychlebské hory (2): z Bílé Vody k Šafářově skále
• Rychlebské hory (3): Sokolským hřbetem přes vyhlídky nad Českou Vsí
• Rychlebské hory (4): Smrk
• Králický Sněžník: Výstup na Králický Sněžník
• Hanušovická vrchovina: Staroměstská pevnostní oblast