I když vody většinou moc neteče, limnigrafy to vše bedlivě sledují

Gloriet se většinou staví v parku či zahradě, ale v Praze ho „posadili“ k Vltavě, aby ji hlídal. A daří se mu to dodnes, Na Výtoni i u Anežského kláštera.

 

Budování měřících zařízení v kombinaci se zajímavou architekturou bylo na přelomu 19. a 20. století populární. A je také patrně důvod, proč můžeme v Praze spatřit limnigrafy hned dva, postavené několik set metrů od sebe.

 

První se nachází na pražském Rašínově nábřeží nedaleko vyšehradského (smíchovského) železničního mostu. Limnigraf na Výtoni neboli výtoňský vodočet, jednoduchý mechanismus, ale maličko složitý název pro zapamatování a výslovnost.

 

Tento zajímavý secesní objekt byl postavený okolo roku 1907 na čtvercovém půdoryse ve tvaru romantického glorietu, který doplnili loubím se sloupy. Objekt je zastřešen měděnou kopulí zakončenou jednoduchou korunou s korouhvičkou ve tvaru psí hlavy ukazující směr větru.

 

V roce 2003 byl limnigraf opraven a znovu zprovozněn a tak se velká černá ručička může posouvat od jednoho dílku k druhému. Na velkém ciferníku, udávajícím aktuální stav vody, jsou čísla od nuly do pěti. Nad ním jsou osazeny hodiny a tak se můžeme kromě stavu vody, směru větru dozvědět i přesný čas.

 

V objektu je umístěn limnigraf, přístroj sloužící k odčítání a zaznamenávání aktuální výšky hladiny řeky Vltavy. Odborník i náhodný kolemjdoucí tak pozná, že stoupá voda. Inkoustový hrot na válec ovinutý papírem vykresluje aktuální hodnotu průtoku vody ve Vltavě, na jejíž hladině je plovák. O bezchybný chod zařízení se stará hodinový strojek.

 

Druhý Limnigraf se nachází u Anežského kláštera. Také on byl postaven jako gloriet a vypadá velice zajímavě.