Island (6): Jihozápad (hlavní město Reykjavík, poloostrov Reykjanes - geotermální oblasti Krýsuvík a Gunnuhver)

Island (6): Jihozápad (Reykjavík, poloostrov Reykjanes - Krýsuvík, Grindavík, Gunnuhver) (07/2017)

Poloostrov Reykjanes vybíhá do oceánu na jihozápadě Islandu. Seznámíte se s ním hned po příletu, protože se zde nachází mezinárodní letiště Keflavík. Na první pohled kamenitá, černá a nevlídná pustina. Jsou zde však místa, která rozhodně stojí za návštěvu. Hlavní město Reykjavík, geotermální oblast Krýsuvík, pohřebiště lodí Grindavík a nebo geotermální oblast Gunnuhver.

Na poloostrově se nachází také Modrá Laguna (Blue Lagoon, Bláa Lónið) – venkovní koupaliště s modrou teplou vodou, restaurací, barem, hotelem. Hned za lagunou je geotermální elektrárna, voda v laguně je vlastně odpadní vodou při výrobě elektřiny. Výborný nápad a následně realizovaný podnikatelský záměr, s ještě lepší propagací. Vykoupe se zde většina návštěvníků Islandu, obvykle poslední den před odletem domů, protože je odtud poměrně blízko jak na letiště Keflavík, tak do hlavního města Reykjavíku. Mapa Modrá laguna

Reykjavík – je hlavní město Islandu a nejseverněji položené hlavní město vůbec. Žije zde asi 120 000 stálých obyvatel. Město nijak zvlášť nenadchne, ale vzhledem k tomu, že zde bydlí více než 1/3 obyvatel Islandu, a v celé aglomeraci i s okolními sídly více jak 2/3 obyvatel Islandu, je dobré si také o tomto místě udělat svůj vlastní obrázek.

Pěkný pohled na město shora je z ochozu městské vodárny Perlan, která funguje také jako výstavní, obchodní a turistické centrum. Dále z věže betonového kostela Hallgrímskirkja, ale tady si v sezónu postojíte ve frontě. Ve městě jsou nejrůznější muzea, ale nejsme příliš příznivci těchto aktivit a ani na to nebyl čas. Zde je stručný přehled toho, co lze v Reykjavíku navštívit:

Perlan – budova městské vodárny leží na kopci nad městem, přístup k ní je po ulici Varmahlíð. Uvnitř stavby jsou zásobníky s geotermální vodou, která je sem čerpána z několika podzemních vrtů. Islanďané pojali budovu vodárny jako moderní architektonické dílo. Ve 4. patře je vyhlídková plošina, obchody a kavárna. Kolem budovy je uměle vysázen les, který slouží obyvatelům města k rekreaci.

Hallgrímskirkja – obrovský betonový luteránský kostel, dominanta a orientační bod města (na ulici Eiríksgata). Hlavní věž je 75 metrů vysoká, nahoru jezdí výtah, vstupné na vyhlídku je 900 ISK na osobu, jinak vstup do kostela je zdarma. Interiér kostela je strohý, betonový a obrovský. Před kostelem stojí socha Vikinga Leifura Eiríkssona, což je patrně první Evropan, který dorazil k americkým břehům ještě před Kolumbem. Sochu věnovaly USA Islandu v roce 1930 u příležitosti výročí tisíc let existence islandského parlamentu (Alþingu). U kostela se dá zdarma zaparkovat (pokud najdete místo).

Raðhusið (radnice) – budova radnice stojí na břehu jezera Tjörnin na betonových pilotech. Jezero tvoří jakýsi přírodní prvek uprostřed velkoměsta a žije zde mnoho druhů vodního ptactva. Uvnitř budovy je vystaven velký topografický model Islandu, na který se můžete jít podívat. Ve vedlejší místnosti je infocentrum.

Dómkirkja – bílý luteránský kostel se zelenou střechou byl postavený v roce 1848 v neoklasicistním stylu. Nachází se na ulici Kirkjutorg. Vedle kostela stojí budova islandského parlamentu. Při příležitosti zahájení činnosti parlamentu jdou poslanci v průvodu do katedrály a koná se zvláštní bohoslužba.

Stjórnarráðið (sídlo vlády) – jedna z nejstarších budov ve městě z konce 18. století. Nachází se na ulici Lækjargata č. 101. Malý nenápadný dům, v jehož sousedství je na kopečku socha prvního Islanďana Ingólfura Arnarsona (park Arnarhóll).

Harpa – moderní skleněná budova z roku 2009 na nábřeží (Austurbakki č. 2) – koncertní a konferenční sály. Vstup dovnitř do atria je volný. Pokud svítí slunce, prostupují paprsky skleněnými stěnami a tvoří se barevné efekty. Islanďané považují budovu za jejich symbol moderní architektury a stavba je to opravdu zdařilá.

Sólfar (Sluneční jezdec) – plastika z nerezové oceli znázorňující loď je umístěná na pobřeží mezi Harpou a přístavem, pěšky asi 500 m od Harpy. Umělecké dílo symbolizuje ódu na slunce, sen o naději, pokroku a svobodě.

Kemp Reykjavík: velký kemp přímo ve městě na konci ulice Sundlaugavegur, velké travnaté plochy pro postavení stanů, zvlášť plochy pro obytná auta a karavany. Uprostřed kempu jsou budovy se sprchami, WC, kuchyňkami, pračkami. Cena kempu je 2 200 ISK/noc/osobu, sprchy jsou v ceně. Hned vedle kempu je městské venkovní termální koupaliště s plaveckým bazénem, bazénem s teplou vodou a menšími bazénky s horkou vodou, vstup 700 ISK na osobu a den. Otevřeno 6,30 – 22 hod., o víkendech od 8 hod. Nad bazénem je neudržovaná tribuna (původně jsme při pohledu zvenku mysleli, že je to nějaký stadion).

Krýsuvík – geotermální oblast Krýsuvík – Seltún se nachází na poloostrově Reykjanes. Příjezd je sem po silnici č. 42, záhy uvidíte stoupající páru a typicky barevné kopce. Z parkoviště se jde přímo na vybudované stezky v areálu. Na druhé straně je u silnice pramen Fúlipollur s bublajícím sirným bahnem. Mapa Krýsuvik-Seltún

Kousek od geotermální oblasti se při silnici č. 42 nachází jezero Kleifarvatn s krásnou zelenou vodou. Je to jedno z nejhlubších jezer Islandu (hloubka 97 m). U jezera se bohužel držela mlha a tak jsme mnoho neviděli.

Grindavík – je rybářské městečko na jižním pobřeží poloostrova Reykjanes. Bylo to jedno z mála islandských měst, kde viditelně probíhala výstavba nových domků. Pravděpodobně to bude dobré místo k bydlení vzhledem k relativní blízkosti hlavního města, Modré laguny, geotermálních zdrojů a fungujícího rybářského průmyslu. V přístavu stálo hodně rybářských lodí, některé už hodně letité, ale zdálo se, že funkční.

U Grindavíku jsou na malém poloostrově při pobřeží zbytky lodí, které tu ztroskotaly, u každé je popis. Pravděpodobně je tady moře bouřlivé a pro lodě nebezpečné. Kolem poloostrova vede nezpevněná silnice v lávě, na kterou se dostanete přímo z přístavu. Na poloostrově je také maják Hópsnesvíti. Mapa Grindavík - Hópsnesvíti

Gunnuhver – je vysoce aktivní geotermální oblast na jihozápadě poloostrova Reykjanes. Zdejší podzemní voda je mořská voda, na rozdíl od ostatních geotermálních pramenů na Islandu, a má až 300 °C. Největší bahenní horký pramen oblasti se jmenuje Gunnuhver. Mapa Gunnuhver

Oblast je přístupná ze silnice č. 425 odbočením na cestu č. 443, a nachází se v úplné špičce poloostrova Reykjanes v blízkosti majáku Reykjanesvíti. Do oblasti se jede kolem velké geotermální elektrárny, která využívá zdejší přírodní bohatství k výrobě elektřiny.

Při silnici č. 425 od Gunnuhveru směrem na sever se můžete zastavit podívat se na rozestoupené zemské kry s názvem Most mezi kontinenty. Jedná se o část viditelné trhliny, kterou tvoří hranice dvou litosférických desek – severoamerické a euroasijské, která prochází Islandem směr jihozápad – severovýchod. Mapa Most mezi kontinenty

Mapa všech námi navštívených míst a kempů: Mapa navštívených míst Island 2017

Text: Alexandra Prejdová
Fotografie: Jan Prejda

Všechny články z naší cesty po Islandu v červenci 2017:

• Island (1): Ostrov sopek, vodopádů a prašných silnic (informace, turistické možnosti, itinerář)
• Island (2): Jih (laguna s plovoucími krami Jökulsárlón, horská oblast Skaftafell, mys Dyrhólaey, vodopády Skógafoss a Seljalandsfoss, termální oblast Hveragerði)
• Island (3): Střed (Čarodějné hory Kerlingarfjöll, termální oblast Hveravellir, Strokkur Geysir, vodopády Gullfoss, Bruarfoss, Haifoss a Hraunfossar, Národní park Þingvellir)
• Island (4): Sever (jezero Mývatn, vodopády Dettifoss, Selfoss a Goðafoss, propast Ásbyrgi, maják Hraunhafnartangi, poloostrov Vatnsnes)
• Island (5): Západ (Západní fjordy – papuchalci na mysu Látrabjarg, vodopád Dynjandi, poloostrov Snæfellsnes)
• Island (6): Jihozápad (hlavní město Reykjavík, poloostrov Reykjanes - geotermální oblasti Krýsuvík a Gunnuhver)