Loading...
Z parkoviště jdeme dlážděnou cestičkou k vodopádu Gullfoss a v polovině cesty se zastavujeme u pomníku Sigrídur Tómasdóttir, ženy, která se zasloužila o zachování této nádherné oblasti. Sigrídur se narodila 24.2.1871 v Brattholtu a také celý svůj život zde žila. Byla druhým nejstarším dítětem ze 13 dětí Margrét Pórdardóttir, ženy v domácnosti a farmáře Tómase Tómassona. Pouze sedm se dožilo dospělosti a když nejstarší sestra a jediný bratr odešli v raném věku z domova, stala se vůdčí osobností dětí. Turisté k vodopádu Gullfoss začali chodit již kolem r. 1875, ale vodopád byl těžko dostupný, kvůli nerovnému terénu a neprůchodným řekám. Sigrídur zde nechala udělat první cestu a sama se stala průvodkyní turistů. Když v 19. stol. na vodopádu chtěli zahraniční investoři vybudovat hydroelektrárnu, podařilo se jí s pomocí právníka vodopád zachránit. Říkala, že jinak z elektrárny skočí dolů. Vodopád byl zachráněn a stal se majetkem lidu Islandu. Sigrídur zemřela na podzim r. 1957 ve svých 87 letech. R. 1979 jí byl u vodopádu postaven pomník a autorem portrétu Sigrídur je sochař Rikhardur Jonsson.