Jarcovská kula - Přírodní památka

To zas byl jednou v pekle pěkný virvajs! Lucifer řval vzteky a proklínal všechny rarachy, neboť kvůli špatné koordinaci práce, selhání čertovského faktoru a jednomu zásahu "shůry" přišli pekelníci o lukrativní stavební zakázku. Termín kolaudace - přehradit tok říčky Senice do ranního kuropění - se čertům kvůli jednomu náměsíčnému kohoutu dodržet nepodařilo. A navíc se po této nezdařené akci zůstaly všude po Valašských kotárech povalovat hromady popadaného kamení. No, z lidského hlediska to tedy kamení rozhodně nebylo. Skal prapodivných tvarů a podob se totiž pobožní Valaši dost báli a právem je označovali (k Luciferově čím dál většímu uspokojení) za dílo "ďáblovo." Většina tohoto výraznějšího popadaného kamení dostala od lidí pojmenování, vonící smolou a plameny pekelnými. Jen ta Jarcovská skála kupodivu nenese přízvisko po čertovi, ale místní jí říkají "Kula" nebo "Gula." Je to proto, že vrcholek skály připomíná kulatý bochník chleba a věřte nebo ne, ale Jarcovští si časem tuto skálu tak oblíbili, že se její podoba dostala i na pečeť obce. Otázkou je, či se tak stalo ještě předtím, než tuto skálu domorodci částečně odtěžili nebo až v "novověku," kdy byla skála s okolím vyhlášena Přírodní památkou...

Zajímavá (až 9 m vysoká) korpulentní skalní věž je přístupná po žluté a modré turistické značce. Pohodlnější je žlutě značená trasa, která vás ke skále dovede přímo z obce Jarcová. (Modrá do svahu dost prudce stoupá od brňovských břehů Vsetínské Bečvy a k sestupu se moc nehodí). Skalní věž Kula je tady na severovýchodě Hostýnských vrchů skálou solitérem. Prý měla opodál své dvojče, ale díky našim velmi pracovitým kamenickým prapředkům zmizelo už před více jak půldruhým stoletím z povrchu zemského. Možná je místem, kde ta druhá skála stála, malý skalní výchoz kousek nad "Kulou" - při mé pouti těmito místy se odtud ještě před 15 lety otvíral překrásný výhled na Valmez, Veřovické vrchy a na Radhošť. Z informační cedule se dozvíme - že je skála tvořena hrubozrnnými pískovci a několika druhy slepenců (skálou prochází celkem 5 jejich rozdílných vrstev) karpatského flyšového pásma, - že na jejich stěnách můžeme spatřit velmi hezké skalní lišty, voštiny a dutiny (to je pravda) - a že se na jejím vrcholu nachází mimořádně vyvinutá skalní mísa. Tento fakt nám bohužel můžou potvrdit jen horolezci, neboť vlastními silami a bez použití technických pomůcek se na temeno skály nedostaneme.

Před skalní věží se nachází menší rovné prostranství, které dovolí skálu vyfotit z přijatelného odstupu a najdeme tu také dva informační panely. Ani na jednom z nich se ale nedočtete, že Jarcovskou kulu dnes můžeme obdivovat jen díky čertovi Matesovi, kerém při letu na tú noční šichtu na Senicu skala vypadla z jeho gramblavých paprčí...