Medůvka - horolezecké skály

Fotografie (42) • Foto: Franta

Jsou největším skalním seskupením u Bystřičky, které se nenachází na Klenově a v jeho okolí, ale na hřebeni nad protilehlou stranou přehrady. I když je místní považovali za další skalisko, které při zakokrhání kohouta odhodili do lesů čerti přehrazující Senici u Lidečka - a díky opeřenci tak prohráli sázku - názvu po rarachovi se jim kupodivu nedostalo.

(Zdá se, že Valaši tady v okolí Bystřičky byli přece jen uvědomělejší, neboť ani pojmenování význačnějších klenovských skal nemá s obyvateli inferna naprosto nic společného a ony se nazývají Havránkou, Zámčiskem, Jazévkami a Svantovítovou skálou.

Tyhlety protější jsou zase označovány Medůvkou a to prý podle voštin, které lidem připomínaly včelí plásty. No nevím, nevím... a ruku na srdce: ono je voštin (na rozdíl třeba od Jazévek) právě na Medůvce proklatě málo, aby je bystrozraký pohledal... takže mi tento název nepřipadá zrovna z nejvhodnějších.
Libozvučný sice je, to ano, ale daleko výstižnější by bylo, kdyby je někdo nazval po zbojnících. Ti v této oblasti skutečně v osmnáctém století „operovali“ a kromě pozůstatků hradu Klenova a skal v okolí byla jedním z jejich hlavních shromáždišť také Medůvka.

(V análech je dokonce historicky doložená zmínka z roku 1777, kdy na Medůvku mířily davy pověrčivých lidí, aby v mlžném oparu vystupujícím z bařiny pod skálami spatřili podoby jakýchsi fantaskních příšer!

O tomhle si samozřejmě dnes už můžeme myslet jen své - vždyť ona mohla být ta skupinová sugesce vyvolána třeba pozřením jistých houbiček, že?)

Horolezcům je jejich název naprosto šumák, pro ně je nejdůležitější, že pro ně byly skály „objeveny“ začátkem osmdesátých let minulého století, že si na nich od té doby vyznačili na 35 různých cest a že některé z nich patří k těm nejobtížnějším na moravských pískovcích. Obzvlášť rádi se tu činí na 10 m vysoké severní stěně, hlavně za teplých letních dnů.

Geologové by při obhlédnutí Medůvky konstatovali, že se jedná sice o menší, ale mohutně a divoce vystupující masív, který je tvořen příkře uloženými pískovci a slepenci rusavských vrstev zlínského souvrství, přináležících do jednotky magurského flyše.

Turista bude s libozvučným názvem skal určitě spokojen. Daleko více jej ale zaujme, že se jejich hlavní část skládá z deset metrů vysoké a čtyřicet metrů dlouhé hradby, která je úzkými svislými puklinami rozdělena na množství dalších bloků a že v jejich čele stojí romantická, asi čtyři metry vysoká skalní věžička. Hlavní masív zdobí četné výklenky, dutiny a převisy a je od bočního oddělen výraznou depresí. Touhle pozoruhodnou krátkou soutěskou je možno vcelku pohodlně vystoupat až na temeno menšího masívu. Jeho ukloněná lavicová nízká stěna je ozdobena toliko škrapy a do skály vyrytými výplody chorého ducha některých návštěvníků, jimž je tady na okraji lesa k dispozici i velké tábořiště.

Od úpatí severní stěny se do kraje otvírá mimořádně hezký půlkruhový výhled. Jeho výseč obsáhne údolí Vsetínské Bečvy s částí Hostýnských vrchů, dále protilehlý hřeben už Vsetínských vrchů, na jehož svahu jsou rozhozeny domy Brňova, okolní pastviny a hřeben se zástavbou Malé Lhoty.

(Odlesněné temeno nejbližšího kopce směrem k východu zdobí bizarní kulisa dalšího skalního útvaru – Skypalovy skály, ale o ní si povíme něco až někdy příště...)

Skály na Medůvce jsou přístupny po modré turistické značce, která míří po hřebeni z Malé Lhoty na železniční zastávku Brňov. Zespoda z údolí je to sem asi 3.5 km (z Malé Lhoty jen něco málo přes dva kilometry) a z rozcestí ke skalám nás zavede značená odbočka dlouhá asi čtvrt kilometru.

Poslední aktualizace: 20.7.2019

Medůvka - horolezecké skály na mapě