Javorník – zrekonstruované středověké fresky v hřbitovním kostele sv. Kříže

Turistické cíle • Kostel

fresky v závěru kostela • Fotografie (22) • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (22 fotografií)

kněžiště, vítězný oblouk a sv. Kryštof

Ukřižování

Vstoupit do fotogalerie (22 fotografií)

Pokud chce někdo vidět typický středověký „komiks“, nemusí zajíždět nikam daleko. Nabídka možností se nedávno rozšířila o nádherné gotické a renesanční fresky v hřbitovním kostele sv. Kříže, nacházejícím se ve slezském Javorníku. V tomto příhraničním městečku (okres Jeseník) je dnes k vidění pozoruhodný soubor středověkého umění ve vysokém počtu i kvalitě. A to ještě část fresek nenávratně zmizela v „propadlišti dějin“.

Práce na archeologických výzkumech a rekonstrukci kostela trvaly téměř dvě desetiletí, přičemž rekonstrukce samotných fresek probíhala v letech 2016 až 2022. Veřejnosti pak byl „zářící“ hřbitovní kostelík – označovaný občas za kapli – zpřístupněn v červnu roku 2024 (pomineme-li příležitost nahlédnout v rámci Noci kostelů 2023). A byla to tehdy velká sláva, které se zúčastnili i zástupci ostravsko–opavského biskupství, šumperská památkářka Milena Filipová nebo kytarista Štěpán Rak.

Fresky pokrývají většinu interiéru kostela a zcela chybí jen na západní stěně (její součástí býval i hlavní vstup), která musela být ze statických důvodů v roce 1901 stržena a znovu vybudována. Při zřizování nového kůru došlo – bohužel - k trvalému poškození nebo částečnému zničení dalších fresek, včetně scény Poslední večeře. To hlavní se ale pro většinu návštěvníků stejně odehrává v presbytáři, kde se ovšem některé fresky různého stáří vzájemně překrývají a některé nebyly významově dodnes objasněny.

Samotný kostel je raně gotickou stavbou z poloviny 13. století se dvěma ústupkovými portály, pravoúhlým kněžištěm s žebrovou klenbou a lodí s vysokým dřevěným stropem na středovém – rovněž dřevěném – sloupu (nabízí se ovšem také možnost, že vznikl dostavbou staršího románského kostela s apsidou). Je přitom zajímavé, že se jedná o jediný kolonizační kostel v okolí Nisy, který má většinu kamenných prvků zhotovenou z bělostného mramoru (nosné konzoly už však jsou kopiemi). V rámci renovace kostela bylo také restaurováno souvrství omítek na fasádách.

Interiérové obrazy biblického příběhu doplňují mj. čtyři erby vratislavských biskupů ve vrcholu vítězného oblouku (nejstarší z nich patří zřejmě Jindřichovi I. z Vrbna, který byl ve funkci v letech 1302 až 1319), což dokládá účast vratislavských biskupů na dění kolem kostela minimálně od počátku 14. století (velký význam měl zejména biskup Přeclav z Pogarel, přítel a od roku 1352 kancléř českého krále Karla IV.). Kostelu jistě pomohlo i ukončení sporu vratislavského biskupa s vratislavským knížetem na konci 13. století, které církvi přineslo tzv. „velké privilegiem“ a kostelíku unikátní a ucelené umělecké dílo, které – jak se místní rádi pyšní – pamatuje období vlády Otce vlasti.

Nadšené příznivce gotického umění (autora článku nevyjímaje) jistě potěší počet zobrazených ďáblů a ďáblíků, které je však občas potřeba trošku pohledat. Sixtinskou kapli připomene čelo presbytáře, kde troubící andělé vyvolávají duše zemřelých z hrobů k Poslednímu soudu (podle výkladu průvodkyně se jedná o duše, které na jedné straně kněžiště už prošly očistcem a půjdou do nebe, na druhé straně je to špatné ještě čeká). Klenbě vévodí Ježíš Kristus se dvěma meči v ústech (symbol církevní a světské správy světa) a najdeme zde i neobvykle zpodobněnou Smrtku nebo Pannu Marii předoucí nit života, Chybět nemůže ani sv. Kryštof, zobrazený tradičně vedle vítězného oblouku a v nadživotní velikosti.

Na severní stěně najdeme ve třech pásech cyklus výjevů ze života Ježíše Krista, na jižní pak dvě renesanční fresky se sv. Martinem dělícím se s žebrákem o plášť a sv. Jiří zabíjejícího draka, symbol ďábla. Pod christologickým „komiksovým“ cyklem byly původně zřejmě zobrazeny světice, které se dochovaly jen velmi fragmentově.

V hřbitovním kostelíku se nachází vrstvy fresek z minimálně tří časových etap, tedy od 13. nebo počátku 14. století do přelomu 15. a 16. století (fáze raně gotická, pozdně gotická a renesanční). Ty se částečně vzájemně překrývají, takže práce restaurátorů zde byla hodně o kompromisu. Z odkrytých výjevů za zmínku jistě stojí postavy apoštolů, symboly evangelistů, korunování Panny Marie, nástroje umučení Krista nebo bájný pták Fénix.

Na závěr snad ještě několik zajímavostí a jedna „technická":

Kostel byl původně zasvěcen sv. Barboře a sv. Hedvice a pod jeho podlahou se svého času pohřbívalo, což prokázaly i nedávné archeologické průzkumy. Ty odhalily pětici jámových hrobů ze 17. a 18. století. Kostel patří k nejstarším památkám ve Slezsku a zdejší velmi kvalitní středověké fresky paradoxně přežily díky tomu, že zůstaly skryté pod silnou vrstvou omítky. Zachován naopak – bohužel – nezůstal malovaný renesanční strop, jehož pozůstatky byly nalezeny v podkroví. V té době kostel obklopovaly dřevěné tribuny, kvůli kterým bylo několik fresek také navždy zničeno.

Kostel bývá zpřístupněn a vstupné přijde na 50 Kč (my platili kartou a bylo nám strženo 60). O prázdninách je otevřeno denně, v květnu, červnu a září jen ve středu, pátek a sobotu. Prohlídky jsou v 10:00, 13:00 a 15:00 hod. a v jiné časy je zavřeno.

Poslední aktualizace: 3.9.2024

Javorník – zrekonstruované středověké fresky v hřbitovním kostele sv. Kříže na mapě