Z Javorníku do Žulové

Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost

Javorník bus	Asfalt	0,0 km
Rozcestník Javorník - náměstí	Asfalt	0,1 km
Přístřešek u lesa	Asfalt	2,0 km
Kaple sv. Antonína	Šotolina	2,2 km
Čertovy kazatelny	Šotolina	2,8 km
Čertovy kazatelny - rozcestník	Šotolina	2,9 km
Rychleby - zřícenina	Šotolina	3,7 km
Pod Rychleby	Asfalt	3,9 km
Kaštanová alej	Asfalt	5,2 km
Červený důl	Šotolina	6,1 km
Nové Vilémovice	Asfalt	8,5 km
Roveň	Šotolina	10,2 km
Hraničky	Šotolina	11,0 km
Pramen pod Stráží	Šotolina	13,5 km
Špičák - rozcestník	Šotolina	14,2 km
Křižovatka se žlutou značkou
Skorošice - hájovna	Asfalt	16,6 km
Žulová bus	Asfalt	21,2 km

Krajina u Nových Vilémovic

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (6 fotografií)

Přechod západního hřebene Rychlebských hor na česko - polské hranici.

Byl jsem ubytován v lázních Dolní Lipová. Jedu sólo. Vyjíždím 9:03 autobusem Jeseník - Bílá voda ze zastávky u pošty. Z 1,5 km vzdálené železniční stanice Lipová Lázně odjíždí vlak do Javorníku o tři minuty později. (Poznámka ke spojení – pokud pojedete vlakem, počítejte že půjdete ještě asi o 1,5km dále, než se dostanete do centra Javorníku. Vlak ovšem jezdí na rozdíl od většiny autobusů i o víkendech.)

Rozcestník najdeme na parkovišti u kostela, vrátíme se kousek proti směru jízdy autobusu. Za vidění určitě stojí historické centrum a pohled na Zámek Jánský vrch. Můžeme si nakoupit na cestu (po cestě není žádné občerstvení !) a pak už vyrazíme do kopce po červené značce přímo k zámku. Před zámkem ještě odbočuji ze značky vpravo po zámecké cestě, abych pořídil fotky Javorníku z vyhlídky. Prohlídku Jánského vrchu jsem nechal na jindy a pokračuji dál po značce zámeckým lesoparkem a dále místní asfaltkou schovanou v aleji mezi poli. Nad traktorem krouží hejno racků. Oblohu zdobí četné bílé mraky. Několik dní před výletem až do včerejška tu vydatně pršelo, ale dnes to na déšť nevypadá. A není ani moc vedro. Ideální počasí pro červnový výlet... Při vstupu do lesa je zastřešené posezení, ale na svačinu je ještě brzy. Po vstupu do lesa a mírném stoupání přijdeme k pěkné kapli svatého Antonína. Cesta dál mírně stoupá, příjemná pěšina bukovým lesem... Až dojdeme k rozcestníku se zelenou značkou, odbočíme ke skalní vyhlídce „Čertovy kazatelny“ s výhledem na Račí údolí. Kromě lesů není v krajině patrná žádná dominanta. Uklidňující pohled. Vrátíme se zpět na červenou a dál pokračujeme širokou lesní cestou. Chvíli po odbočení na pěšinu dojdeme ke zřícenině, která dala celému pohoří jméno (nebo to bylo naopak ???). Rychleby. Místní spolek nadšenců se dokonce pokusil o částečnou rekonstrukci hradu (podle popisné tabule ale nepříliš odborně), takže je patrný základ věže, schody a nějaké kamenné zdivo.

Po krátkém sestupu od zříceniny se ocitneme na lesní asfaltce kolem které protéká Račí potok. Jsme v Račím údolí, které jsme před chvílí obhlíželi z Čertovy kazatelny. Po dalších asi 2km dojdeme k rozcestníku s modrou. My se však stále držíme červené značky. Stoupání nabírá na strmosti a kamenitá cesta se místy mění v koryto potoka. Krajina se náhle otevírá a vycházíme na louce u osady Červený důl. Míjíme další kapli a mezi loukami a pastvinami pokračujeme po široké polní cestě, kterou stíní březové hájky až přijdeme do další osady-letoviska Nové Vilémovice. Pokud nám dochází pití, můžete doplnit z pramene Hlučného potoka (pokud si název dobře pamatuji), který je v osadě hned u cesty. Míjíme zbytky stavení zaniklé osady Hraničky. Další horská louka a opět se ocitáme v lese. Pro změnu smrky. Jsme na polsko – české hranici a naše červená značka se tu občas přiblíží k zelené z polské strany. Zde je další studánka a rozcestník „Pramen pod Stráží“. Projdeme kolem dřevěné boudy a pokračujeme dál mírným stoupáním lesem. U rozcestníku můžeme odbočit na žlutou značku a „dobýt vrchol“ Špičák. Bohužel jsem měl již celkem naspěch na autobus do Žulové a na proceduru v lázních, takže jsem vrchol minul. Po červené začneme klesat do údolí k Žulové. To co jsme plynule nastoupávali nějakých 15km se teď změní v prudké klesání na pár kilometrech kamenitou cestou podél Skorošického potoka, který občas přeskočíme. Voda je mělká a kamenitá, brodit není potřeba. Ještě se můžeme obdivovat památnému stromu, kterých je v celých Jeseníkách i Rychlebech celkem hodně. Tentokrát je to bezmála padesátimetrový smrk. Zde také končí prudké klesání a u hájovny už začíná obec Skorošice. Silnice mezi rodinnými domy už moc zajímavá není a já mám jednu hodinu a 5km na autobus. Takže vezmu za vděk stopem, kterým normálně nejezdím. Ale když mi sám zastavil... V pohodě stíhám autobus a zpětně si v mysli procházím celý dnešní výlet.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.391, 16.999)

Poslední aktualizace: 23.6.2012

Vyhledání vlakového spojení na výlet