Jeruzalém na Labi - kolínská synagoga a židovské hřbitovy

Kolínská synagoga je jednou z nejstarších a nejcennějších památek svého druhu v Čechách.

Dům čp. 126 v minulosti náležel k nejvýznamnějším budovám kolínského ghetta, neboť od roku 1654 sloužil jako židovská škola. Jeho původní středověké jádro tvoří vzhledově odlišná levá (jižní) část, kterou zdobí pozdně barokní fasáda z druhé poloviny 18. století. Po roce 1782 začala být původní školní budova využívána jako obydlí rabína. V letech 1844–1846 byla k tomuto domu na místě uličky vedoucí k synagoze přistavěna nová klasicistní školní budova, která tvoří pravou (severní) část objektu. Na průčelí se dnes nachází pamětní deska věnovaná více než 2 200 příslušníků židovské komunity deportovaným v době druhé světové války z území tehdejšího kolínského oberlandrátu. Konce války se dožilo jen 135 z nich.

Průjezdem v přízemí této budovy je přístupná synagoga, která je jednou z nejstarších a nejcennějších památek svého druhu v Čechách. Její existence je doložena již před rokem 1422, dnešní raně barokní podobu určila přestavba dokončená v roce 1696. V letech 1721 a 1815 byla synagoga významně rozšířena přístavbami bočních prostor. Svému původnímu účelu sloužila až do faktického zániku kolínské židovské obce v roce 1953. V interiéru se zachovala raně barokní štuková výzdoba a svatostánek (aron ha-kodeš) z konce 17. století.

Otevírací doba a vstupné

Synagoga je přístupná po celý rok skrze Městské informační centrum Kolín.


Starý židovský hřbitov

Starý židovský hřbitov patří k nejstarším a nejvýznamnějším památkám svého druhu v Čechách.

Starý židovský hřbitov patří k nejstarším a nejvýznamnějším památkám svého druhu v Čechách. Jeho počátky spadají asi do poloviny 15. století. Svému účelu sloužil až do roku 1887, kdy byl založen nový židovský hřbitov v Kolíně-Zálabí. Ohradní zeď opatřená pseudobarokní bránou z počátku 20. století vymezuje nepravidelný pozemek o rozloze přibližně jednoho hektaru, na němž je rozmístěno více než dva a půl tisíce náhrobků z 15.–19. století. Nejstarší zachovalé pocházejí z roku 1492, mnohem nápadnější jsou pozdně renesanční a raně barokní náhrobky ze 17. století.

Přibližně uprostřed vymezuje stoupající úroveň terénu hroby nejvýznamnějších představitelů zdejší židovské obce ze 16.–19. století. Na severozápadním úpatí pahorku je umístěn patrně nejznámější náhrobek, označující místo posledního odpočinku Becalela, syna pražského rabína Jehudy Löwa. K jeho smrti v roce 1599 se váže jedna z nejoblíbenějších kolínských pověstí.

Západní část hřbitova, přiléhající ke Sluneční ulici, obsahuje převážně mladší náhrobky z 19. století. Z nich si zaslouží pozornost zejména monumentální náhrobek továrníka Josefa Weissbergera z roku 1872.

 Otevírací doba a vstupné

Přístup na židovské hřbitovy

Přístup na Starý nebo Nový židovský hřbitov je možný po dohodě s Městským informačním centrem Kolín nebo Turistickým informačním centrem, návštěvníkům jsou zapůjčeny klíče oproti vratné záloze 100,- Kč a to nejdéle hodinu před zavírací dobou IC.

 Hřbitovy lze navštívit v provozní době infocentra MIMO SOBOTY A NĚKTERÉ ŽIDOVSKÉ SVÁTKY.