Jeskyně Obraznice


Romanov je malá osada, jež je dnes součástí města Mšeno a do historie se zepsala tím, že se zde nacházel zámek, kaple a vrchnostenské hospodářské objekty. Za dlouhou historii tohoto místa se zde však mnohé změnilo, např. roku 1724 dal Jan Hynek hrabě Věžník zbořit zdejší zámek a kámen z něho převézt na stavbu nového zámku v Lobči, stejně tak zanikla křížová cesta, jež sem vedla ze Mšena a z v roce 1876 přestavěné kaple sv. Máří Magdalény se stal pouhý obytný dům. Ovšem štěstí měla zdejší příroda, která si zachovala svoji bohatost a různorodost, což může prokazovat řada zmínek v různých periodicích a publikacích, z nichž třeba jmenovat kupříkladu "Přírodu Kokořínska a Mělnicka", editovanou Lídou Kirschnerovou a Václavem Petříčkem.
Jedním z nejkrásnějších a nejromantičtějších míst je však údolí na sever až severovýchod od osady, jež bylo nazýváno různě. Ještě v 19. století vidíme, že tamní lesy byly nazývány stejně jako osada, což dokazuje indikační skica stabilního katastru z roku 1842 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BOL323018420) a jeho reambulace z roku 1873 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=orm&idrastru=B2_a_4C_4513_3). Z obou těchto mapových děl rovněž vidíme, že celé údolí stále náleželo mšenskému panstvu. V té době se mu již lidově říkalo Kačina, ale toto pojmenování mu bylo oficiálně přisouzeno až později.
Nejvýraznější částí Kačiny je pak jeskyně Obraznice, která však není doopravdickou jeskyní, nýbrž pouze uměle vytesaným otvorem do skály, o jehož době vzniku však přesně nic nevíme a většina z vyprávění patří spíše do oblasti lidových legend a povídaček, mnohdy barvitě okrášlených v 19. století. Ale to všechno spolu s krásami přírody vytvořilo jednu z lokalit, která již od 19. století táhla zájem různých výletníků, takže se dostala do řady turistických průvodců, z nichž můžeme jmenovat publikaci "Ilustrovaný průvodce Kokořínskem, krajem Máchovým. Letovisko Mšeno v Kokořínsku, nejpříhodnější východiště k vděčným výletům: do Mšenského a Dubského Švýcarska, na Kokořín, Hradsko, do Liběchova, na Horní Vidim, Housku, na Nedovesku, Vrátenskou horu a Bezděz" z roku 1932, v níž se můžeme o tomto místě dočíst následující:
"XII. ROKLE KAČINA.
Noří se pod Romanovem do nitra lesů mšenských a vplývá v Důl u osady Brusné, vedle lesní partie »na Valečíně« zvané. Značka bílá s modrým proužkem uprostřed. Ze Mšena na Valečín je touto roklí hodina cesty.
»Romanov«, svého času letní sídlo pánů a vrchností mšenských, má jméno od kaple sv. Romana, která mu tady zasvěcena byla. Kolem kaple rozkládal se hřbitov, na nějž se z dalekého okolí pochovávalo. Dle pověstí byl Romanov tvrzí, po které není však stopy, aniž se dá určiti, na kterém místě stávala. V jeskyni pod Romanovem - druhdy prý zámeckým sklepem - byly za války třicetileté ukrývány před Švédy obrazy a jiné skvosty ze zámku romanovského - odtud jméno její podnes dochované - »Obraznice.« Vetchá kaple sv. Romana byla r. 1766 obcí mšenskou opravena, zvětšena a sv. Maří Magdaleně zasvěcena. O jeskyni zmíněné bájil lid, že sv. Maří Magdalena v ní pokání své vykonávala. Na základě toho hodlal vlastenecký, oblíbený kněz mšenský - P. V. Krolmus - zavésti na Romanově slavné pouti, ke kterým však pro zákaz úřadů nedošlo. R. 1822 byla kaple úředně zavřena. R. 1863 lehla při požáru Romanova popelem. Nynější kamenná kaple je z r. 1890. Poněvadž pro kapli nestává žádných fundací, neslouží se v ní služeb Božích od r. 1814. Vyhlídka s Romanova je úchvatná. Kaple romanovské lze dohlédnouti až s rozhledny na Petříně, kde je na vyhlídkové rampě registrována. Podrobněji o Romanově v Červenkových (»Památkách města Mšena«)."
Když odhlédneme od výše jmenovaných povídaček, tak můžeme o této jeskyni říci pouze to, že byla vytesána do skály člověkem, ale kdy se tak stalo, to se již nikdy nedozvíme. Podle všeho je výtvorem středověkého obyvatelstva, i když někteří autoři hovoří o tom, že mohlo být využito při jejím vzniku větší dutiny ve skále, kterých nalezneme v okolí dostatečně, takže se zde mohli usazovat již naši pravěcí předkové. Po vzniku zdejší tvrze v 15. století měla být jeskyně využívána jako sklepení, kde se uchovávaly potraviny, takže se jednalo o jakousi "středověkou ledničku". Ovšem vzhledem k její velikosti a vzdálenosti od Romanova to není příliš pravděpodobné. Zejména i z toho hlediska, že tehdejší doby nebyly nijak klidné a zalesněné rokle bývaly mnohdy úkrytem různých lapků a loupežníků, kteří by tak této spíže určitě využili a panstvu by byla k ničemu.
Pravděpodobnější je to, že opravdu vznikla jako úkryt významných písemností a jiných cenností z romanovského zámku a kaple za třicetileté války, ale to musela být určitě menší, aby na sebe neupozorňovala svou velikostí, když v tomto období krajem procházela řada vojsk z různých míst doslova celé Evropy a brala vše, co jí do ruky přišlo. Nebylo zámků, statků či jiných objektů, odkud by něco dobrovolně nebo násilně nebylo zrekvírováno. A výrazný, i když zazděný otvor ve skále by se určitě stal centrem zájmu, neboť cesta okolo bývala podle všeho užívána již pravěkými lovci a sběrači a byla notoricky známá všem, a to nejen místním obyvatelům. Ač tak, či onak, když švédské vojsko plundrovalo Mšensko, tak věci z Romanova nezískalo.
Když začalo být na přelomu 17. a 18. století opětovně populární poustevnictví, tak muselo dojít k rozšíření jeskyně do dnešní velikosti, protože tu měl přebývat poustevník, jenž každého dne docházel do romanovské kaple vykonávat pobožnost a zvonkem dávat znamení k modlení. K její úpravě a vyčištění pak došlo při zřízení křížové cesty ze Mšena k Romanovu roku 1768 a vzorně se o ni pečovalo minimálně v den sv. Maří Magdalény, kdy se konala na Romanov pouť. Přítrž tomu učinil císař Josef II., takže se jeskyně stala pustou a prázdnou a sloužila k různým účelům, uschovávaly se zde různé věci, někdy i pocestní před deštěm a jeskyně vypadala jako dnes, kdy má do ní přístup každý.
Znovu se jeskyně dostala do povědomí lidí v souvislosti s obnovou romanovské kaple, kdy bylo pro mšenské věřící nemyslitelné, aby byla opomenuta. Zvláště pak pro iniciátora těchto prací - P. Václava Krolmuse, jenž přišel do Mšena jako kaplan v roce 1819. Později byla udržována mšenským Okrašlovacím spolkem, ale docházeli se sem stále modlit někteří věřící, kteří k uvnitř vytesanému krucifixu pokládali svaté obrázky a další různé devocionálie. Od těch dob se s jeskyní prakticky nic jiného nedělo, takže ji můžeme vidět tak, jak vypadala v dobách své největší slávy, kdy ji navštěvovali i naši krajané z Ameriky, zejména jmenujme Dr. Josefa Chmelíčka-Luhana, jehož zápisky z cest vycházely před 1. světovou válkou v newyorském "Nedělním hlasu lidu". Na závěr je třeba dodat, že v ní prakticky není nic vidět, proto doporučuji baterku nebo alespoň mobil, abyste viděli pozůstatek zde vytesaného obětního stolu.
Jedním z nejkrásnějších a nejromantičtějších míst je však údolí na sever až severovýchod od osady, jež bylo nazýváno různě. Ještě v 19. století vidíme, že tamní lesy byly nazývány stejně jako osada, což dokazuje indikační skica stabilního katastru z roku 1842 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BOL323018420) a jeho reambulace z roku 1873 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=orm&idrastru=B2_a_4C_4513_3). Z obou těchto mapových děl rovněž vidíme, že celé údolí stále náleželo mšenskému panstvu. V té době se mu již lidově říkalo Kačina, ale toto pojmenování mu bylo oficiálně přisouzeno až později.
Nejvýraznější částí Kačiny je pak jeskyně Obraznice, která však není doopravdickou jeskyní, nýbrž pouze uměle vytesaným otvorem do skály, o jehož době vzniku však přesně nic nevíme a většina z vyprávění patří spíše do oblasti lidových legend a povídaček, mnohdy barvitě okrášlených v 19. století. Ale to všechno spolu s krásami přírody vytvořilo jednu z lokalit, která již od 19. století táhla zájem různých výletníků, takže se dostala do řady turistických průvodců, z nichž můžeme jmenovat publikaci "Ilustrovaný průvodce Kokořínskem, krajem Máchovým. Letovisko Mšeno v Kokořínsku, nejpříhodnější východiště k vděčným výletům: do Mšenského a Dubského Švýcarska, na Kokořín, Hradsko, do Liběchova, na Horní Vidim, Housku, na Nedovesku, Vrátenskou horu a Bezděz" z roku 1932, v níž se můžeme o tomto místě dočíst následující:
"XII. ROKLE KAČINA.
Noří se pod Romanovem do nitra lesů mšenských a vplývá v Důl u osady Brusné, vedle lesní partie »na Valečíně« zvané. Značka bílá s modrým proužkem uprostřed. Ze Mšena na Valečín je touto roklí hodina cesty.
»Romanov«, svého času letní sídlo pánů a vrchností mšenských, má jméno od kaple sv. Romana, která mu tady zasvěcena byla. Kolem kaple rozkládal se hřbitov, na nějž se z dalekého okolí pochovávalo. Dle pověstí byl Romanov tvrzí, po které není však stopy, aniž se dá určiti, na kterém místě stávala. V jeskyni pod Romanovem - druhdy prý zámeckým sklepem - byly za války třicetileté ukrývány před Švédy obrazy a jiné skvosty ze zámku romanovského - odtud jméno její podnes dochované - »Obraznice.« Vetchá kaple sv. Romana byla r. 1766 obcí mšenskou opravena, zvětšena a sv. Maří Magdaleně zasvěcena. O jeskyni zmíněné bájil lid, že sv. Maří Magdalena v ní pokání své vykonávala. Na základě toho hodlal vlastenecký, oblíbený kněz mšenský - P. V. Krolmus - zavésti na Romanově slavné pouti, ke kterým však pro zákaz úřadů nedošlo. R. 1822 byla kaple úředně zavřena. R. 1863 lehla při požáru Romanova popelem. Nynější kamenná kaple je z r. 1890. Poněvadž pro kapli nestává žádných fundací, neslouží se v ní služeb Božích od r. 1814. Vyhlídka s Romanova je úchvatná. Kaple romanovské lze dohlédnouti až s rozhledny na Petříně, kde je na vyhlídkové rampě registrována. Podrobněji o Romanově v Červenkových (»Památkách města Mšena«)."
Když odhlédneme od výše jmenovaných povídaček, tak můžeme o této jeskyni říci pouze to, že byla vytesána do skály člověkem, ale kdy se tak stalo, to se již nikdy nedozvíme. Podle všeho je výtvorem středověkého obyvatelstva, i když někteří autoři hovoří o tom, že mohlo být využito při jejím vzniku větší dutiny ve skále, kterých nalezneme v okolí dostatečně, takže se zde mohli usazovat již naši pravěcí předkové. Po vzniku zdejší tvrze v 15. století měla být jeskyně využívána jako sklepení, kde se uchovávaly potraviny, takže se jednalo o jakousi "středověkou ledničku". Ovšem vzhledem k její velikosti a vzdálenosti od Romanova to není příliš pravděpodobné. Zejména i z toho hlediska, že tehdejší doby nebyly nijak klidné a zalesněné rokle bývaly mnohdy úkrytem různých lapků a loupežníků, kteří by tak této spíže určitě využili a panstvu by byla k ničemu.
Pravděpodobnější je to, že opravdu vznikla jako úkryt významných písemností a jiných cenností z romanovského zámku a kaple za třicetileté války, ale to musela být určitě menší, aby na sebe neupozorňovala svou velikostí, když v tomto období krajem procházela řada vojsk z různých míst doslova celé Evropy a brala vše, co jí do ruky přišlo. Nebylo zámků, statků či jiných objektů, odkud by něco dobrovolně nebo násilně nebylo zrekvírováno. A výrazný, i když zazděný otvor ve skále by se určitě stal centrem zájmu, neboť cesta okolo bývala podle všeho užívána již pravěkými lovci a sběrači a byla notoricky známá všem, a to nejen místním obyvatelům. Ač tak, či onak, když švédské vojsko plundrovalo Mšensko, tak věci z Romanova nezískalo.
Když začalo být na přelomu 17. a 18. století opětovně populární poustevnictví, tak muselo dojít k rozšíření jeskyně do dnešní velikosti, protože tu měl přebývat poustevník, jenž každého dne docházel do romanovské kaple vykonávat pobožnost a zvonkem dávat znamení k modlení. K její úpravě a vyčištění pak došlo při zřízení křížové cesty ze Mšena k Romanovu roku 1768 a vzorně se o ni pečovalo minimálně v den sv. Maří Magdalény, kdy se konala na Romanov pouť. Přítrž tomu učinil císař Josef II., takže se jeskyně stala pustou a prázdnou a sloužila k různým účelům, uschovávaly se zde různé věci, někdy i pocestní před deštěm a jeskyně vypadala jako dnes, kdy má do ní přístup každý.
Znovu se jeskyně dostala do povědomí lidí v souvislosti s obnovou romanovské kaple, kdy bylo pro mšenské věřící nemyslitelné, aby byla opomenuta. Zvláště pak pro iniciátora těchto prací - P. Václava Krolmuse, jenž přišel do Mšena jako kaplan v roce 1819. Později byla udržována mšenským Okrašlovacím spolkem, ale docházeli se sem stále modlit někteří věřící, kteří k uvnitř vytesanému krucifixu pokládali svaté obrázky a další různé devocionálie. Od těch dob se s jeskyní prakticky nic jiného nedělo, takže ji můžeme vidět tak, jak vypadala v dobách své největší slávy, kdy ji navštěvovali i naši krajané z Ameriky, zejména jmenujme Dr. Josefa Chmelíčka-Luhana, jehož zápisky z cest vycházely před 1. světovou válkou v newyorském "Nedělním hlasu lidu". Na závěr je třeba dodat, že v ní prakticky není nic vidět, proto doporučuji baterku nebo alespoň mobil, abyste viděli pozůstatek zde vytesaného obětního stolu.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.450, 14.629)
Poslední aktualizace: 7.3.2025
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Příspěvky z okolí Jeskyně Obraznice

Za skalními utvary Kokořínska a k Jestřebickým Pokličkám
Tipy na výlet
Druhou trasu nazveme K JESTŘEBICKÁM POKLIČKÁM. Výchozím bodem nám bude zelená značka která nás povede od Mšenských lázní lesoparkem Debř až k hájovně na Romanově. Odtud se dáme s části…
0.2km
více »

Kaple sv. Máří Magdalény v Romanově
Kaple
Romanov je malá osada na sever od Mšena, kde stávalo letní sídlo mšenské vrchnosti, které vzniklo na základech tvrze z 15. století, k jejímuž vzniku mělo dojít podle tradice po zboření mšenské tvrze kolem roku 142…
0.2km
více »

Podzimní Kokořínsko, Mšeno.
Cestopisy
Podzimní Kokořínsko, Mšeno.
Je dušičková sobota, počasí tomu odpovídá, střídá se mlha s deštěm. Přijíždíme do Mšena, Karel parkuje u náměstí a nastupujeme na žlutou naučnou stezku směrem k obci Romanov a do skaln…
0.3km
více »

Přírodní divadlo v Debři
Drobné památky

Při procházení lesoparkem Debř u Mšena na Mělnicku upoutají vaši pozornost zbytky přírodního divadla. To zde bylo postaveno na sklonku padesátých let dvacátého století z iniciativy mšenského okrašlovacího spolku a…
0.4km
více »

Údolí Debř u Mšena
Údolí

Debř (staročeské podstatné jméno debř či débř označovalo právě údolí) je vycházkové údolí u Mšena. Zdejší lesopark je častým cílem nedělních procházek místních občanů.
Před vstupem do údolí si můžete prohlé…
0.4km
více »

Vodojem Romanov
Technická památka

Na konci obce Romanov na Mělnicku, u výpadovky na Ráj, upoutá pozornost dvoukomorový vodojem zásobující vodou dvacet pět obcí. Má téměř stoletou historii.
Dne 12. května 1921 zastupitelé Mšena a Sedlce se na spole…
0.5km
více »

Rozcestí Na rovinách (háj.)
Rozcestí

Křižují se zde tři trasy. Zelená TZ vás v západním směru dovede k rozcestí Švédský val, kde se můžete rozhodnout, kterým směrem dále pokračovat. Ve směru východním můžete dojít na hrad Housku.Modrá TZ vede jednom směru do Mšena na náměstí. Ve směru druhém k Pokličkám.Rozcestím ještě prochází okruh Cinibulkovy NS.
0.6km
více »

Hladové schody z Debře k Romanovu
Zajímavost

Hned na začátku rokle Debř u městečka Mšeno na Mělnicku se nachází několik schodišťových ramen vytesaných do pískovcové skály. Schody usnadňují výstup z rokle k nedaleké obci Romanov. Provede vás po nich žlutobílé…
0.6km
více »

Kokorinsko - Raj, Cimbulkova stezka
Trasa

Priatelia, turisti,skvela to zimna tura, odporucam sa vydat do tychto usekov hlavne v zime. Nestretnete po ceste, chodniku mnozstvo turistov, priam nikoho.Pokial vyrazite z Msena po modrej alebo zelenej na Prusecn…
0.8km
více »

Romanovské vyhlídky.
Vyhlídka

Krajina Mšenského Švýcarska láká turisty svou nádhernou scenerií pískovcových skal a skalnatých roklí obklopených borovými lesy. Jedním z často navštěvovaných m…
0.8km
více »

Jedeme do našich severních hor - 5. den - odpoledne: cca 2,5 km dlouhý okruh v CHKO Kokořínsko–Máchův kraj: Na rovinách - Cinibulkova stezka - skalní město Bludiště - vyhlídka nad Studáneckou roklí; Mšeno - městská památková zóna; větrný mlýn Vrátno
Cestopisy
Neděle 15. 8. 2021 - odpoledne
Také odpoledne se jdeme podívat na skály. Chceme si projít další část naučné Cinibulkovy stezky. Vede po silnici, to se nám moc nelíbí. Vracíme se kousek po cestě, po které jsme dopo…
1.1km
více »

Cinibulkova naučná stezka
Tipy na výlet

Obec Mšeno na Kokořínku-okres Mělník. Jde se po Cinibulkově naučné stezce v okolí Mšena. Jedná se o naučnou stezku dlouhou 9 km. Okružní trasa okolo Mšena vede…
1.2km
více »

Mšeno
Městečko

Město Mšeno (330-360 m n. m.) je vstupní branou do CHKO Kokořínsko. Leží na jeho východním okraji, na rozhraní okresů Mělník, Mladá Boleslav a Česká Lípa. Kokořínsko je lesnatý kraj, plný skalních…
1.2km
více »
Cinibulkova stezka
Tipy na výlet

Cinibulkova stezka je stezka naučná, příslušně žlutě značená. A ze Mšena samozřejmě stoupala a ještě po silnici. Ale doplnil jsem si sbírku cedulí.
Byl to zlatý retvívr a opravdu vypadal trochu utrápeně. Pavlína …
1.3km
více »

..závan časů secesních..
Tipy na výlet

Je to zcela prosté, pokud jedeme autem, vydáme se na dálnici na Ústí n. Labem, sjedeme exitem na Neratovice a pak se propleteme vesničkami do Mšena. Jde o městské lázně…
1.3km
více »

Skalami na Cinibulkově stezce u Mšena
Trasa

Tato trasa vede po tzv. Cinibulkově stezce (viz https://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/cinibulkova-stezka). Začíná v centru Mšena a celá je značená místní značkou - žlutým "psaníčkem". Nejdříve nás vyvede z města po silnici do kopce pod Romanov. Tady odbočuje vpravo, překvapivě z kopce. Ne na dlouho, za chvíli začneme stoupat k prvním skalám Prolezovaček (foto 1 - 4).…
1.3km
více »

Kokořínsko - Mšeno - Cinibulkova Stezka
Tipy na výlet

Jedním z nejznámějších, nejkrásnějších a turisticky atraktivních okruhů je Cinibulkova stezka. V letech1904 až 1944 žil ve Mšeně propagátor a obdivovatel přírodních krás mšenského kraje Josef Cinibuk. Miloval mše…
1.3km
více »

Cinibulkova stezka
Chodník, naučná stezka

Okružní stezka ze Mšena, procházející skalami severně až severozápadně od města. Pojmenovaná je po Josefu Bedřichu Cinibulkovi (1876 - 1944), místním učiteli a vyznavači turistiky na Kokořínsku. celá stezka je dlo…
1.3km
více »

Mšeno - rozcestník Mírové náměstí
Rozcestí

Turistický rozcestník Mšeno
Tento turistický rozcestník je velice zvláštní a to už tím, že se zde kříží čtyři turistické trasy žlutá, červená, zelená a modrá. Rozcestník tvoří tři ocelové nohy spojené asi metr nad zemí kruhem na kterém jsou vyznačeny světové strany.
V horní části je sloup spojen do tří směrů a na nich jsou umístěny turistické směrovky.
Modrá…
1.3km
více »

Z Mšena na Kokořín
Tipy na výlet

Než prosedět sobotu doma u televize, rozhodli jsme se pro krátký výlet kousek za Prahu na procházku kolem Kokořína. Jelikož Kokořín jako takový již známe…
1.3km
více »

Roklemi na Pokličky ze Mšena
Trasa

Na této trase budeme obdivovat divokou krásu skalních útvarů v několika roklích, které nás dovedou ze Mšena k Pokličkám, Jestřebici, do Šemanovického dolu na Hradkov a cestou zpět na Jestřebické pokličky. Trasa není nijak zvlášť náročná, vzhledem k délce cca 17 km a množství zajímavých míst doporučuji jako celodenní výlet. S výjimkou výstupů na Pokličky se dá v pohodě zvládnout i na kole.
1.3km
více »

Mšeno - Debř - Bludiště - Prolezovačky - Mšeno
Trasa

Zaparkovali jsme ve Mšeně. Prošli jsme kolem Městských lázní a Kousek za lázněmi vejdeme do údolí Debř. Zalesněným údolím jsme prošli kolem skalního bytu a Kokořínku, což je kamenná maketa hradu Kokořín. Proš…
1.3km
více »

Podzimní kokořínsko
Tipy na výlet
Kam na výlet na podzim? Jednou rozhodně z nejmalebněujších krajin je oblast mezi Mšenem a hradem Kokořín. Mechem obrostlé skalní stěny v kombinaci se žlutočerneným listím podzimních stromů, tak k téhle kombinaci je l…
1.3km
více »

Ještě podzimní kokořínsko
Tipy na výlet

Opět se vydáme do kokořínských lesů mezi Mšenem a hradem Kokořín. Zvolili jsme si jedno z nejkrásnějších období v těchto smíšených lesích a tím je bezesporu podzim. Vydáme se zase od info centra po červené z…
1.3km
více »

Ráj - Kokořínsko
Osada

Osada Ráj
Ráj je v současnosti Mšena, ale dříve samostatná obec v dnešní době zde trvale žije asi 10 trvale bydlících osob. Dříve převážně německy osídlená, za 2. sv. války pohraniční "říšs…
1.8km
více »

Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Mšenské pokličky
Zajímavost

Asi 3 km od hradu se nad Kokořínským dolem nacházejí zajímavé geologické útvary: Mšenské pokličky. Název dostaly podle nedalekého městečka Mšena. Každý čtenář je jistě zná, protože se často stávají námětem fotog…
2.7km
více »

Kokořínské pokličky
Skalní útvar

Pískovcové útvary nad kokořínským dolem, západně od obce Vojtěchov. Vznikly selektivním zvětráváním pískovců, za což může vyluhování železa z třetihorních vyvřelin podzemními vodami a vysrážením hydrátu oxidu žele…
2.7km
více »

Kokořínsko
CHKO

Pro milovníky přírody a turistiky nabízíme několik informací o překrásném místě, kterým je CHKO Kokořínsko - ráj turistů. Představíme vám nyní ta nejzajímavější a nejnavštěvovanější místa této oblasti: kokořínsk…
4.2km
více »

Houska
Zámek

Zámek Houska stojí na Zámeckém vrchu uprostřed lesnaté krajiny. Zámek Houska leží v jižní části Českolipska v Libereckém kraji. Masivní zámecký objekt má čtyřúhelníkový půdorys s uzavřeným středním nádvořím. Cenná je Zelená světnice s malbami ze 16. století, rytířský salonek, obdivovaná je hradní kaple s restaurovanými malbami. V areálu se uskutečňuje řada sezónních akcí, v let…
4.6km
více »