Jindřichův Hradec - ulice Štítného
Tahle asi 110 metrů dlouhá komunikace se nachází v historickém jádru města, na západní straně ústí do ústřední Panské ulice a na východě do Svatojánské. Nejhodnotnější památkou je kostel sv.Jana Křtitele a minoritský klášter se špitálem, působivé pro oko jsou ale i měšťanské domy, jež ulici obklopují.
Dva z nich jsou památkově chráněny: jedná se o patrový dům č.p.127 s gotickým jádrem, upraveným v renesanci... a pak poté, co roku 1801 vyhořel. Dnešní podoba pochází z půli „století páry.“ Druhým objektem je měšťanský dům č.p.149, stojící na rohu Štítného a Svatojánské. Tento byl vystavěn v éře baroka a upraven v 19.století.
Kostel sv.Jana Křtitele patří se sousedním klášterem k významným památkám gotické architektury. Byl založen počátkem 13.století řádem německých rytířů, v součinnosti s řádem žebravých minoritů. Ti stavbu chrámu dokončili a zasloužili se i o výstavbu kláštera.
Ve 14.století byla zbudována kaple sv.Mikuláše, která je jednou z nejcennějších staveb vrcholné gotiky v celých jižních Čechách.
Chrám proslul svými tajemnými nástěnnými malbami. Fresky vznikly ve 14.století a udiví svými bizarními motivy. Lze tu např.spatřit ženštinu s ňadry na zádech, různé ohavné hlavy „naroubované“ na záda zvířat a podivné obludy s obrovskými hlavami, jenž jim vyrůstají přímo z noh. Prý to všechno mají být potrestaní hříšníci a démoni, ale kdo už dneska ví, kdo je kdo... Malby se střídají s obdélníky pokrytými rostlinným a geometrickým dekorem.
Další zajímavostí kostela je náhrobek Magdaleny z Gleichenu z 15.století a obraz „Křest Krista“, jehož autorem se v 17.století stal K.Schoder. Působivé je i vnitřní barokní vybavení chrámu.
V sakristii se nachází „Strom života“, přenesený sem z paulánského kostela Nejsvětější Trojice, stojícího v areálu kláštera u Nové Bystřice. Kromě něj je v sakristii k vidění také podobizna Tomáše Krýzy, „stvořitele“ místního mechanického betlému, který je vystaven v Muzeu Jindřichohradecka a je největším na světě!
V barokní kapli Nanebevzetí Panny Marie možno zhlédnout výstavu církevního umění.
(Muzeum Jindřichohradecka má v areálu kláštera svoji pobočku s konferenčním sálem a výstavními prostorami.)
Nejhodnotnějším prvkem minoritského kláštera, přiléhajícího k severní straně kostela sv.Jana Křtitele, je tzv.Soukenická kaple“ (bývalá kapitulní síň sklenutá na středový sloup) a východní strana křížové chodby. Zbytek ambitu byl upravován před koncem 15.století a vyzdoben nástěnnými malbami.
Ke klášteru byly později přistavěny dva reprezentační renesanční sály a spolu s budovou kláštera od druhé poloviny 16.století využívány jako špitál.
K zajímavostem ulice Štítného bezesporu patří i dům na nároží se Svatojánskou, jehož střecha zaujme neobvyklým souborem úzkých, pilířovitých komínů.