Kadaň – městské opevnění s galerií „pod širým nebem“

Kadaň je bezesporu městem krásným a pro příznivce historických památek velice lákavým. Já sám jsem zde byl pouze jednou a musím přiznat, že jsem pro ni ihned získal jistou slabost. Jednou z nejzajímavějších zdejších pamětihodností jsou určitě dochované městské hradby s různými fortifikačními prvky a velice zajímavým představením děl mladých (nevím jestli i věkem, ale duchem určitě) umělců – sochařů před jejich jihovýchodní částí.

Původní opevnění města pochází z II. poloviny 13. století (po roce 1259) a po husitských válkách bylo postupně doplněno parkánovou (neplést s bývalou ministryní obrany a dalších rezortů, zvanou Pějící Vlasta) hradbou s baštami a dalšími – na svou dobu progresivními - prvky aktivní obrany, například barbakánem. Hradby historické jádro města obepínají ze tří stran (severozápadní část opevnění zanikla) a jejich nejzajímavějšími částmi Mikulovická brána, barbakán a katovna s Katovou (Katovskou) uličkou. Druhá část hradeb byla vybudována ve II. polovině 14. století a Městské opevnění bylo kompletně dostavěno koncem 15. stolertí

Hradby byly původně prolomeny čtyřmi městskými branami, z nichž se dochovala jediná. Je to vnitřní brána, nazývaná Mikulovická nebo též Svatá. Ostatní brány „padly za vlast“ v rámci demolicí při rozšiřování města v I. polovině 19. století (roku 1831 padla Prunéřovská brána, o rok později Žatecká brána a v roce 1838 Vodní brána). Oprava opevnění, které svůj význam definitivně ztratilo po třicetileté válce, proběhla převážně v 70. až 90. letech minulého století, ale již po II. světové válce došlo ke stržení několika domů - zejména na Špitálském předměstí – za účelem odhalení hradeb a zpřístupnění parkánu. Některé dochované bašty dnes slouží jako obytné domy, v některých jsou provozovány restaurace a parkán slouží jako venkovní galerie a pěší vycházková zóna

Na závěr pár informací o některých zajímavých částech Městského opevnění v Kadani.

Mikulovická (Svatá) brána je věží, která byla součástí vnitřního pásu hradeb, postaveného ve II. polovině 14. století. Na vnějším průčelí Mikulovické brány se dochovala kladka a drážky pro spouštění padací mříže. Na rozdíl od svých tří sester byla tato brána kompletně opravena již v letech 1877–1878.

Katova ulička, tedy nejužší ulička ČR, vede z hlavního – tedy Mírového - náměstí k fortně parkánového hradebního systému a ke katovně v domku čp. 190, který je rovněž součástí hradeb. Ulička je dochovaná ve své gotické podobě s původními okny a prampouchy. Fortna, u které ulička ústí, byla součástí nejstarší části hradebního pásu z poloviny 14. století.

Bašta v Sokolovské ulici je pozůstatkem velké dostavby Městského opevnění v období pozdní gotiky. Jedná se o třípodlažní objekt podkovitého půdorysu s obvodovým zdivem o síle až 4 metry. Jedná se o významný obranný prvek opevnění Kadaně. Bašta byla restaurována v roce 1997 a její interiér je dnes využíván pro podnikatelské ú­čely.

Barbakán byl předsunutým opevněním Žatecké (nebo též Kovářské) brány, zbořené v roce 1832. Patří k druhému pevnostnímu pásmu, tedy k tzv. vnitřní hradební linii. Tento fortifikační prvek umožňoval střelbu do všech stran, jak dokládají zachované klíčové střílny. Barbakán, který je hradebním pásem spojen s kadaňským hradem, byl rekonstruován v roce 1995.

Venkovní galerii v parkánu by také neměl žádný z návštěvníků Kadaně vynechat. Zejména pánové jistě ocení některá zajímavá díla, představující například různé anatomické anomálie ženského těla (viz. foto).