Kampa
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městská část
Ostrov Kampa byl postupně zvyšován přirozenými náplavami i navážkami, zejména po velkém požáru Malé Strany a Hradčan v r. 1541. Břehy byly pevně zformovány po r. 1600. Na ostrově nejprve vznikaly zahrady a teprve někdy od 15. století se zde začalo stavět. Prvními stavbami byly mlýny, u nichž vznikaly zahrady mlýnské, z nichž později vznikly zahrady šlechtické. Nejstarší zmínka o Kampě je z r. 1169 v zákládací listině kostela Maltézského řádu za krále Vladislava II. Původ názvu Kampa je nejasný: snad podle Tychona Gansgeba z Kampu, který zde v sedmnáctém století vlastnil dům, či podle latinského slova campus - pole, planina, která se zde kdysi rozkládala, či od slova zákampí - stinné místo. Čertovka je umělá strouha, vodní rameno Vltavy, původně roku 1585 pojmenovaná jako ?Rožmberská strouha? podle majitele zdejších pozemků Viléma z Rožmberka. Dnešní pojmenování Čertovka je odvozeno od domu U sedmi čertů. Půvabné zákoutí Prahy se nazývá též Pražské benátky. Kampa je též ostrovem sadů a zahrad. První zahrada ze smíchovské strany byla největší zahrada baroka - Michnovská, vybudovaná v 17. století hrabětem Michnou z Vacínova jako součást paláce Michnovského za Čertovkou na Újezdě. Před palácem vlevo na Čertovce se točí obnovené velké dřevěné kolo, které připomíná zdejší původní mlýn Huť. Michnův palác se v 18. století stal zbrojnicí, což připomíná již jen název restaurace Stará zbrojnice v místě. K budově někdejšího Sovova mlýna (podle majitele mlýna v 15.st. Václava Sovy z Liboslavě) přimyká zahrada Odkolkovská. V 19. století patřil mlýn známé pekařské rodině Odkolků, která renesanční budovu dala přestavět do novogotické podoby architektem Josefem Václavíkem. Na Odkolkovskou zahradu navazuje Kaiserštejnská, která se táhla kolem Kaiserštejnského, dnes Lichtenštejnského, paláce až k domku, který hrabě Nostic věnoval českému buditeli Josefu Dobrovskému. Před domkem je pomník Josefa Dobrovského, přenesený sem z Vrchlického sadů v roce 1949. Za 1. republiky v domku bydlel akademik Zdeněk Wirth, po válce Jan Werich (oba mají na domku bustu) a Vladimír Holan. Za domkem je bývalá zahrada Nostická založená Františkem Antonínem Nosticem r. 1765 u Nostického paláce.