Kamzičí skála – skromná vyhlídka z Medvědí hornatiny

Hrubý Jeseník se ve svém členění dělí na tři větší podcelky (a pak ještě můžeme najít nějaké menší skupiny), ale v základě rozlišujeme na Západě Keprnickou klenbu, na východě Pradědskou klenbu (nebo Pradědskou hornatinu), třetí část zhruba severně od části Pradědské pak Medvědí (nebo Medvědskou) hornatinu. Ta je z tří částí rozlohou nejmenší a zároveň i nejnižší. Absolutní výšky dosahuje právě Medvědí vrch kótou 1216 m n.m. Z uvedených dat je patrné, že v Medvědí hornatině neexistuje na vrcholech přirozený vyhlídkový bod, protože výška hor nedosahuje nad hranici lesa.

Turista se tak musí spokojit s výhledy, které nejsou přirozené, nýbrž vzniklé lidskou činností, tedy kácením.

Jedno z takových vyhlídek je Kamzičí skála nad Bělou. Paradoxně, ač nejsou kamzíci v Jeseníkách zcela původní, v samotné Medvědí hornatině najdeme ještě jednu Kamzičí skálu a to nad Bílým Potokem (u Vrbna). Skála nad Bělou je přeci jen skromnější oproti té bílopotoční. Jedná se spíše o skalní výchoz, původně asi vyšší mrazový srub. Skála je tvořena metamorfovanou horninou, zřejmě kvarcitem s křemenným metakonglomerátem (fylitem). Z dalšího geologického popisu zjistíme, že se pohybujeme v Českém masivu, krystaliniku a prevariském paleozoiku, v oblasti moravskoslezské. Region: silezikum, jednotka: desenská skupina, subjednotka: obal desenské jednotky. Tolik věda.

Vlastně se jedná o seskupení většího skalního bloku a menších útvarů, řekněme i drobného suťového pole. I díky tomu je z cca 3 m vysoké skály výhled zhruba jižním až jihozápadním směrem. Nejvíce asi diváka přitáhne nejvyšší masiv Keprníku (1424 m) s přilehlým vrcholy (Šerák, Červená hora), poněkud dále se skromně krčí hřeben Rychlebských hor. I přes omezený prostor jde o místo příjemné a dokonce i celkem hojně navštěvované.

Skála je dobře dostupná významovou značkou modré barvy od stejné TZ (v současnosti i nově cyklo 6074 červené). Skalka leží zhruba na západním svahu bezejmenné kóty 1076 m ve výšce necelých 1000 m n.m.