Skály chybějící na mapách.cz - oblast Hrubého Jeseníku
Turistické cíle • Skalní útvar
Jak už jsem se zmínil v úvodu předchozí stati, stížnostmi na chybějící symboly a jiné nesrovnalosti v mapách.cz mne bombardovaly i Jejich Veličenstva, skály nacházející se pod ochranou vládce Jesenické říše - děda Praděda.
Po pečlivém studiu kartografických listů jsem sice došel k názoru, že se většinou jedná o prkotiny, ale protože se tyhle objekty objekty neživé přírody nacházejí v moravských velehorách (a trpí tudíž utkvělou představou, že jejich kamením tvořeným krystalickými břidlicemi obíhá v křemencových žilách „modrá krev“), nemůžu brát tyto urgence na lehkou váhu a spravedlnosti musí být učiněno zadost...
Zvláště v tom prvním případě, kdy je těmi hulákající nespokojenci množina skal nacházejících se na vrchu Skalnatý (821 m), známém též pod názvem Vížka. Kopec se vypíná východně od kaskád Studeného potoka, kolem nichž a Vysokého vodopádu prochází modře značená tur.trasa z Bělé na Švýcárnu.
Skalnatý si svůj název určitě zaslouží, neboť na jeho vrcholu a podvrcholových svazích je těch „kamenů“ opravdu něurekom, proto je pro mne záhadou, že je z nich na mapách. cz vyznačen půlměsíci jen jeden kratší skalnatý pás jihovýchodně od vrcholu a severně od něj se v zelené ploše lesa pohodlně uhnízdila jen jedna jediná ikonka skály!
Já se při jeho návštěvě nejprve dopinožil do sedla oddělujícího jej od dlouhého hřebene Malého děda a tady mne nad pasekou zaujalo první, velmi kuriózní skalní defilé. Však jsem také podle něj dal zdejším útvarům název Napoleon a jeho vojáci. Skály nad mýtinou sice nejsou nijak vysoké (jsou to jen skalky), ale jedna z nich skutečně tolik připomíná podobu slavného vojevůdce, že není o čem diskutovat. Další skalky v defilé tvoří jeho vojenští poradci.
Možná se teď zeptáte: a kde je potom to vojsko? No problem - jeho oddíly se ukrývají pod temenem kopce už v lese a rozhodně to nejsou žádní drobečci. Několik přerušovaných pásů rozeklaných skalních stěn (umístěných v terénu místy i nad sebou) totiž dosahuje výše od patnácti do dvaceti metrů a celkové délky asi čtvrt kilometru!
Další žalobkyní je skála Kazatelna. Nepatří k těm u Rejvízu, tahle se nachází na úbočí Černé stráně (1237 m), a protože je protknuta bizarním skalním tunelem, kdysi dávno se její sláva málem až hvězd dotýkala. Jenže jak plynul čas, na skálu se zapomnělo a nyní je její atraktivní hnědá ikonka umístěna naprosto jinde!
Jistě, na tom skalnatém hřebenu spadajícím od horní okružní zpevněné lesácké cesty dolů do údolí se nachází spousta zajímavých svorových „kazatelen“, ale ta s tunelem je jen jedna!
A namísto ve strmém svahu v nadmořské výšce 1050 m se vypíná směrem k jihu téměř o kilometr dál (a 200 metrů níž) a je naprosto v pohodě dostupná. (Tady se s jejím umístěním mapy.cz „trochu“ sekly!)
Pravá Kazatelna se totiž nachází nad částí Koutů nad Desnou – Annínem nad zákrutou lesní cesty, po níž prochází cyklotrasa č.6155. Na mapách.cz je právě pod tou zatáčkou nápis Kazatelna, ale vlastní označení skály chybí. Zájemcům o její prohlídku stačí nepřehlédnout blok skal nacházející se nad silničkou, vyšplhat se okolo nich do hvozdu, a pak už tuhle zajímavou přírodní hříčku určitě nepřehlédnou.
Od severní strany připomíná asi 8 m vysokou skalní věž, při pohledu z boku pak „sáňky samochodky“ z filmového Mrazíka. Přitom na ně lze vcelku bez problémů vylézt a zblízka nahlédnout do ústí tajemného otvoru, který v horní třetině prochází napříč celou skálou. Tunel je to sice velice pitoreskní (široký je čtyři a dlouhý skoro pět metrů) ale díky jeho malé výšce ocení útulnost jeho stěn pouze čtyřnožci, protože otvor není vyšší jak 80 cm!
A máme tu dalšího žalobníka... Jsou jím Skály u Josefové, které se vypínají nad tokem Hučavy jen kousek před mostem a zbytky bývalé lesní železnice Josefové. Těsně nad nimi lesem prochází zelená tur.trasa z Branné na Vozku, takže jejich témě tyčící se nevysoko nad okolním terénem nelze minout. Překvapením pro zvědavce pak bude fakt, že vertikální vzdálenost od vrcholu až k úpatí skály dosahuje 25 metrů... no a pokud sestoupí až pod ni, užasne nad její mohutností. Však jí také horolezci pojmenovali Kamenem Čarodějnic!
Divoká soutěska jej odděluje od dalšího, jen trochu nižšího skalního bloku a je opravdu s podivem, že o tomto vysokém skalním uskupení není na mapách.cz ani to příslovečné ňo!
Posledním prosebníkem ždoucí si nápravy je Čertova stěna, vypínající se ve výši 1075 m nad boční dolinou Merty. Proslulosti své slavné jihočeské jmenovkyně zdaleka nedosahuje, ale turisté sestupující po žluté tur.trase od Jelení studánky do Vernířovic určitě ocení odbočku na její nenápadný skalnatý vrchol, z něhož se otvírá dolů do doliny fantastická, téměř letecká vyhlídka.
Jen maniaci a slídilové (jako třeba já) pak pokračují po svažujících se temenech skalních bloků, které jsou od sebe odděleny sedly, do údolí... a teprve odsud zezdola uvidí, že ty skály vlastně nejsou nijak nízké... a že třeba ta poslední skalní věž dosahuje výšky okolo dvaceti metrů!
Celkově je pás stěn dlouhý asi půl kilometru, ale na mapách.cz je několika obloučky vyznačen pouze jejich nejspodnější severní konec.
No a to by bylo z mého nejoblíbenějšího moravského pohoří prozatím vše...
Přidat do oblibených uživatelů
Bělá pod Pradědem
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Skály chybějící na mapách.cz - oblast Hrubého Jeseníku
