Kaple Panny Marie Pasovské nad Stračím

Zdejší rozcestí starých obchodních cest ze Štětí a Stračí do Brocna a z Radouně a Chcebuzi k Ješovicím a dále do Liběchova tu nedaleko kopce Špičáku (281 m n. m., něm. Spitzberg) bývalo již od dávných dob, přinejmenším od středověku, ale některé prameny uvažují o tom, že první cesty tudy vedly snad již v pravěku. Protože však tehdy neexistovala žádná kartografická díla, tak můžeme pouze odhadovat, jak to zde tehdy vypadalo. I staré záznamy jsou nám k ničemu, neboť tato krajina se za poslední staletí proměnila k nepoznání.

Poprvé můžeme vidět tuto lokalitu zaznamenanou v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a v jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c056). Tehdy místními lesy vedlo více cest než v současnosti a u výše jmenovaného rozcestí je zaznamenán symbol stromu. Muselo se tudíž jednat o nějaký významný či dokonce památný strom, ať již dub či lípu, ale vzhledem k původnímu německému osídlení je pravděpodobná spíše prve zmíněná možnost. Na něm musel být zavěšen nějaký svatý obraz, protože v pozdější době zde vybudované kapličce se již od 19. století lidově přezdívá "U krásného obrázku" (něm. "zum schönen Bild"; dobové německé zdroje hovoří i o tom, že bývala nazývána jako Císařská - Kaiserkapelle, a to podle iniciátora její stavby, ovšem bez podrobností, zda mělo jít přímo o císaře, či šlo pouze o člověka téhož příjmení, ale vzhledem k tomu, že vznikla na vrchnostenské půdě, tak správnější bude nejspíše první možnost; používání tohoto pojmenování je doloženo ještě za 1. světové války a krátce po ní). Protože se mnoho zpráv nezachovalo a místní obyvatelstvo bylo odsud odsunuto v poválečném období i s jeho vyprávěními a tradicemi, tak se můžeme jen domnívat, co na tomto stromě viselo, zda šlo o malbu Panny Marie, Ukřižovaného Krista či sv. Kryštofa, patrona pocestných a poutníků (viz https://catholica.cz/?id=3338). Nejspíše je však správná první možnost, ale vyloučit se nedá skutečně vůbec nic.

Později tu měla být v neupřesněné době vybudována Boží muka, ale ta zde musela vzniknout až na přelomu 18. a 19. století, neboť v již zmíněném I. vojenském mapování po nich nenalezneme stopy, ale ve II. vojenském mapování z let 1836-1852 je v těchto místech zakreslene již současná kaple, takže si můžeme dovodit, že mezi 80. lety 18. století a počátkem 19. století tu vznikla Boží muka a na jejich místě pak dnešní mariánská kaplička. Problém však vyvstává, když budeme srovnávat tyto mapové podklady s jinými kartografickými díly, např. s indikační skicou stabilního katastru z roku 1843, v níž nejsou Boží muka, natož kaple Panny Marie, ještě zaznamenány (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=LIT554018430) a severně přes cestu od ní se nachází dokonce ještě vinice, jež náležela Wenzelovi Heppnerovi z čp. 39. Naopak místo s dnešní kapličkou - les Bora (něm. Bohra Wald) - bylo v majetku vlastníka liběchovského panství Antona Veitha. V údajně originální mapě stabilního katastru z téhož roku jsou však již zakreslena Boží muka (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_7291_2). Přímo kapli objevíme až v pozdějších mapách, např. z roku 1882 (viz https://www.chartae-antiquae.cz/cs/maps/70548/?view=-26.930379920127052,32.10970992435058,7), ale v kartografických dílech z let 1871 (viz https://www.chartae-antiquae.cz/cs/maps/7443/?view=-82.16534166267445,157.4317023440003,6) a 1877 (viz https://www.chartae-antiquae.cz/cs/maps/74252/?view=-81.73812225663139,179.95742031765798,5) ještě chybí.

Protože se podle lidové tradice měla stát součástí stavby kapličky a jejich pozůstatky mají být zachovány v pravé boční zdi kaple, tak si z toho můžeme udělat trochu rozdílný obrázek, než se všeobecně tvrdí. Současný objekt nemohl být vybudován na konci 18. století, nýbrž až v 1. polovině 19. století, pokud se jeho historie nevyvíjela trochu jinak, že zde bývala dříve jen malá dřevěná kaplička, posléze Boží muka a na jejich místě současná, valeně zaklenutá sakrální stavba o čtvercovém půdorysu s půlkruhovým závěrem, s pilastry na bocích a zdvojenými lizénami na průčelí a s půlkruhově sklenutým vchodem, nad nímž se nachází křížem ozdobený trojúhelníkovitý štít. Když otevřeme knihu "Umělecké památky Čech. Svazek třetí. P/Š" od Emanuela Pocheho, tak v ní můžeme číst pouze následující: "KAPLE P. MARIE v lese nad vsí - pozdně barok., z konce 18. stol.; čtverc. s půlkruh. závěrem, na bocích pilastry, na průčelí zdvojené lizény, půlkruhem sklenutá branka a trojúhel. štítek; uvnitř val. klenbička." Ať již to tedy bylo tak, či úplně onak, stala se výraznou součástí poutí ve Stračím a každého léta o svátku Panny Marie sem mířila též procesí ze štětského chrámu Páně (viz https://www.maria.cz/clanky/marianske-svatky-chronologicky).

Poslední zprávy o jejích opravách a natírání máme ze 40. let 20. století, pokud nepočítáme výraznější úpravy v 80.-90. letech 19. století. Po již zmíněném odsunu německého obyvatelstva se nově příchozí o její stav příliš nestarali. Není se co divit, měli tehdy mnohem jiné starosti, než se věnovat nějaké kapličce, jež byla "zapadlá v lese". Navíc mnozí z nich nebyli ani věřícími, takže jim bylo jedno, co se s ní stane. Zároveň to nebyl jejich kraj a přinejmenším první generaci nepřirostl k srdci. Pouze ti čeští obyvatelé, kteří tu žili od nepaměti, se snažili tento neblahý stav změnit a k nim se posléze přidali již ti, co zde spatřili světlo světa a brali tak tuto krajinu za svou. První opravy byly provedeny v 60. letech 19. století, ale následně opět zájem o objekt ochladl. Skutečná oprava pak proběhla až v roce 1990, kdy byla slavnostně posvěcena štětským farářem P. Ferdinandem Plhalem (viz https://www.dltm.cz/zemrel-knez-ferdinand-plhal), který se zasloužil o obnovu mnoha církevních plastik a objektů na celém Štětsku. Některé zdroje pak hovoří o tom, že k její obnově došlo až roku 1993, např. "Velká turistická encyklopedie. Ústecký kraj" ("Asi 1,5 km vsv. od vesnice při lesní cestě do Brocna stojí pozdně barokní kaplička P. Marie z 18. stol., obnovená v r. 1993; říkalo se jí také U krásného obrázku a v minulosti se к ní konávala procesí."), ale vzhledem k informační tabuli u kapličky jde nejspíše o omyl.

Kaple Panny Marie Pasovské nad Stračím na mapě