Původní kaplička byla kulatá a k jejímu vybudování mělo dojít někdy v 18. století nad studánkou, která byla známá tím, že nikdy nevysychala, a to i při tom největším suchu, ale ohledně její výstavby se zde objevuje nesoulad v tom, že ji nenalezneme zakreslenou v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a v jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz
http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c096). V nich nalezneme pouze onen pramen, takže buďto kaplička ještě neexistovala, nebo byla malá a dřevěná, jak to dříve nad mnoha studánkami bývalo. Nejspíše tedy vznikla jako zděná stavba až počátkem 19. století, protože ji můžeme poprvé objevit až ve II. vojenském mapování z let 1836-1852 (viz
http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=2vm&map_region=ce&map_list=O_7_IX) a v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA535018400).
Voda z ní byla vedena trubkami do nedalekého haltýře, z něhož byla brána k pití. Před ní navíc stávala vrba, na níž byl zavěšen zarámovaný obrázek Panny Marie. Samy pozemky však náležely k statku čp. 29, jehož vlastníkem byl v roce 1840 Matěj (Matyáš) Heicmann, z čehož nám vyplývá, že u počátků tohoto objektu museli stát vlastníci tohoto hospodářství. O samé kapličce toho mnoho nenalezneme, pouze to, že z této kapličky byla roku 1862 odcizena socha Panny Marie a sekáči nalezena až u Jílovic. Jimi byla přinesena na faru ve Vysokém Újezdě a odtud byla ve slavném průvodu opět přenesena do kapličky.
Ke kapličce se rovněž vztahuje pověst, která vypráví o jedné chromé žebračce, jíž se zdálo, že bude uzdravena, pokud pojede do Výravy a u studánky, nad níž roste vrba se zavěšeným obrázkem Panny Marie, se pomodlí a vodou z ní umyje. Učinila tak a uzdravila se. Na památku tu měla zanechat svoji berlu. Poté sem začali putovat lidé z místa i z daleka a místo kulaté kapličky byla postavena ta nynější, přičemž ve 30. letech 20. století tento pramen přišel o vodu, když nedaleko objektu byla vybudována jedním z hospodářů studně, do níž stáhl vodu právě od kapličky, což vyvolalo dokonce soudní spor (viz
https://www.estudanky.eu/down/5437info.pdf).
Dnešní zděná omítaná stavba na obdélném půdorysu s taškami pokrytou střechou a malebnou zvoničkou byla postavena roku 1868 z dobrovolných milodarů, jež byly sebrány ve Výravě. Dlouhá je 3,55 m, široká 3,8 m a vysoká 3 m s 2 půlkruhovými výklenky, přičemž sklenuta je valeně s lunetami nad výklenky. Uvnitř za mříží je umístěn malý oltářík se soškou Panny Marie, s níž zde bývaly dříve ještě různé svaté obrázky a berla. Roku 1883 do ní výravské dívky pořídily 2 obrazy. Pouti k ní se konaly na každý mariánský svátek, nejvíce na den Navštívení Panny Marie, tj. první neděli v červenci. Protože však toto velké množství lidu zde konalo pobožnosti, pilo tamní vodu a též se v ní omývalo, tak docházelo k jejímu častému kalení. Z tohoto důvodu byl pro umývání zařízen sousední haltýř a ze studánky bylo povoleno jen pít. Poutníci sem přestali chodit v souvislosti s poutěmi do mnohem populárnějšího Smržova. Dnes jsou opravy a údržba kapličky i studánky a odvodňovacích trubek u objektu v obecní režii.