Karlovy Vary – Zámecká věž

Do Karlových Varů lze dnes přijet takřka nezpozorován. Je zde totiž hodně lidí, mnoho aut a nespočet silnic. Někdo však může oponovat, že zpozorován je nebo bude brzy každý. Ve městě přibývají různé kamery a tudíž "velký bratr" má vše pod dohledem. V dobách dřívějších tomu bývalo jinak.

Karlovy Vary nebyly postaveny jako obranné město a tudíž neměly hradby. Ale brány ano, a dokonce jich zde bylo šest. Jedna z nich stávala v místech dnešní Zámecké věže.  Povolaná osoba koukala z jejích ochozů, zda se neblíží nepřítel či nehoří. Naštěstí tragédie nebyly v Karlových Varech na každodenním pořádku a tak strážný také z věže pozoroval, kdo z lázeňských hostů do města přijíždí. Věž byla dobře umístěná, bylo z ní vidět na všechny tři silnice, od Chebu, od Prahy i od Ostrova. Čím váženější host přijížděl do města, tím slavnostnější famfáry zněly z ochozů. Dnes trubači nevítají přijíždějící hosty, nýbrž nadcházející lázeňskou sezonu. Tradice troubení z věže patří mezi ty, které město opustilo. A tak počátkem května můžeme alespoň na věži vidět vlající prapor se znakem města, na kterém se bílý lev vynořuje z vln. První značí Vřídlo, druhá říčku Teplou a třetí řeku Ohři.

Menší gotický hrad nechal patrně vystavět kolem roku 1358 císař Karel IV. na mohutném žulovém ostrohu, zvaném později Schlossberg (Zámecký vrch). Místo pro stavbu bylo vybráno v blízkosti vývěrů teplých pramenů na levém břehu říčky Teplé uprostřed historické části města Karlovy Vary (Karlsbad).

Dějiny se vyvíjely a majitelé hradu se střídali. V polovině 16. století byl hrad málo obýván a postupně pustl. Roku 1567 daroval císař Maxmilián II. sešlý hrad městu Karlovy Vary. Karlovarská obec užívala zchátralý objekt jako skladiště hasičského nářadí. K rekonstrukci hradu však přistoupeno nebylo. V roce 1604 při velkém požáru města bývalý hrad vyhořel a změnil se ve zříceninu. Roku 1608 byla velká věž upravena na městskou hlásku, přestavovanou ještě v roce 1766 (po dalším požáru města v roce 1759). Věž tehdy byla zastřešena barokní střechou se zvoničkou, stěna na straně k Tržišti byla prolomena novými okny a věž doplněna arkádovým ochozem. Ve věži bydlel věžník, jehož úkolem byla strážní služba, zejména hlášení požárů. Během 19. století prodělala věž stavební úpravy. V roce 1911 bylo ke skalnímu ochozu připojeno mohutné těleso výtahu k Zámecké věži. Realizace proběhla podle projektu Friedricha Ohmanna, autora secesní Zámecké kolonády. Poslední opravy Zámecké věže proběhly v roce 2001. V interiéru se dnes nachází restaurace, stylová vinárna a galerie.

Z původního gotického hradu se dochovala pouze v silně přestavěné podobě hranolová obytná věž (donjon) na čtvercovém půdorysu o hraně jedenáct metrů. Krytá je šindelovou jehlancovitou střechou se šestibokou barokní cibulovitou zvoničkou z doby obnovy v roce 1766. Ze stejného období pochází rovněž třístranný arkádový ochoz v úrovni druhého patra věže, oddělený profilovanou římsou. Pohledová strana objektu je od Tržiště prolomena v prvních dvou patrech třemi osami obdélných oken. Vnější stěny věže jsou zdobeny nárožní visáží v omítce.