Karlštejn – kaple sv. Kateřiny

Jednou z nejcennějších a nejkrásnějších vnitřních prostor hradu Karlštejn – a původně i místo jednoznačně nejdůležitější – je kaple sv. Kateřiny, nacházející se ve druhém patře Mariánské věže. Návštěva této nejzachovalejší původní prostory celého Karlštejna – respektive pouhé nahlédnutí přes mříž – je dnes součástí II. prohlídkové trasy, kterou je potřeba si předem rezervovat a která stojí 300 Kč. K tomu musíte přidat 30 Kč bonusové přirážky za to, že vám bylo vůbec umožněno si povinnou rezervaci zajistit. Vzhledem k (ne)velikosti této kapličky a neukojitelné touze návštěvníků si něco z polodrahokamového obložení vyrýpnout na památku nebo se na zeď nožíkem alespoň podepsat, je mříž před kaplí zcela pochopitelná. A když se podíváte na davy návštěvníků, pochopíte – alespoň do jisté míry – i tu cenu vstupného. Prostě Karlštejn se musí – a umí – prodat ... i když dnes už přece jen trošku jinak než to předváděl Olda Kaiser (vida, také císař) v televizní komedii Velká sázka o malé pivo.

Domovské sídlo kaple – tedy Mariánská věž, kterou s její Velkou sestrou spojuje krytý dřevěný most – je pojmenováno podle krásného kostela Nanebevzetí Panny Marie, jehož stěny jsou vyzdobeny malbami z poloviny 14. století, které znázorňují Apokalypsu sv. Jana a tzv. Ostatkové scény, zobrazující Karla IV. přijímajícího z rukou jiných panovníků Svaté ostatky. A právě k tomuto kostelu přiléhá kaple sv. Kateřiny, jedna z vůbec nejlépe dochovaných vrcholně gotických sakrálních prostor v celé ČR. K nevelké kapli se z kostela Panny Marie přechází krčkem malé chodbičky. Někdejší soukromou císařskou oratoř zdobí votivní obraz Madony v oltářní nice, po jejíž stranách jsou umístěny postavy Karla IV. a jeho manželky Anny Svídnické. Jejich portréty se opakují také v záklenku nade dveřmi. Význam kaple sv. Kateřiny, nazývané také kaple sv. Palmácia, zvyšují dva zajímavé fakty. Kaple je totiž jediným umělecko-historicky cenným prostorem hradu, který nebyl nijak dotčen Mockerovou puristickou přestavbou a přemalbami. A kaple je také úzce spojena s historií tzv. Karlštejnského pokladu, dokonce s jeho zřejmě nejvzácnější částí. Slavná „Antická gema“ ze 3. až 4. století (kámen s obličejem Medúzy) se – jako jediná z celé sbírky Karla IV. – dochovala díky tomu, že byla dlouho ukryta ve svorníku klenby právě kaple sv. Kateřiny.

V roce 1355 je dokončena stavba hradu i část vnitřní výzdoby, ale teprve o rok později začínají práce na nedochované nástěnné malbě Karlova rodokmene, vycházející zřejmě ze sochařské galérie francouzských Králů v Paříži. Na rodokmenu pracovali Mikuláš Wurmser ze Štrasburku a neznámý mistr malířského cyklu ambitů v pražském emauzském klášteru. Oba byli považováni za velké umělce, znalé soudobé malby italské, byzantské i francouzské. Současně se začalo také s výzdobou sálu ve 2. patře kostelní (Mariánské) věže. Také sousední drobná kaple v síle jižní zdi věže byla vyzdobena nástěnnými malbami. Karel IV. ale v té době nechal zhotovit zlatý ostatkový kříž, zdobený drahokamy a perlami, v němž uložil svou sbírku relikvií utrpení Krista, a který se měl stát součástí českých korunovačních klenotů. Tento kříž měl být uschován v kapličce kostelní věže, kterou proto nechal velký císař v letech 1356 až 1357 znovu nákladně vyzdobit. Z celé původní „výmalby“ zůstala zachována jen Wurmserova freska trůnící Madony s dítětem, obklopené Karlem IV. a (snad) Annou Svídnickou, a hlavy sedmi českých patronů v arkádových obloucích na stěně proti oknům. Ty se údajně dochovaly jen proto, že byly od poloviny 14. století zakryty prknem, pocházejícím podle legendy z vozu, který převážel mrtvého sv. Václava ze Staré Boleslavi do Prahy. Dílo Mistra emauzského ambitu bylo odkryto až při Restauraci hradu koncem 19. století a své „objevitele“ překvapilo zářivostí barev. Ostatní malby, včetně spodní části postav českých patronů, však nahradila nová výzdoba. Stěny kaple byly obloženy leštěnými polodrahokamy, spojovanými zlaceným štukem. Klenba byla pokryta zlacenými rozetkami, žebra polychromována a zlacena, svorníky pozlaceny a posázeny drahokamy. I okna byla ozdobena malbami na skle s výjevy Ukřižování. Vše souviselo s novou funkcí kaple, protože právě zde - na oltáři – stával až do roku 1365 již zmíněný ostatkový kříž. Polopostavy Karla a Anny, kteří kříž drželi, realisticky namaloval Mikuláš Wurmser. Po přenesení ostatkového kříže do Velké věže, byla kaple zasvěcena sv. Kateřině a stala se soukromou oratoří velkého císaře (podle některých informačních pramenů však pochází název kaple až ze 16. století). Zpodobnění oblíbené světice Karla IV. se zde zachovalo na jižní straně oltářní menzy.

A co tedy dnes můžeme v kapli sv. Kateřiny vidět? Železem pobité dveře zdobené svatováclavskou orlicí a českým lvem, východní stěnu s oltářem, obraz Rodičky Boží, císaře Karla a císařovny Anny Svídnické v oltářním výklenku, zobrazení Matky Boží pod křížem ve společnosti tří Marií v čele oltáře, figury světců na severní zdi a mnoho, opravdu mnoho, polodrahokamů. V nadpraží vstupního portálu se nachází - pro návštěvníka neviditelné - zpodobnění Karla IV. a Anny Svídnické ve scéně Exaltatio crucis, pocházející z poloviny 14. století.