Karolinum
Turistické cíle • Památky a muzea • Dům, budova
Založení Karlovy univerzity 7. 4. 1348 patří mezi nejvýznamnější státnické činy Karla IV. V zakládací listině vyhlásil, že univerzitu zakládá proto, aby se obyvatelé Českého království nemuseli v cizině doprošovat almužny a aby nalézali doma hostinu vědění a naopak mohli zvát cizince k účasti na studiu u nás. Součástí kolejí Univerzity Karlovy se tento objekt stal v roce 1383, kdy jej vysoké učení získalo, za účelem zřízení koleje pro mistry, darem od krále Václava IV., jenž jej získal darem od královského mincmistra Jana Rotleva. Rotlevův dům byl výstavným objektem, značně nákladně přestavěným a rozšířeným ve slohu vrcholné gotiky v padesátých letech 14. století. Nové objekty byly obestavovány a rozšiřovány, důležité bylo zřízení univerzitní kaple a velkého sálu pro slavnostní shromáždění - aula magna. Středověká přestavba trvala mnoho let a dala tehdy univerzitě auly, posluchárny, byty mistrů a jejich pomocníků, i lázně a vězení. V roce 1611 byly ale všechny jednotlivé koleje zrušeny a vše se soustředilo v objektech Karlovy koleje - Karolina. Působil zde jako profesor a rektor mistr Jan Hus. Dnešní vzhled Karolina je převážně barokní tak, jak je roku 1718 přestavěl František Maxmilián Kaňka. Barokní charakter je doplněn dochovanými a částečně nově odkrytými gotickými prvky. Nad barokním Kaňkovým portálem směrem do Železné ulice bylo ponecháno raně barokní okno z r. 1687 s nápisem LEX CIVIUM DUX (Zákon je vládcem občanů). Z původního Rotlevova domu pochází loubí a gotický arkýř z doby kolem r. 1370, který byl původně součástí domácí kaple sv. Kosmy a Damiána a jemuž se výstavností rovná jen arkýř Staroměstské Radnice. Kaple je ozdobena znaky Čech, Štýrska, Moravy, arcibiskupa Jana z Jenštejna a Johlina Rotleva.