Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory

Sedlec u Kutné Hory je místo, kde to všechno začalo. Mnoha lidem se při vyslovení jména „Kutná Hora“ vybaví především Katedrála svaté Barbory, ale historie tohoto města se psala trochu jinak. Nejstarší částí Kutné Hory je právě dnešní místní část zvaná Sedlec. Lze tady vysledovat existenci několika časových rovin. Každá z nich má svůj příběh, jehož vyprávění by zabralo mnoho místa a času.

Roku 1142 bylo v Sedlci založeno šlechticem Miroslavem z Markvartic cisterciáckého opatství, jedno z nejstarších v Čechách. Na radu olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka pozval tento šlechtic na své panství komunitu mnichů z německého Waldsassenu.

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele byla vystavěna za opata Heidenreicha, diplomata a přítele krále Václava II. v letech 1290 až 1320 neznámým tzv. Mistrem sedleckého chrámu. Místo patrně nebylo vybráno náhodně, jelikož archeologické výzkumy ukázaly, že zde stála původně románská stavba. Její základy je možné dnes spatřit v prosklené archeologické sondě.

Jednalo se o dobu, kdy právě sedlečtí cisterciáčtí mniši objevili slavné kutnohorské stříbro, a došlo k ekonomickému růstu cisterciáckého kláštera, jenž vyplýval především z dolování tohoto významného nálezu na jeho pozemcích. Tato skutečnost zcela změnila hospodářské postavení kláštera i celého kraje. V bezprostředním sousedství kláštera vyrostlo velmi rychle jedno z nejmocnějších evropských měst středověku, Kutná Hora.

Stavba kombinuje severofrancouzskou gotickou katedrální architekturu s německými prvky. Mohutný klášterní kostel byl vystavěn ve tvaru latinského kříže. Kamenná stavba gotického slohu byla první chrám katedrálního typu a zároveň největší sakrální stavba na území Čech, Moravy a patrně i střední Evropy. Jedná se o styl, který zvýrazňuje výšku a subtilnost stavby, čemuž odpovídá také jedinečný skrytý opěrný systém.

Některých staveb se dějiny skoro netýkají, což ale není případ této katedrály. Její původní podoba se totiž nedochovala, jelikož se osudovým pro opatství staly husitské války. V roce 1421 byl klášter i chrám vypleněn a vypálen husitským vojskem. Mnichům se podařilo část významných věcí z kláštera odvézt do zahraničí a zachránit je před zničením. U kláštera se odehrála krvavá bitva, jejímž výsledkem byli zranění a mrtví. Během následné rekonstrukce v období baroka byly pietně uloženy ostatky husity zavražděných mnichů do výklenků v severní obvodové zdi.

Husité odešli a chrám tady byl v troskách dalších 279 let. Z vypleněné a vyhořelé katedrály zůstaly pouze obvodové zdi, nebeskou klenbu začaly postupně podepírat stromy. Je zajímavé, že i v tomto žalostném stavu působila stavba monumentálně a získala v roce 1681 označení SPLENDISSIMA BASILICA – nejskvostnější, nejnádhernější bazilika.

K obnově chrámu došlo až na přelomu 17. a 18. století za opata Jindřicha Snopka, který shromáždil potřebné prostředky na její opravu mezi lety 1699 a 1709. Opat nejprve požádal o služby architekta Pavla Ignáce Bayera z Jihlavy. Ten zajistil především statické zajištění objektu a též se mu přisuzuje koncepce pětilodního uspořádání chrámu.

Jeho nástupcem se stal geniální architekt a barokní stavitel Jan Blažej Santini - Aichel, který realizoval na sedleckém chrámu své ideje barokní gotiky. Zajímavé je především originální řešení hlavního průčelí s předsíní, celková jedinečná úprava chrámového vnitřku s mimořádně působivou klenbou hlavní lodi, presbytáře a ramen příčné lodi (transeptu). Santini také do této stavby vetkl světově unikátní stavební prvky – samonosnou klenbu zvanou česká placka a samonosné točité schodiště. Pod sochařskými pracemi je podepsán Matěj Václav Jäckel. Většina originálů jeho soch je nyní umístěna v prostoru chrámu, v jeho jižní lodi.

Takto obnovený chrám byl v roce 1708 vysvěcen. Ale období prosperity kláštera netrvalo dlouho. Za doby panování císaře Josefa II. byl v roce 1783 (1784) sedlecký klášter zrušen a jeho majetek vydražen. Nejprve se v chrámu skladovala mouka, aby v roce 1812 byla v budovách kláštera zřízena tabáková továrna. Chrám byl vrácen k církevnímu užívání až v roce 1806.

Naštěstí stavba přečkala obě světové války i budování socialismu a po rozsáhlé rekonstrukci započaté v roce 2001 byla 24. října 2009 katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci znovu vysvěcena biskupem Dominikem Dukou a zpřístupněna veřejnosti. Kromě statického zajištění, které bylo stěžejní, bylo provedeno mnoho dalších prací tesařských, klempířských, kamenických prací, restaurace omítek i výmalby a též rekonstrukce interiérů. Celkem bylo během osmi let proinvestováno přes 70 mil. korun, z toho více než 30 mil. korun z prostředků farnosti Kutná Hora - Sedlec.

Katedrála se 106 okny, vnitřní délkou 87 metrů, šířkou 29 metrů a výškou klenby 28 metrů. Těžko vyzdvihovat, co je zde krásnějšího. Pro někoho je to její úžasná architektura, pro jiného jsou hodné obdivu vzácné výtvarné památky - např. originály obrazů Petra Brandla či Michaela Leopolda Willmanna.

Na jižní straně katedrály je situována dvojoltářní Kaple Panny Marie Sedlecké (tzv. Sedlecké madony). Jedná se o původní gotickou barokizovanou sochu, které byly pro různé příležitosti nasazovány paruky. V další nádherné barokní kapli, kapli Čtrnácti svatých pomocníků, která je místem prvních pokusů o obnovu katedrály, se nachází mimo jiné v pravé stěně této kaple náhrobek patřící opatu Jindřichu Snopkovi. Ve skleněných rakvích u předních sloupů presbytáře jsou uloženy vzácné ostatky světců, připevněné k figurínám s voskovou maskou. V kupoli v křížení lodí katedrály je freska zobrazující Nejsvětější Trojici od Jana Jakuba Stevense ze Steinfelsu.

Katedrála má také přístupné první podkroví, kudy je možné vystoupit jedním ze zmíněných „Santiniho“ schodišť na ochoz transeptu, kde je umístěn obraz Nanebevzetí Panny Marie od Josefa Berglera. Je to náhrada původního oltářního obrazu Petra Brandla. Z tohoto Ochozu se otevírá zajímavý pohled na zrekonstruované varhany a originální Santiniho hvězdicovou dlažbu v presbytáři.

Když se člověk podívá z tohoto správného místa v přízemí katedrály na výše zmíněný obraz přes kříž s Kristem umístěný před ním, má dojem, jakoby Panna Marie nadnášela Krista. Údajně tak byl původně záměrně obraz v 19. století umístěn, aby toho vizuálního efektu dosáhli.

Podkrovním prostorem boční lodě, který skýtá výjimečný pohled na Santiniho klenbu shora a též na krov zrestaurovaný bez použití kovových hřebů, lze projít až na kůr. Když se člověk rozhlédne z tohoto místa kostela, nabízí se mu velice zajímavý pohled do prostoru hlavní lodi a může vnímat ještě více krásu nezvykle světlého gotického chrámu. Podle průvodce ale původní barva stěn byla jiná. Více zelenkavá, jak je vidět v bočních kaplích. Bylo to patrně podle cítění Santiniho a jeho vztahu k přírodě. Taktéž barva dlažby na podlaze katedrály není původní. Byla více červenohnědá, tak jak se zachovala v pokladnici.

Zajímavé jsou určitě také malé otvory ve stropě katedrály. V některých jsou umístěny závěsy pro osvětlení, ale to není jejich původní účel. Nechal je vytvořit Santini z důvodů větrání stavby. Další otvory jsou poschovávány dole, aby bylo zajištěno neustálé proudění vzduchu.

Kdo má dostatek času, tak mu doporučuji si připlatit 30,- Kč a vydat se na prohlídku zpřístupněného vnitřního okruhu. Nejprve ho čeká návštěva kostelního kinosálu, ve kterém je možné zhlédnout animovanou historii Sedleckého kláštera i města Kutná Hora. Velice zajímavý film, který je dlouhý tak akorát, aby ho mohli jak dospělí, tak děti.

Následuje návštěva „perly“ katedrály, chrámové pokladnice, která ukrývá jeden z nevzácnějších klenotů střední Evropy, originál „Sedlecké monstrance“. Sedlecká monstrance je jednou z pouhých deseti dochovaných gotických monstrancí v Evropě a podle posledních poznatků by měla být dokonce nejstarší dochovaná gotická monstrance na světě. Vyrobena byla z galvanicky pozlaceného litého stříbra před rokem 1400 (patrně 1389) v parléřovském stylu a je 97 cm vysoká o hmotnosti 4,7 kg. Obecně je monstrance bohoslužebný předmět, který slouží k uchování hostie v tajemství eucharistie - nekvašený chléb se během křesťanské bohoslužby proměňuje v tělo Ježíše Krista. Monstrance se používají od 11. století, kdy naplno začala být tato úcta podporována církevními představiteli.

Vedle tohoto skvostu je možné v chrámové pokladnici katedrály Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele obdivovat faksimile zakládací listiny kláštera, která byla sepsána v letech 1142 – 1148, tj. v období po příchodu prvních cisterciáckých mnichů do Sedlce. Listina zachycuje události vzniku sedleckého kláštera a je tudíž velice vzácným historickým pramenem. Originál listiny je uložen v Archivu Národního Muzea v Praze.

Třetím předmětem v chrámové pokladnici je kopie gotického obrazu Panny Marie Bolestné od Mistra Třeboňského oltáře z konce 14. století, který pochází z Církvice u Kutné Hory. Mistr Třeboňského oltáře je mnohými označován za nejvýznamnějšího malíře gotické deskové malby v Čechách. Zmíněný obraz byl původně součástí deskového oltáře sv. Kryštofa a Panny Marie Bolestné, který se však nedochoval.

Ohledně otevírací doby pro návštěvu katedrály Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory, konventního chrámu bývalého nejstaršího cisterciáckého opatství a dalších informací, je vhodné se podívat na internet (http://ossuary.eu/index.php/cz/katedrala). Refektář a budovy bývalého kláštera jsou nyní ve správě společnosti Phillip Morris a.s. Jejich návštěva je umožněna pouze při zvláštních příležitostech. Na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO je katedrála zapsána již od roku 1995 a o šest let později byla zařazena do Programu záchrany architektonického dědictví ČR.

Před odchodem se ještě naposledy rozhlížím po katedrále a nemám slov. Prostě něco úžasného, co stvořili šikovní lidé před několika stoletími. Myslím, že si může člověk oblíbit tuto stavbu a nemusí být znalcem stavebních slohů a stylů či uměleckých směrů. Krása se zde snoubí s věčností. Spolu se světoznámou sedleckou Kostnicí tvoří tento chrám ucelený komplex nejstarší části Kutné Hory, a pomyslnou vstupní branou k poznávání historie i atmosféry města.

V Kutné Hoře a jejím okolí je krásně. Zatím jsem zde navštívil jenom nepatrnou část z velkého množství zajímavých míst:

- světový unikát na okraji Kutné Hory:https://www.turistika.cz/mista/hrbitovni-kostel-vsech-svatych-s-kostnici-v-sedlci-u-kutne-hory

- nad městem je nově postavena rozhledna Havířská bouda:https://www.turistika.cz/mista/rozhledna-havirska-bouda-nad-mestem-kutna-hora

- u vrchu Kaňk se nachází velká propadlina:https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-velka-propadlina-u-vrchu-kank

- NPP Kaňk:https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-narodni-prirodni-pamatka-kank

- památník Kalvárie na vrchu Kaňk:https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-kopec-kank-a-pamatnik-kalvarie

- Macháčkův kámen:https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-machackuv-kamen

- smírčí kříž u vrchu Kaňk:https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-smirci-kriz-u-vrchu-kank

- Galerie GASK:https://www.turistika.cz/mista/gask-galerie-stredoceskeho-kraje

- ještě jednou GASK:https://www.turistika.cz/mista/gask-galerie-stredoceskeho-kraje-vystava-europa-jagellonica-1386-1572

- každoročně se ve městě koná slavná Sedlecká pouť:https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-sedlecka-pout

- v obci Jakub – Církvice lze spatřit unikátní Kostel sv. Jakuba:https://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-jakuba-v-obci-jakub-cirkvice

- nedaleko města je zřícenina hradu Sion:https://www.turistika.cz/mista/zricenina-hradu-sion

- v blízkosti Kutné Hory je archeologické naleziště Bylany:https://www.turistika.cz/mista/bylany-u-kutne-hory

- také jednu technickou památku jsme objevili nedaleko:https://www.turistika.cz/mista/seminsky-akvadukt-nedaleko-prelouce

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/