Kbel - kostel Nanebevzetí Panny Marie se zvonicí
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Kbel, obec na Kolínsku se dvěma stovkami obyvatel, patří mezi početná místa na mapě naší republiky s velmi pohnutou historií. A jako ve většině podobných případů ty nejtemnější kapitoly psali východní Němci – tedy, pardon, Sasové – a komunisti. Na současné podobě obce se podepsal i dnešní trend „vymírání“ menších obcí.
Obec byla založena koncem 13. století a jejím „centrem“ byla gotická tvrz. V roce 1634 byla vesnice i s tvrzí vydrancována saským vojskem a zanikla. Obnovena byla následně roku 1664 a v I. polovině 18. století je zde vystavěn barokní zámek. Ten je v roce 1950 zabaven státem a poté sloužil jako byty státního statku. Udržován byl natolik kvalitně, že v roce 1983 musel být pro celkovou zchátralost zbořen.
A ještě jedna poznámka: V roce 1932 v obci žilo 561 obyvatel a byly zde – mimo jiné – dvě hospody, tři obchody se smíšeným zbožím, řezník a trafika.
Dnes je tedy dominantní – a jedinou – památkou v obci hřbitovní areál s původně gotickým kostelem Nanebevzetí Panny Marie a se samostatně stojící barokní Zvonicí.
Hřbitovní kostel byl postaven na počátku 14. století a v jeho III. čtvrtině byl upraven. Ve zmíněném roce 1634 byl – v rámci třicetileté války - těžce poškozen saskými vojsky (některé prameny, včetně Wikipedie, nesprávně uvádí švédská vojska). Opraven byl následně roku 1664 a znovu téměř zničen byl velkým požárem v roce 1874, při kterém shořel mobiliář, včetně cenného oltáře s obrazem Petra Brandla. Výrazných úprav pak doznal kostel Nanebevzetí Panny Marie při necitlivé pseudogotické obnově v letech 1885–1886. Poslední „amatérskou“, ale nutnou, opravou prošel chátrající kostel v letech 1970–1997 zásluhou bratrů Kamarýtových.
Z původní stavby se do současnosti zachoval presbytář, věž a obvodové zdi lodi přibližně do výšky tří metrů. Smutným svědectvím dnešní doby je tabulka na dveřích, žádající aby zloději nerozbíjeli vstupní dveře, protože veškerý „použitelný“ mobiliář kostela byl již ukraden.
Samostatně stojící – nebo přesněji do ohradní zdi hřbitova vetknutá - osmiboká zděná barokní Zvonice pochází z roku 1686 a funkčně nahradila kostelní věž, poškozenou za třicetileté války. Zvony ze 16. a 17. století (přesněji 1592 a 1664) byly zabaveny pro potřeby armády. Zvonice byla do dnešní podoby opravena - společně s kostelem - v letech 1970–1997.