Kerhartice
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
Kerhartice jsou protáhlá ves, ležící v údolí potoka Bystré asi 3 km jižně od České Kamenice, jejíž je místní částí. Poprvé je zmiňována roku 1382 a její původní jméno Gersdorf bylo zřejmě odvozeno od lokátora Gerharda. Podle místní tradice stála kdysi uprostřed vsi tvrz Assenburg, jejíž stopy prý byly patrné ještě v polovině 19. století. Je možné, že tvrz patřila Luticům, kteří sídlili v nedalekých Markvarticích a od poloviny 15. století měli majetek i v dolní části Kerhartic. S úpadkem Luticů v 17. století byla tato část vsi připojena ke kamenickému panství Kinských a k Markvarticím poté patřil už jen jediný dvůr.
Kerhartice zůstaly až do 2. světové války převážně selskou vsí. Vedle zemědělství si obyvatelé přivydělávali povoznictvím, punčochářstvím, výrobou nití, barvením látek a bělením příze. Bylo zde také několik domáckých zušlechťovatelů skla, kteří pracovali pro sklárny v Kamenickém Šenově, Mistrovicích a Oldřichově. V roce 1860 obec dosáhla počtu 1060 obyvatel.
Na malém návrší v osadě stojí barokní kostel sv. Marie Magdaleny, postavený v letech 1775-1778 za účasti architekta J. V. Kosche na místě staršího kostelíka z 15. století. Je to jednolodní, obdélná stavba s polokruhově ukončeným presbytářem a hranolovou věží na západní straně. Po stranách je přistavěna obdélná kaple a sakristie, na jejíž venkovní stěně jsou sluneční hodiny.
Z vnitřního vybavení původního kostela se zachoval křídlový oltář z roku 1507, který byl v roce 1887 převezen do litoměřického diecezního muzea. Kromě něj zde byl ještě rokokový oltář Panny Marie z poslední třetiny 18. století se soškou Panny Marie Kamenické a raně barokní oltář Seslání sv. Ducha z 2. poloviny 17. století.
V 60. letech 20. století byl kostel zdevastován a nakonec z něj zůstaly jen obvodové zdi. Díky rekonstrukci v 90. letech byl ale kostel zachráněn a 19. září 1998 znovu slavnostně vysvěcen. Renovováno bylo také několik náhrobníků z 1. poloviny 19. století, stojících u vnější zdi kostela.