Klášter Hradiště nad Jizerou – portál opatského chrámu

Když jsem se se vstupním portálem bývalého opatského chrámu již neexistujícího cisterciáckého kláštera (fuj, hrozné slovní spojení) setkal poprvé, lámalo se milénium (myšleno, samozřejmě, obrazně, protože těsně před půlnocí na Silvestra roku 1999 jsem tam skutečně nebyl). V každém případě si pamatuji, že jsem tehdy ke Klášteru (i klášteru) kráčel – v rámci plánu dne a za doprovodu svého syna – pěšky z Mnichova Hradiště a z nepochopitelných důvodů mě najednou začaly strašně tlačit boty, takže na rodinné sraziště na pláži u řeky Jizery jsem asi za hodinku došel lehce zkrvaven.

Již tehdy byl portál pod ochranou ostrahy vrátnice pivovaru a již tehdy mě nadchnul. Zaujala mě ovšem zejména informace, že se na portál jezdí (ne)pravidelně dívat Američané (Japonci, samozřejmě, také), protože portál je na jiných kontinentech součástí encyklopedií o perlách evropské gotiky. Z našich luhů a hájů se prý o tuto památku dlouho nikdo nezajímal a zřejmě jsme svou přítomností domorodce mile překvapili. V této souvislosti je potřeba zmínit, že v roce 1999 jsem ještě neměl internet ani doma ani v práci (to mě postihlo až v roce 2001), takže mnohé informace se sháněly tak nějak dobrodružněji. A již tehdy jsem si slíbil, že se sem jednou vrátím tak, abych měl více času a lepší fotoaparát. Obé se povedlo až téměř o deset let později, tedy v květnu roku 2009.

Za nejdůležitější momenty existence cisterciáckého kláštera můžeme považovat rok 1145, kdy byl klášter pravděpodobně založen, rok 1184, kdy je klášter poprvé písemně zmiňován a rok 1420, kdy jej vypálili a zlikvidovali Orebité. Přitom velkolepý klášter, postavený ve stylu francouzské gotiky, tehdy patřil k nejvýznamnějším církevním objektům ve střední Evropě.

Původní opatský chrám ze 13. století byl pravděpodobně 75 metrů dlouhý a 40 metrů široký. Jednalo se o trojlodní stavbu s hlavní chrámovou lodí vysokou 15 metrů a dvěmi bočními loděmi, vysokými asi 8 metrů. Po vypálení husity se z jeho původní architektury zachoval pouze velkolepý severní portál příčné lodi konventního kostela s bohatě zdobeným rostlinným dekorem. Raně gotický portál pocházející z dob největšího stavebního rozkvětu kláštera, tedy z období okolo roku 1260, v každém případě však po roce 1250.

Překrásný ústupkový portál – doklad bohaté výzdoby chrámu - se dnes nalézá v areálu pivovaru v podobě městské vstupní brány a z dálky silně připomíná Vítězný oblouk. Když si uvědomíte, že tento portál byl vlastně jen bočním vchodem do příčné lodi, tak budete zřejmě souhlasit s názorem mnoha odborníků, že zdejší cisterciácký klášter patřil před svým zničením k nejvýstavnějším řádovým stavbám – nejen - u nás. Některé další nálezy pozůstatků klášterních budov jsou uloženy v Městském muzeu v Mnichově Hradišti, v Národním muzeu v Praze nebo v Severočeském muzeu v Liberci.