Klauz Blato, Mohyla
Turistické cíle • Technické zajímavosti • Přehrada
V údolí Čeladné (až do 50. let Čeladnice) se nenalézalo tolik klauzů (nádrží na plavení dříví) jako tomu bylo např. na horním toku Ostravice. Z dochovaných zpráv se uvádí vlastně jediné dva: klauz na říčce Mohyla a na Magurce, kam se Mohyla vlévá. Někdy se první označuje za Blato klaus (odpovídající nynějšímu stavu), jindy za Mohylu nebo prostě nádrž pod Skurečenou. Přístupná je po asfaltové silnici (zákaz vjezdu) mezi Bařinami (pod Martiňákem) a soutokem potoka s Čeladnou na Podolánkách (-škola, parkování). Z nádrže stojící na cestě mimo turistické značky (jakkoliv jinak je velice dobře přístupná) mnoho nezbylo: kamenná hráz dosahující kdysi několik metrů dnes měří sotva 2-3 m. Mnoho vody tak nezadržuje. Hráz vznikla v úzkém hrdle, takže při délce a šířce cca 8x8 m dokázala zadržovat vodu v délce přes 200 m, jak stále dokazují naplaveniny pod cestou mezi dvojicí mostů pod a nad hrází. Patřila tak k s objemem cca 6000 kubických metrů k těm větším v Beskydech, délkou rozhodně mezi největší. Název Blato ve skutečnosti pochází od stejnojmenného grúně oddělující pramen Mohyly pod rozcestím Mečová od Mohyly u Skurečené (a tento grúň, tj. odlesněný hřbet na salašnictví podle kopce Blato pod Čertovým Mlýnem). Klauz vznikl mezi roky 1815 - 1840, přestal sloužit ve 20. letech 20. století s koncem hutí na Čeladné, snad se něco dříví ještě plavilo ve 30. letech.