Klobuky
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Vesnice
První písemná zmínka o obci je z roku 1226, kdy obec patřila Klášteru doksanskému. V Registrech papežských z roku 1352 je obec uvedena jako farní. Od roku 1355 známe několik vladyků bydlících v Klobukách. V roce 1388 drželi v Klobukách některé zboží páni z Bražkova a z Lukova. Na počátku 14. století patřila část Klobuk Metropolitní kapitule u svatého Víta na Hradě pražském, druhá část byla statkem vladyčím i tvrzí v místech dnešního čp. 1. Přísně kališnické město Slaný zasáhlo do života obce. Celá ves se stala husitskou, s pevnou vírou. Teprve v roce 1669 se podařilo obrátit jinověrce zpět na katolickou víru. Na začátku 14. století byl v obci na kopci postaven kostel, který měl svého faráře. V roce 1729 byl kostel přestaven a v této podobě se zachoval dodnes. Zasvěcen je svatému Vavřinci - mučedníku. Při kostele existovala již od 14. století škola. Postupně podle žáků se škola rozšiřovala. Současná škola byla jako pětitřídní postavena v roce 1895, mateřská škola v roce 1926. Klobuky se mohou pochlubit řadou významných archeologických nálezů. O jejich záchranu se zasloužili na přelomu 19. a 20. století pracovníci tehdy prosperujícího cukrovaru, učetní Václav Sajbic a ředitel Bohumil Zap. Mezi významné nálezy patří keramika ze staršího období mladší doby kamenné, dále část nádoby polokulovitého tvaru s lineární rytou výzdobou s rytým křížem na výduti. Výzdoba měla hlubší význam a souvisela nepochybně s tehdejšími náboženskými představami. Osídlení katastru je doloženo i ve starší době bronzové. Při rozšiřování školní zahrady u mateřské školy v roce 1929 byly nalezeny bronzové předměty (zlomek bronzového meče, sekery, zlomek bronzové jehlice a bronzová hřivna). Známé jsou nálezy z doby železné i doby slovanské. Cukrovar, založený roku 1871 a vystavěný 1872, byl jediným spolkovým - akciovým cukrovarem v regionu. Letitá lípa na nádvoří cukrovaru se stala vzpomínkovým námětem díla Svatopluka Čecha, který zde prožil své dětství a studentská léta. Jeho otec byl ředitelem vranského panství. Klobuky jsou známy i literární činností. Působil zde farář a spisovatel Jindřich Šimon Baar ( který zde působil v letech 1899 - 1909). Napsal zde řadu povídek a román „ Poslední rodu Sedmerova". Postavil novou faru a veškeré potíže se stavbou vypsal v povídce „ Stavěl". V klobuckém cukrovaru pracoval Ing. Ján Botto, slovenský lyrický básník známý pod pseudonymem Ivan Krasko, v sousední obci Kokovicích se narodil Antonín Bernášek, známý jako básník Karel Toman. Zcela jistě nejvýznamnějším rodákem z Klobuk byl český politik, budoucí premiér tří československých vlád Jan Malypetr. Z řad tohoto rodu pocházel i jmenovec a strýc politika Malypetra Jan Malypetr, spoluzakladatel Sokola a blízký přítel Miroslava Tyrše. Nová pamětní deska byla na domě Malypetrů odhalena v srpnu 2003.
Zdroj: KHPS
Web: http://www.klobuky.slansko.cz/
Aktualizace: 6.8.2008