Loading...
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Náměstí
Karlovo náměstí najdete přímo ve středověkém centru města založeném králem Přemyslem Otakarem II. před r. 1261. Kolem obdélníkového náměstí stojí mimo radnice dalších 22 domů, pod kterými zůstalo i po mnoha přestavbách zachováno středověké jádro ze 13. a 14. stol. Průčelí dnešních domů kolem náměstí je názornou ukázkou městské architektury pozdního baroka, renesance, klasicismu a historismu. K největším stavebním změnám došlo po velkém požáru města v r. 1734. K umělecky nejhodnotnějším fasádám domů patří domy stavěné architektem Josefem Jedličkou. Např. dům čp. 91 „U černého orla“, který vlastnilo několik měšťanských a šlechtických rodů, nechal po požáru v r. 1734 přestavět podle Jedličkova projektu Josef František Lysander z Ehrenfeldu. V nikách ve štítu jsou sochy sv. Josefa a sv. Zikmunda. Dům čp. 90 původně velký hostinec s pivovarem nechal po požáru v r. 1734 přestavět do dnešní pozdně barokní podoby podle projektu J. Jedličky bohatý radní Jan Antonín Šperlink. Na jižní straně náměstí v domě čp. 7 býval poštovní úřad, ke kterému patřil také hostinec s ubytováním. Přenocovali zde mimo jiné také rakouští císařové Josef II. a Ferdinand V., pruský král Fridrich II. a v r. 1800 ruský vojevůdce A. V. Suvorov. Dům čp. 8, který vlastnil na konci 15. stol. Jakub Krčín st. z Jelčan, pozdně klasicistně přestavěn v r. 1863 obchodníkem Josefem Turnauem, byl postupně předáván pro muzejní účely, zprvu pro druhé kolínské muzeum „LUSK“ a na počátku 50. let. 20. stol. po sloučení s městským muzeem je součástí Regionálního muzea. V severní části náměstí stojí dům čp. 78, který se skládá ze dvou stylově shodných budov, Stará a Nová radnice. Vyšší dům koupilo město pro řízení města v r. 1494. Původní gotická podoba je viditelná z radničního nádvoří. V r. 1884 koupilo město sousední budovu bývalých kasáren a obě budovy pak na konci 19. stol. byly přestaveny podle návrhu pražského architekta Jana Vejrycha, Jana Zeyra a kolínského stavitele Jana Klecanského ve stylu tvz. české renesance. Na průčelí jsou sochy Rytíř (Vilím Amort) a Spravedlnost (Ludwig Wurzel). Z 20. stol. je budova z let 1924-26, původně městská spořitelna, upravená pro potřeby okresního úřadu. Na průčelí budovy je sousoší Práce a Spořivosti os sochaře Otakara Ševce. Uprostřed náměstí stojí pseudorenesanční kašna z r. 1870 a morový Mariánský sloup se sochou Panny Marie Immaculáty z r. 1682.