Kolín – Městská spořitelna
Dvoukřídlá budova kolínské městské spořitelny byla v rohu Karlova náměstí postavena podle projektu Jindřicha Freiwalda v letech 1924 až 1925. Jedná se o velmi zajímavou rondokubistickou stavbu na půdorysu písmene L, nad jejímž hlavním vstupem je umístěn balkón s postranními sousošími Polní práce a Spořivost od Otakara Švece, později smutně proslulého autora Stalinova pomníku na Letné.
Spoluúčast na projektu spořitelní budovy bývá střídavě připisována Freiwaldovu spolupracovníkovi Jaroslavu Böhmovi a jeho učiteli Janu Kotěrovi, který měl být původně sám autorem tohoto projektu. Většinou se však předpokládá, že slavný Kotěra provedl v roce 1923 náčrt budovy, následně zemřel a Freiwald s Böhmem ho pak doplnili o klasicizující prvky (zdvojené sloupy a pilastry) i rondokubistické motivy s detaily ve stylu art-deco, které se uplatnily zejména v interiéru budovy.
Hned na úvod bychom si ještě měli prozradit, že budova někdejší Městské spořitelny dnes slouží potřebám zdejšího Městského úřadu a že se nejedná o chráněnou kulturní památku, i když zde před sebou máme cennou i výraznou budovu a návrh na její zapsání do seznamu našich pamětihodností byl podán již v roce 2015 (součástí MPR je však již od června roku 1989). Možná je to proto, že mnohé jistě svého času nepotěšil fakt, že Městská spořitelna postavila svou budovu na místě, kde dříve stával vyhlášený hotel Modrá hvězda.
Svému původnímu účelu sloužila budova spořitelny od března roku 1926 do září roku 1948, kdy byla sloučena s dalšími finančními ústavy do Okreesní spořitelny a záložny Kolín, díky čemuž se přestěhovala do budovy někdejší hospodářské záložny. V původní spořitelně pak postupně sídlilo ředitelství Kolínských cihelen, Okresní národní výbor, Okresní úřad a po roce 2002 Městský úřad Kolín. Je proto poměrně překvapivé, že se dodnes dochovaly části původního mobiliáře, který navrhl a vyrobil Alois Pail. Svítidla z mosazi a mléčného skla vyrobila firma Franta Anýž z Prahy.
Budovu bývalé Městské spořitelny najdeme na adrese Karlovo náměstí č. 44.
Na závěr ještě pár doplňujících informací:
Architekt Freiwald pocházel z Hronova a jeho tvorbu charakterizovala kombinace neoklasicismu, geometrické moderny a rondokubismu. Byl znám tím, své stavby citlivě zasazoval do okolní zástavby a že kladl důraz na kvalitní materiály. Pro kolínskou spořitelnu prý předložil hned tři různé návrhy a výsledek je průsečíkem představ zadavatele stavby a jejího architekta.
Vznikla tak pohledově exponovaná, dvoukřídlá třípatrová budova na obdélné nárožní parcele o stranách cca 20 x 40 m., kterou ohraničuje Karlovo náměstí, a Kutnohorská ulice. Součástí budovy je i nižší dvorní křídlo, jehož plochá střecha slouží jako terasa přístupná z druhého patra. Hlavní budova má celkem 5 podlaží, (z toho 4 nadzemní) a je vysoká celkem asi 23 m.
Pohled z nároží nám prozradí, že se jedná o budovu s trojúhelnými štíty ve středu hlavního průčelí a na krajích bočního průčelí, se sedlovými střechami a výrazným horizontálním i vertikálním členěním fasády. Její současná barevnost je založena na kontrastu bílé a světle hnědé omítky. Hlavní fasádě o třech okenních osách dominuje středový rivalit, který v přízemí zakládají dvě čtveřice kanelovaných pilířů po stranách hlavního portálu, které podpírají balkon v prvním patře a dvě sousoší po jeho stranách. Obě sousoší tvoří tři postavy (žena, muž a dítě), za kterými se až do druhého patra tyčí dvojice polygonálních sloupů. Ve druhém patře je mezi sloupy zapuštěna lodžie se třemi kruhovými otvory v zábradlí. Rizalit je završen štítem ve tvaru rovnostranného trojúhelníka s kulatým okénkem uprostřed. Zajímavostí je absolutní nejednotnost okem, která jsou v každém podlaží jiná. Mezi okny druhého patra jsou umístěny plastické dekorativní dílce z matně glazované keramiky, které spolu s okny tvoří souvislý pás. V boční fasádě jsou výrazné postranní rizality se štíty s kulatým okénkem, přičemž v přízemí pravého rizalitu je umístěn vedlejší vchod. Také boční fasáda je - na rozdíl od té dvorní - bohatě členěna.