Komentovaná prohlídka Ostrava-Vítkovice

Včera neděle byla, včera byl hezký čas a tak jsem se autobusem z Orlové vydala na komentovanou prohlídku městské části Ostrava-Vítkovice. Informaci jsem našla na internetu. Prohlídky různých částí Ostravy, jakož i další akce organizuje Ostravský informační servis (OIS). Sraz účastníků byl v 10 hod. (následná prohlídka ve 14 hod.) na Mírovém náměstí ve Vítkovicích. Já jsem tam dojela o hodinu dříve, protože jsem si myslela, že bude otevřený kostel sv. Pavla a budu si ho moci prohlédnout i uvnitř. Mše byla v 8.15 a 9.05 již byl kostel zavřený, škoda, snad se mě to podaří někdy příště. Kolem náměstí jsem si tedy udělala sama procházku a vyfotila si všechny budovy kolem. Před radnicí ve Vítkovicích jsme zaplatili vstupné (dospělí 80,-, děti, studenti, senioři 50,-) a za odborného výkladu pracovnice OIS se vydali na hodinu a půl trvající procházku.

Začínalo se na Mírovém náměstí a průvodkyně nás seznámila s historií Vítkovic jako samostatné obce, známé již ve 14.století, dále s počátky hornictví, hutnictví, výrobou železa a oceli a následným stavebním rozvojem. R. 1843 získal zdejší "Rudolfovu huť" Salomon Mayer, svobodný pán z Rotschildů. Právě s rozvojem průmyslu se budovalo sociální zázemí a občanské vybavení pro dělníky, úředníky a jejich rodiny. Kolem náměstí je řada budov - radnice, Rotschild Palace, kostel sv. Pavla, fara, závodní nemocnice, jesle, závodní jídelna a obchody, prádelna, které jsou vystavěny z červených pálených cihel. Na jejich výstavbě se podílela řada významných architektů tehdejšího Rakouska-Uherska. V r. 1908 byly Vítkovice povýšeny na město. O rozvoj Vítkovic se zasloužil Paul Kupelwieser generální ředitel Vítkovických železáren od r. 1866. Architektem projektu výstavby ve Vítkovicích byl Hans Ulrich.

Dominantu na Mírovém náměstí tvoří neogotická budova radnice z r. 1902 se secesními zdobnými prvky, ve které je nyní i zdravotní škola. Vedle radnice stojí I haus, dům ve tvaru písmene I. Proti radnici stojí kostel zasvěcený sv. Pavlovi právě na počest ředitele železáren. Nejdříve byla postavena věž se zvonicí (sloužila jako vodárna) a následně kostel v letech 1883-86. Za kostelem je fara a po obou stranách kostela se nachází dva domy s půdorysem ve tvaru písmene U, zvané U hausy. Domy sloužily pro mistry, nižší úředníky, byla zde tržnice a knihovna. Stojíte-li zády k radnici, po její pravé straně je budova závodního hotelu Rotschild Palace, který byl zároveň společenským, kulturním centrem. Na levé straně od kostela byla vybudována první závodní nemocnice v Evropě. Aby mohly pracovat i ženy, starající se o malé děti byly vybudovány jesle a školka.

O dělníky, mezi kterými bylo mnoho Němců a Poláků, bylo postaráno ve všech směrech, pro dělníky s rodinami se vystavěly kolonie, svobodní bydleli v kasárnách. Naše prohlídka pokračuje kolem zachovaných domů dělnické štítové kolonie, které tvoří Tržní ulici (mnohé z nich mají dnes plastová okna). Vybudována byla kanalizace, vodovod, lázně, plovárna, chudobinec, domov pro staré, knihovna, tělocvična, spořitelna, tržnice, park, železniční a tramvajová Doprava. Bylo postaráno nejen o zdraví, ale také o vzdělání a kulturu, první škola je z r. 1843. Působily zde pěvecké, divadelní a sportovní spolky, rozvíjela se řemesla a různé živnosti. Model výstavby z Vítkovic se stal vzorem pro výstavbu v Baťově Zlíně.

Další zastávka je na náměstí Jiřího z Poděbrad, kde obdivujeme monumentální secesní budovu dívčí občanské a měšťanské školy, zdobené symboly moudrosti - sova, děti, globus a pochodeň. V čele, kde je nápis Ahol byl kdysi obří ciferník hodin. Od r. 1911 vedle školy stávala židovská synagoga, kterou v r. 1939 vypálili nacisté. Procházíme přes náměstí, míjíme budovu stále funkční pošty a směřujeme do parku Jožky Jabůrkové. Park sloužil pro sport i zábavu, v altánku se konaly koncerty, dnes je v parku lezecká stěna. Pomalu se dostáváme k posledním dvěma objektům. Tím prvním je novorenesanční Český dům z r. 1899 od architekta Bohumila Židlického , postavený z peněz českých dělníků jako centrum českého společenského života. Prohlídku končíme u budovy empírového zámku se secesní fasádou, který nechal v letech 1846-47 postavit Rotschild, ale sloužil hlavně pro ubytování ředitelů železáren. Na tomto místě s pohledem na vysokou pec Dolních Vítkovic naše procházka končí.