Kosmonosy
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Město
Severně od okresního města Mladé Boleslavi stojí na návrší (ve výšce 243 m n.m.) ve Středojizerské tabuli město Kosmonosy. Od staré části Mladé Boleslavi je poměrně daleko, avšak po postavení automobilky a přilehlých sídlišť už jsou s okresním městem stavebně spojeny.
Kosmonosy jsou prvně připomínány k r.1168; jejich název pochází z toho, že zdejší obyvatelé nosili kosmy, tedy mnoho vlasů. Původně patřily pražským křížovníkům, ve 13.stol. je získaly pánové ze Zvířetic, kterým náležely do 15.stol.; ve 2.pol. 16.stol. zde Adam Krajíř vybudoval tvrz. V l.1650-1740 je vlastnili Černínové, kteří přestavěli zdejší zámek a postavili řadu dalších staveb, jež jsou dnes významnými památkami. V r.1868 se Kosmonosy staly městysem, od r.1914 jsou městem.
Z Prahy sem jezdí autobusové linky přes Mladou Boleslav, přičemž několik spojů končí u garáží dopravce Transcentrum na jižním okraji města, ale většina jich jezdí přes centrum pokračujíc dále na Mnichovo Hradiště.
Náměstí s centrální autobusovou zastávkou působí nezajímavě až nepěkně, spíše jako obyčejná křižovatka, tím větší zajímavosti však stojí opodál. V západní části Kosmonos je zámek, původně postavený v renesančním slohu v l.1560-70, v l.1697-1709 barokně přestavěný G. B. Alliprandim, r.1836 bylo empírově upraveno jeho jižní křídlo. Od zámku vede alej ke klášteru s raně barokním kostelem Nalezení sv. Kříže z l.1670-74 od D. Agostiniho; klášterní budova pochází z l.1688-94 a dnes je v areálu psychiatrick léčebna. Půjdete-li od centrální zastávky na druhou stranu, brzy narazíte na raně barokní zvonici z r.1673 napravo od ulice; dáte-li se Doprava kolem ní, přijdete k Loretě z l.1704-12 podle Alliprandiho.
Z Kosmonos lze samozřejmě jít zástavbou do centra Mladé Boleslavi, příjemnější možnosti však nabízí klikatící se modrá značka, jež v jednom směru také přijde do Boleslavi, na druhou stranu vás dovede do Bakova nad Jizerou; východně od města si můžete cestu trochu zkrátit po krátké žluté značce.
Text je přejatý z Průvodce k průvodci I - http://ondra-pdvyv.wz.cz/PkP/PkP1.pdf.
Anotaci naleznete zde - https://www.turistika.cz/cestopisy/show/pruvodce-k-pruvodci-i-okoli-prahy.html.
Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 17 B2
zámek (1560)
kostel Nalezení sv. Kříže
piaristický klášter (1688)
Loreta (1704)
kaple sv. Martina u Lorety (1673)
fara u bývalého kláštera (1773)
První zmínka o objektu 1186
Historie osídlení zdejšího katastru sahá hluboko do 4. století př.n.l., kdy nám tehdejší obyvatele “Kosmonos”zanechali keramické památky a které objevili amatérští archeologové při stavbě dálnice. Pokud Vás zajímá keltská kultura a způsob jejich života je možno v určité době učinit prohlídku parku Altamira za zdejším zámkem. Poněkud bližší historie Kosmonos se začíná psát v roce 1186, kdy jakýsi Hrdoň z družiny knížete Bedřicha daruje zdejší statky Křižovníkům od sv. Máří. Některé prameny uvádějí rytířský řád Johanitů. Kolem roku 1252 se ves dostává do rukou tehdejších držitelů Zvířetic, užívajících zvířetického a Lemberského predikátu. V roce 1474 koupil kosmonosské díly Jan Tovačovský z Cimburka jehož potomci je prodali Zachařovi ze Stránky a ten následně Krajířům z Krajku. Nevíme přesně zda již tehdy stávala zdejší tvrz, ale víme, že v roce 1571 byla obnovována a přestavěna. V roce 1588 se zde vystřídali někteří příslušníci rodu Lobkoviců a zdejší tvrz zůstala Bohuslavu Hasištejnskému z Lobkovic. Jeho dcera Eva obdržela Kosmonosy věnem k svatbě s Jiřím Fridrichem z Hohenlohe. Po bělohorských konfiskacích zůstaly Kosmonosy Evě Hasištejnské, ale ta je v roce 1628 prodala Hendrichovi z Pappenheimu. Za 30-ti leté války zde rozbil Švédové svůj hlavní stan a teprve roku 1650 se zdejší tvrze ujímá Heřman Černín z Chudenic a jeho synovec Humprecht. Černínové nechali na přelomu 17. a 18. století přestavět tvrz na zámek a také v okolí vybudovali kostel, piaristickou kolej (dnes psychiatrická léčebna) a další stavby. Roku 1740 prodali Kosmonosy Hrzánům z Harasova a další majitelé se po roce 1763 začali rychleji střídat. Dnes je zámek v současnosti účelově využíván - nemocnice. Mladá Boleslav a Kosmonosy dnes již téměř splývají. Modrá TZN, která vychází v jižní části Mladé Boleslavi v Debři odbočuje do Kosmonos a míří přes Horní Stakory a vrch Babu k Bakovu nad Jizerou.