Kostel Božského srdce Páně – dominanta královéhradeckého Pražského Předměstí

Kostel Božského srdce Páně, začleněný do západní strany náměstí 28. října, je dominantou nejen uvedeného náměstí, ale i Pražského Předměstí.

Kostel byl postavený v letech 1928 až 1932 ve funkcionalistickém stylu na památku vojáků padlých v první světové válce. Podle projektu Ing. arch. dr. Bohumila Slámy jej postavila královéhradecká firma V. a F. Capoušek. Slavnostní poklepání základního kamene se konalo 28. září 1928, v rámci oslav 10. výročí založení Československé republiky. Kostel vysvětil dne 14. srpna 1932 biskup Dr. Mořic Pícha.

Stavbu tvoří železobetonový skelet o délce 32 m, šířce 19,2 m a výšce 18,1 m. V ose symetrického průčelí se tyčí 45,4 m vysoká hranolová věž se zvonicí. Věž je zakončená 6 metrů vysokým železobetonovým křížem s rameny o délce 1,25 m. Ve zvonici ve věži jsou zavěšené dva zvony, původně bývaly tři.

Věž s hlavním zapuštěným třídílným vchodem, boční štíty a prostor pro kaple v přízemí jsou v průčelí předsunuté, tvoří tak jeho rizality. Průčelí dále zvýrazňují lisény v 11 okenních osách. Velké okenní otvory jsou rozčleněné příčkami z hořického pískovce do malých čtyřtabulkových oken. Fasádu kostela chrání před povětrnostními vlivy břízolitová omítka. Ta kontrastuje s červenými pálenými taškami na sedlové střeše překrývající příčně orientovanou kostelní loď.

Kostel je jednolodní s postranními kaplemi. Loď je překlenutá železobetonovými oblouky s vystouplými žebry. Ty jsou členěné, vytvářejí tak kazetový strop. Nad oltářem se zvedá vítězný oblouk.

Vnitřní vybavení interiéru není příliš bohaté, je obrazem zvoleného architektonického stylu. Původní železobetonový oltář byl přenesený do kaple Božího hrobu. Sochu Božského srdce Páně z původního oltáře se dvěma anděly můžeme vidět na příčném trámu v lodi.

Později kostel získal hlavní a dva postranní oltáře vyrobené hořickou keramickou školou podle projektu Itala Tomasiho. Oltáře objednal ještě před první světovou válkou císař František Josef I pro kostel v chorvatské Pule. Vzácný mramor, onyx a další drahé materiály na ně věnoval egyptský král Fuáda I. Po válce Pula připadla Itálii, která nechtěla drahé oltáře odkoupit. Nakonec je biskup Dr. Mořic Pícha dal umístit do tohoto kostela Božského srdce Páně. Oltáře byly posvěceny 1. srpna 1937.

V interiéru kostela je ještě oltář svatého Václava. Z kararského mramoru jej zhotovil sochař Vít Vrátný z Hořic v Podkrkonoší. Oltář byl posvěcený dne 28. září 1938. Dalším vybavením interiéru, který poutá pozornost, je mramorová křtitelnice. Má ručně tepaný poklop od uměleckého ciseléra Zdeňka Veselého. Obrazy Křížové cesty dokončil v roce 1935 akademický malíř Rudolf Wenzl z Rychnova u Jablonce nad Nisou podle originálů od německého akademického malíře Fugeta. Varhany pocházejí z roku 1900, jsou dílem Petra Emanuela Štěpána.

Stavba kostela nebyla levnou záležitostí. Její cena se vyšplhala na tehdejších 2.750.000 korun. Složili se na ni věřící a dobrodinci. Na doplacení celé částky si firma V. a F. Capoušek musela počkat až do roku 1935.

Dnes se v kostele konají bohoslužby, koncerty hudebních těles a vystoupení pěveckých sborů.

Tento popis kostela navazuje na dříve napsaný článek Hradec Králové – večerní Pražské Předměstí z věže kostela Božského srdce Páně. K tomuto článku přikládám i několik málo známých historických fotografií.