Kostel Matky Boží před Týnem

Nachází se Na starém městě, na Praze 1 u Staroměstského náměstí, do kterého nakukuje svými dvěma věžemi.

Je známější pod názvem Týnský chrám. Jeho název vychází z jeho umístění – stál u tzv. otýněného neboli ohrazeného místa - Týnského dvora (Ungeld). Jednalo se o útočiště cizích kupcům, obchodujících v Praze. Stojí na místě původního menšího kostelíka. Stavba současného trojlodního chrámu započala kolem r. 1360 a dokončena byla za rekordních 160 let. Přečkala i pro výstavbu nepříznivé husitské období, za které se stavební práce zbrzdily. Svoji výškou se stala v Praze třetím nejvyšším chrámem. Stavební práce probíhaly na několik etap. Tu první měl v rukou pravděpodobně domácí mistr, neznámého jména, jenž se však nechal inspirovat parléřovskou hutí. V parléřovském stylu se ve výstavbě pokračovalo i v další etapě když se díla ujali přímo kameníci ze zmiňované huti. Jak již bylo zmíněno za husitských válek dochází k přerušení prací. Významné kroky k dostavbě chrámu byly podniknuty až za Jana Rokycana, jenž se stal v r. 1427 zdejším farářem a následně pražským arcibiskupem za krále Jiřího z Poděbrad, kterého velmi podporoval.

Nebýt požáru v r. 1679, zachovaly by se dodnes gotické klenby v hlavní lodi. Bohužel klenba popraskala a musela být nahrazena novou. Strop byl snížen zhruba o 5 metrů, což je dodnes patrné na snížených oknech, kterým chybí klasické lomené oblouky. Pád stropu poškodil i některé sochy, což je dodnes rovněž patrné. Po požáru byla oprava vedena již v barokním slohu. V témže slohu byl nahrazen i mobiliář, pro který je typické černozlaté zabarvení.

Dalším požárem v r. 1835 byla poškozena severní věž. Oprava trvala dvacet let. Její zajímavostí je, že věže nezůstaly stejné. Jedna je tak užší, naopak druhá širší.

Chrám je místem posledního odpočinku mnoha významných lidí. Za nejvýznačnější osobnost lze považovat dánského hvězdáře a alchymistu Tycha Brahe, vlastním jménem Tyge Ottesen Brahe. Dle pověsti měl tento hvězdář zahynout v r. 1601 na protržení močového měchýře při společenské hostině s císařem Rudolfem II., od které prý nemohl vstát dříve než panovník. Ve skutečnosti byl však Tycho Brahe otráven rtutí. Spekuluje se však nad tím, zda byl otráven, či zda se otrávil sám, aby si ukončil své bolesti způsobené akutní urémií.

Mezi další významné osobnosti, kteří spočinuly v Týnském chrámu patří i Jan Rokycan, který zemřel 22.února 1471. Symbolika jeho spříznění se svým patronem Jiřím z Poděbrad je znázorněna v pověsti, dle které má být v Týnském chrámu uloženo srdce Jiříka z Poděbrad, který zahynul přesně měsíc poté, tedy 22.3.1471.

V současné době je chrám klenotnicí uměleckých děl Karla Škréty (1610-1674), jednoho z nejznámějších barokních malířů. Karel Škréta měl k Týnskému chrámu blízký vztah, neboť se narodil vedle něj v domě U Černého jelena. V chrámu najdeme několik jeho významných děl. Nelze opominout i pozůstatek huti Matěje Rejska (1506-1511) a to kamenný polychromovaný baldachýn nad hrobem biskupa Luciana z Mirandoly.

Zajímavostí chrámu je i kopie Mariánského obrazu, který byl původně umístěn na Mariánském sloupu na Staroměstském náměstí.

Kostel Matky Boží před Týnem doporučuji navštívit v rámci každoroční Noci kostelů

Dne 27. května 2011 jsem měla jedinečnou příležitost poslechnout si hodnotný výklad o historii a uměleckých dílech Týnského chrámu, včetně přednášky o dílech Karla Škréty.