Kostel Panny Marie Sněžné
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Gotický chrám Panny Marie Sněžné byl založen Karlem IV. jako korunovační chrám se svatyní Karmelitánů. Spolu s chrámem zde založil i klášter, který karmelitánům daroval. Stalo se tak 3. září 1347, tedy den po korunovaci Karla IV. a Blanky z Valois. Přál si, aby kostel vynikal svoji výškou nad ostatní pražské chrámy a překonal i katedrálu sv. Víta. Původně byl zamýšlen jako 100m dlouhá dvouvěžová stavba s výškou střední lodi 40m. Dokončen však byl pouze presbytář vysvěcený roku 1379, základy vstupní části, klášter a "krásná věž". Výstavbu zbytku zamýšlené stavby, která by zabrala celé dnešní Jungmannovo náměstí, přerušily husitské války. I tak má kostel Panny Marie Sněžné nejvyšší klenbu v Praze. Během husitských válek byl kostel poničen, mimojiné sestřelen zvon, později byl opuštěn a chátral. V roce 1566 došlo ke zřícení klenby.
Roku 1603 daroval chrám s klášterem Rudolf II. řádu bosých františkánů. Ti za pomoci dobrodinců, zejména Zdeňka Lobkovice, obnovili stavební práce. Kostel byl dostavěn a vysvěcen roku 1625. Splnilo se tak přání Karla IV. aby byl chrám ze všech pražských kostelů nejvyšší. Od podlahy ke klenbě měří bezmála 40 metrů.
Zasvěcení kostela má původ v legendě ze 4. století, podle níž se Panna Marie zjevila ve snu římskému kupci. Pravila mu, aby vystavěl kostel tam, kde spatří sníh, až se ráno probudí. Stalo se tak ale uprostřed léta. Spal tedy spal dál. Když se probudil, zjistil, že vrch Esquilinum je pokrytý sněhem. Šokovaný kupec tam nechal postavit první kostel Panny Marie Sněžné.