Kostel sv. Gotharda ve Vysokém Chvojně

První písemná zmínka o kostele by měla pocházet ze zprávy probošta Vyšehradského kláštera z roku 1139, ale různí autoři se k tomuto staví rozdílným způsobem, např. František Palacký tvrdil, že v tomto záznamu nejde o toto Chvojno, ale předměstí dnešního Dvora Králové nad Labem. Naopak profesoři Josef Žemlička (UK) a Vladimír Wolf (UHK) souhlasí s tím, že v tomto zápise jde skutečně o Vysoké Chvojno, což potvrdil v roce 1996 průzkum katedry historie UHK, který objevil řadu artefaktů z 1. poloviny 12. století. Tento kostel býval farním již v roce 1340, kdy zde působil plebán Mikoláš a Jindřich z Lichtenburka s bratry dal kostelu 6 kop úroku „z městečka našeho Chvojna“ za 2 lány v Čankovicích, jež od dávných dob náležely ke kostelu. Tehdy se však jednalo pouze o dřevěnou stavbu. Toho času spadal kostel pod královéhradecký dekanát a archidiakonát. Roku 1364 byl po smrti zdejšího plebána Simona dosazen od patrona Jana z Chlumce plebán Leopold. V roce 1403 byl zmíněn plebán Velík, jenž žádal o potvrzení směny z roku 1340. V roce 1407 nastoupil po zemřelém plebánu Velíkovi kněz Petr z Bělé. Během husitských válek byl kostel vypálen a zbořen, aby byl později opět obnoven, i když stále jen ze dřeva. Někdy kolem roku 1623 se kostel stal filiáním do Holic. V inventáři far na Pardubicku z téhož času se píše: „Item víceji k té faře Holické patří filiální kostel ve Vysokém Chvojně, odkud se l. 1615 a dosud (roku 1654) schází: žita i ovsa po 9 str. 3 věrt. 2 ½ čtvrt.“ V roce 1650 náležel k holické faře: „kostel filialní sv. Gottharda na Vysokém Chvojně, v kterémž se předešle, když bytný farář v Holicích býval, pátou neděli služby Boží konávaly, ale na ten čas toliko pětkráte v roce; odtud se odvozovalo ročně 10 sáhů dřev a desátku po 6 kor. 1 věr. (předešle po 10 kor.) žita a ovsa.“ V relaci z roku 1677 se uvádí „co filiální do Holic, kalich stříbrný 1, křtitelnice cínová, zvony 4 a to slavnostné, kostel dřevěný, úzký, místo podle hřbitova slove: kněžský dvůr.“ Fara tu byla opět zřízena v roce 1711 holickým farářem P. Prokopem Václavem Reinwettrem, podle některých zdrojů již o rok dříve. Erekční instrument, tj. založení fary, je datován 3. června 1710 a prvním zdejším farářem byl P. Václav Louda. Ten o rok později založil zdejší matriky, ty však shořely a dochovaly se pouze ty z roku 1734.

Dnešní zděný kostel byl vystavěn v letech 1733-1735 podle plánů předního pražského architekta Thomase Haffeneckera z roku 1729, které byly upraveny Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem, protože stavitel Haffenecker v roce 1730 zemřel. Stavbou byl pověřen dašický stavitel Roček (v literatuře zmiňován i jako Boček nebo Rocek), jenž ji měl dokončit roku 1733. K vysvěcení kostela však došlo až v září 1735. První velké opravy proběhly v letech 1898-1899 (obnova oltářů, kazatelny a jiného kostelního zařízení byla svěřena pardubickému pozlacovači Josefu Štěpánovi) a 1928. 3. června 1899 se zastavil v kostele při své generální vizitaci královéhradecký biskup Msgre. ThDr. Edvard Jan Nepomucký Brynych. 24. července 1910 sloužil v kostele svoji první mši novosvěcenec a zdejší rodák P. Josef Centner. V noci z 23. na 24. července 1911 došlo k vloupání do kostela, při kterém zmizely pouze hotové peníze z pokladničky a ze sakristie. Nic z kostelního zařízení nebylo ukradeno, natož poškozeno. Od 18. března 1964 je objekt památkově chráněn (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-gottharda-17967801). V roce 1968 proběhla oprava fasády a k další opravě kostela došlo roku 1974. V roce 1993 byla zřízena nová elektroinstalace a kostel nově vymalován. K jeho opětovnému vysvěcení došlo 3. října 1993. V červenci 1994 došlo k odcizení renesanční křtitelnice, ale později byla nalezena v jednom mnichovském starožitnictví a navrácena zpět. Roku 2000 pak došlo na opravu krovu a výměnu střešní krytiny. Přitom se v cibuli věže našly historické dokumenty, jež byly od 29. října do 3. listopadu 2000 vystaveny v klubovně obecního úřadu a následně s novodobými umístěny do 3 nových schránek. Celková cena opravy činila 718 830 Kč, která byla uhrazena zdejší farností jen díky sponzorům a příspěvku okresního úřadu v Pardubicích.

Loď tohoto chrámu Páně je obdélná, na všech čtyřech rozích zaoblená, věž čtyřhranná o 1 patře s polookrouhlým oknem, jež je zakončena helmicí pobitou plechem. Čtyřhranný presbytář má obě zevní hrany komolé a napravo od něj se nachází sakristie. Stěny kostela jsou členěny lizénami, nesoucími římsy, nad nimi hladký vlys a římsování pod okapem. Hlavní římsa je bohatě profilovaná. Obdélná okna jsou zaklenuta polokruhem. Ve středu jižního boku je otevřen portál s ušima, kapkami a trojúhelníkovou římsou. Nad portálem je oválné okno. Vchody do kostela jsou dva, jeden věží, druhý postranní do lodi. Presbyterium je zaklenuto českou plackou, jež je na rozích nesena nakoso postavenými pilastry. V sakristii je valená klenba s lunetami, oratoř je plochostropá. Triumfální oblouk je nesený pilastry s toskánskými hlavicemi a ukončen polokruhem. Nároží lodě jsou zaoblena, stěny člení pilastry nesoucí zalamovanou římsu, na níž spočívá plochý strop s fabionem. Uprostřed stropu se nachází štukový rámec. Kruchta je podepřena 3 oblouky arkád na pilířích. Její střed je obloukovitě vysunut a zábradlí tvoří kuželková balustráda.

Hlavní oltář je dřevěný a ozdobený rokajovými ornamenty. Na oltářní menze, tj. stole Páně, se nachází dvouetážové sanktuarium, nahoře je výklenek, po stranách točené sloupky a po boku 2 klečící andělé. Nad sanktuariem je rám, který je bohatý na rokajové hřebeny a postavy andělů. Původní obraz sv. Gotharda byl vyměněn za nový, který v roce 1892 namaloval akademický malíř František Miller z Chrudimi. Vedle oltáře jsou vchody za oltář a na nich polychromované sošky sv. Petra a Pavla z 18. století. Boční oltáře jsou tři, první nese obraz sv. Jana Nepomuckého od Jana Vysekala z roku 1898, zbylé 2 malby sv. Eustacha (lesnický oltář zdobený parohy) a P. Marie Lurdské na ostatních oltářích jsou ještě mladší. Na stěně presbyteria je obraz Panny Marie se sepjatýma rukama, jehož autor se inspiroval dílem Josefa Ceregettiho, pokud jím dokonce nebyl on sám. Jedna ze zpovědnic pochází z 1. poloviny 18. století, druhá je z počátku 20. století. Cínová křtitelnice z roku 1615 je kotlík s trojicí nohou, na němž jsou vyobrazeny postavy evangelistů, víko s ukřižovaným Ježíšem Kristem je přidrženo trojicí kartušových hlav. Jako její tvůrce bývá uváděn konvář Jan Nebřehovský. V horní části křtitelnice je nápis: „LETHA PANIE MDCXV TEN AUTEREY PO NEDIELY JUBILATE UDIELANA GEST TATO KRZITEDLNICE DO CHRAUMU BOZIHO NA CHWOGNO SWATEHO GEWARTA ZA KOSTELNKU HAWLA PASSAKA A GIRZIKA KLOUZKA V MISTE KRALOWE HRADCZY NAD LABEM. NEBRAŇTE KE MNIE MALIECKYM NEB TAKOWYCH GEST KRALOWSTWI NEBESKE. MATHAEUSS W XIX. KAP.“ Barokní kazatelna se sv. Janem Křtitelem a evangelisty pochází z 1. poloviny 18. století. Varhany, jež jsou umístěny na kůru, zhotovil v roce 1864 Josef Andrýs z Neznášova a vyšly na 825 zl.

Na věži visela původně pětice zvonů, později jen dvojice. První – zvon. sv. Gotharda – o průměru 1,13 m, výšce 0,92 m a s nápisem: „GISTIE, GISTIE, PRAWIM WAM, ZIE KDO SLOWA MA SLYSSI, WIERZI TOMU, KTERY MNIE POSLAL MIAT ZIWOT WIECZNY A NA SAUD NEPRZIGDE, ALE PUODE ZE SMRTI DO ZIWOTA WIECZNEHO. LETHA PANIE MDLXXXX SLYT GEST ZWON TENTO KE CZTI A CHWALE BOZI OD MISTRA ELIASSE ZWONARZE WE HRADCZY NAD LABEM.“; druhý – sv. Eustacha – o průměru 0,7 m, výšce 0,75 m a s textem: „CASPAR BALTAZAR MELCHIOR LUCAS MARCUS MATHEUS JOHANNES HILFM.“ (poslední slovo je v některých pramenech udáváno jako „Hilf Maria“, profesor Josef Nechvíle tvrdí, že šlo o „hille MLD“, a tudíž měl pocházet z roku 1450); třetí s nápisem: „hec campana fusa est pro laude Dei ad parochea Chwojno MCCCCCX.“; čtvrtý s textem: „Tento zwon slyt gest w Hradczi nad Labem letha Panie MDLXXXVI.“ a pátý – Umíráček – byl bez jakéhokoliv nápisu. Kromě zvonu z roku 1590 se ostatní nedochovaly, protože podlehly válečným rekvizicím. Z dvojice zvonů z roku 1935 se zachoval jen jeden. Kolem kostela je zrušený hřbitov, před jehož vchodem stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1739, která byla v roce 1921 pobořena a poškozena. Následně byla opravena a 24. června 1928 znovu posvěcena. Více o farnosti zde: http://farnostvch.cz.

Kostel sv. Gotharda ve Vysokém Chvojně na mapě