Nebeský rybník u Vysokého Chvojna

Jak již název vypovídá, tak se jedná o rybník, který je zásobován pouze dešťovou vodou. Nachází se na severovýchod od Vysokého Chvojna, přibližně v polovině cesty mezi Hoděšovkou (cesta do Hoděšovic) a silnicí od Bělečka a od Albrechtic nad Orlicí. Výtokem z něj de facto vzniká Bělečský potok. Původně se zde však nacházely pouze lesy a u nich obecní pastviny neboli občiny, což můžeme vidět zejména v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a v jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c113), pak v mapě tzv. Horních revírů (albrechtického, bělečského, holického, hrádeckého, chvojeneckého a vysockého) z roku 1840 a v indikační skice stabilního katastru z téhož roku od geometra 3. třídy Michaela Cernowitze, resp. z jeho reambulace z roku 1879 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR078018400). V té době bychom tu nalezli tak akorát pazdernu, jež dala celému okolí pojmenování "Pazderna" (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/13213).

Sám rybník vznikl až koncem 30. let 20. století, neboť ho můžeme vidět např. v leteckém měřicím snímku z roku 1937 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1937.HKRA36.08387), ale v mapě z roku 1928 po něm ještě není ani památky. Tehdy však byl ani ne poloviční velikosti. Obdobně to měl se svým pojmenováním, protože nejprve žádné neměl, následně byl zvaný jako Obecní, aby nakonec obdržel současné pojmenování. Původně se s ním počítalo jako s koupalištěm, ale to se posléze změnilo, kdy byla vodní plocha určena pro chov ryb a koupající odsud vyháněni. To z toho důvodu, že v obci nezůstalo nic z původního rybničního hospodářství, protože již dávno zanikly rybníky Hluboký a Stížník (později po obnově byl nazýván jako Špičník), které byly nejprve zanechány na les a obnoveny až v pozdější době. Tento vývoj rybničního hospodářství je vidět ze srovnání let 1845 a 1948. V prvně jmenovaném roce bylo na katastru obce 10 ha, 15 arů a 12 m2 rybníků bez rákosu, ale roku 1948 jich bylo již více, a to 10 ha, 90 arů a 79 m2, což byl výsledek právě zřízení této vodní plochy. Jak vypadaly chvojenské rybníky před 1. světovou válkou, tak to nám přináší Františkem K. Rosůlkem redigovaná kniha "Pardubicko, Holicko, Přeloučsko. Díl III. Místopis" z roku 1909: "Severně od obce jest rybníček Obecní a v oddílu lesním »Pod jedlí« jest panský rybníček Lesní, v němž se chovají pstruzi. Pod Chvojnem rozlévají se velké rybníky Hluboký, Smilek, Mordíř, Šmatlán (u Chvojence); všecky jsou nalité stále, jen Hluboký se úhoří; ve Smilku chovají se matky."

Zajímavé však je, že v tehdejších mapách nebyl rybník dlouhou dobu zakreslen. V roce 1959 byla jeho hloubka 1 m, alespoň podle vojenské topografické mapy v měřítku 1 : 10 000 od P. Pavlovského, která byla vytištěna o rok později. K jeho zvětšení došlo až v polovině 60. let 20. století, neboť na leteckém měřicím snímku z roku 1963 je ještě v původním stavu a na leteckém měřicím snímku z roku 1968 je již v současné velikosti. Následně se o něm začalo říkat jako o sportovním rybníku, který obhospodařovala a lovila místní organizace Čs. rybářského svazu. Problém však byl s jeho údržbou. Teprve v roce 2004 bylo provedeno odbahnění rybníka, a to za podpory státního fondu ministerstva životního prostředí ČR. Dnes tvoří tato vodní plocha, jejíž výměra je 1,6 ha a objem vody činí 30 tis. m3, mimopstruhový revír 451 092 Holicko - MO Holice a v oblasti jejího přítoku je v úseku 25 m na obě strany chráněné rybí pásmo, kde je lov ryb zakázán (viz https://www.mocrsholice.cz/?page_id=100). Sám rybník se nachází na několika parcelách, které všechny náležejí obci. Ta chystá jeho další opravy, např. rekonstrukci vypouštěcího zařízení.