Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola v Černčicích

Tento chrám byl postaven nejspíše na přelomu 13. a 14. století a již tehdy byl farním. Sama ves s tvrzí však byla poprvé vzpomenuta již v roce 1318. Podle popisu pražské arcidiecéze, pořízeného v letech 1344-1350 za arcibiskupa Arnošta z Pardubic, víme, že v té době patřil pod dobrušský dekanát a královéhradecký archidiakonát. V roce 1355 podali bratři Jan a Vilém z Černic za plebána kněze Bernarda, který tak nahradil rezignovavšího plebána Dobřemila. Podle lidového podání stávala tehdejší fara na místě pozdějšího školního sadu. Roku 1369 bylo odváděno z Černčic 6 grošů papežského desátku. V roce 1371 přišel do Černčic po zemřelém plebánu Bernardovi kněz Záviš, jenž zemřel roku 1391, kdy ho vystřídal kněz Albert. V roce 1377 byl pořízen první zvon. Roku 1389 vyplatil rytíř Aleš ze Slavětína 5 ½ kopy kapitálu, čímž byl vykoupen úrok, jenž vycházel kostelu ze vsi Vršovic. Místo něj bylo zajištěno ½ kopy úroku v Černčicích. V roce 1405 věnoval Diviš z Talmberka, vykonavatel testamentu Viléma z Černčic, kostelu 7 ½ kopy a 10 grošů úroku ze vsi Přepych, aby plebán držel druhého vikáře. Roku 1408 probíhal spor mezi plebánem Albertem a Oldřichem z Černčic. Narovnán byl tím, že bylo dohodnuto, aby bylo odváděno úroku ½ kopy ze vsi Lhota, ½ kopy z Osné a ½ kopy z Osečku a sutý desátek všeho obilí mimo proso z 1 popluží a ze 2 popluží, dříve náležejících Vilému z Černčic. O narovnání se zasloužili dobrušský děkan Petr a dobrušský plebán Záviš. V roce 1409 si směnil místo chvalkovický farář Pavel se zdejším plebánem Albertem. V letech 1409 a 1411 byl zdejší plebán Pavel dobrušským děkanem a úvodcem v Třebešově a v Dobrušce. Zdejší fara zanikla kolem roku 1500, kdy Jan Černčický z Kácova přesunul své sídlo do Hradiště nad Metují (dnešního Nového Města nad Metují). Následně Černice připadly k Bohuslavicím nad Metují. V roce 1512 byl pořízen druhý zvon a roku 1577 třetí. V roce 1580 byl odstraněn dřevěný strop z barevně zdobených tabulí a nahrazen klenbou. Zároveň byla do lodi vestavěna kruchta na pískovcových pilířích. Další úprava chrámu proběhla roku 1586. V roce 1600 byla vybudována empora, nadzemní a přístupná galerie, otevřená do hlavního prostoru lodi. Roku 1610 byl kostel obílen. V roce 1617 byla přistavěna ke kostelu na východní straně sakristie. Roku 1661 byl pořízen hlavní oltář s obrazem patrona kostela sv. Jakuba. V roce 1725 byl kostel zbarokizován. O 19 let později byl chrám vyrabován pruským vojskem. Roku 1831 byl vybudována kazatelna. V roce 1846 došlo k obnově kostela. Tehdy byl zrušen a zazděn postranní vstup a vybudován nový přes sakristii. Šindelová střecha byla nahrazena pálenými taškami. Roku 1893 byla zhotovena nová křížová cesta. V roce 1907 byla střecha kostela doplněna o sanktusník se zvonkem. Zároveň byla provedena barevná okna a na kruchtu pořízeny nové varhany. Při této opravě byly objeveny na stěně malby s husitskou symbolikou – s kalichem. Za německé okupace byl zvonek sejmut a ukryt. Nalezen byl až v květnu 1970 Josefem Ježkem v krmelci pro zvěř v lokalitě „Ve stráni“. Tak skvěle byl zvon ukryt. Od 28. února 1964 je objekt památkově chráněn (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-jakuba-s-tvrzistem-882127). Roku 1995 byla opravena střecha a část sanktusové věžičky. V roce 2006 došlo k rekonstrukci kostelních oken a roku 2010 došlo k opravě venkovní fasády.

Jedná se o jednolodní orientovaný kostel s polygonálním závěrem, k němuž je přistavěna sakristie, a s novější předsíní. Okna v lodi jsou polokruhově zaklenutá, mimo 1 malého zaklenutého lomeného okénka, v presbytáři jsou lomená s ostěním a sakristie má okno pravoúhlé. Vchod do předsíně je pravoúhlý, do kostela je zaklenut profilovanou lomenou klenbou. Triumfální oblouk je lomený. Loď je zaklenuta křížově, presbytář žebrově, sakristie českou plackou a předsíň je plochostropá. V severozápadní části předsíně se nachází oddělené samostatné schodiště na kruchtu, jež spočívá na sloupech na severní a jižní straně na křížové klenbě, přičemž sloupy jsou propojeny oblouky. Střecha lodi je sedlová se sanktusovou věžičkou, jež je zakončena jehlancem. Ostatní střechy jsou naopak valbové.

Původní inventář byl převážně barokní, ale později byl doplněn předměty z 19. století. Hlavní oltář pochází z roku 1874 a obsahuje obraz sv. Jakuba od Josefa Šichana z čp. 23 v Černčicích. Dvojice postranních oltářů byla pojmenována podle 2 místních rodin, jež náležely k podporovatelům kostela a přispěly též i na ně – Žďárkův a Čečetkův. Nalevo od oltáře se nachází dřevěná kazatelna se schůdky. 2 řady kostelních lavic byly věnovány rodinou Štěpánovou z Osíčka při rekonstrukci v roce 1907. Známým byl svého času obraz s polovypouklou řezbou „Kristus v Olivetské zahradě s učedníky“ z roku 1580, který byl v roce 1850 obnoven nákladem faráře P. J. K. Rojka. Na levé straně presbytáře je ve zdi pískovcový sanktuář (výklenek), který původně sloužil pro ukládání obřadních předmětů. Cínová křtitelnice na trojnožce pochází z roku 1585 a nese nápis: „Jdouce na tento svět, kažte evangelium všemu tvorstvu. Kdo uvěří a pokřtí se, spasen bude, kdo neuvěří, zatracen bude.“ Na víku je dále uvedeno: „Udělána ode mne Mikuláše Beránka, konváře, za rychtáře Jana Ždiarka a za Jana Bakše kostelníka a Vítka Ždiarka kostelníka.“ Dále v kostele můžeme obdivovat původní oltářní obraz z roku 1663, obraz sv. Jakuba z roku 1874, již zmíněný soubor obrazů křížové cesty. V presbytáři se nachází hrobka, v níž by měli být pohřbeni dva černčičtí rychtáři z rodu Žďárků. Původní varhany byly pořízeny v roce 1799 a nový nástroj postavil Anton Mölzer roku 1905.

Samostatná čtyřpatrová renesanční zděná zvonice o výšce 25 m a půdorysu 8 x 8 m byla vybudována v roce 1613 Rudolfem ze Štubenberka. Nad vchodem do ní je v kameni vytesán erb rodu - obrácená kotva, stejně jako u věže v sousedních Bohuslavicích nad Metují. Věž obsahuje pětici nadzemních podlaží, jež jsou navzájem propojena dřevěnými schody. První 4 poschodí mají silné kamenné zdi, zvonové podlaží je z masivní dřevěné konstrukce obité bedněním. Původně se v něm nacházela trojice zvonů - první (sv. Jan Křtitel) z roku 1512 o hmotnosti 10 centů; druhý (sv. Jakub) z roku 1577 o hmotnosti 17 centů; a třetí (sv. Anna) z roku 1620 o hmotnosti 4 centů a s nápisem: „Volej, nepřestávej, jako trouba povyš hlasu svého, a zvěstuj lidu mému mrzkosti jejich.“ V roce 1917 byly zabaveny zvony sv. Jakub a sv. Anna a za německé okupace rovněž sv. Jan Křtitel, který však byl nalezen a vrácen zpět. Roku 2012 byl odlit podle původního sv. Jakuba, který pukl v roce 1907 a byl přelit, nový stejnojmenný zvon z dílny českého zvonaře Petra Rudolfa Manouška ze Zbraslavi. Na závěr ještě dodejme, že na kostel vzpomíná ve svých pamětech také Václav Vladivoj Tomek, který sem byl zaveden bohuslavickým farářem P. Janem Karlem Rojkem, s nímž také vystoupal na jeho věž, aby se přesvědčil o tom, že je z ní opravdu překrásná vyhlídka po celém okolí. Více o farnosti a jejích kostelech se dá dohledat zde: https://farnost-ceske-mezirici.cz.