Kostel sv. Martina
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Kostel sv. Martina byl postaven ve druhé polovině třináctého století. Po dobití města vojsky uherského krále Matyáše Korvína v roce 1468 byl téměř zničen a dochoval se z něj pouze presbytář. Rozsáhlejší oprava byla provedena až v roce 1716, kostel byl tehdy rozšířen a stavebně propojen s Městskou věží a získal novou barokní klenbu a byly k němu přistavěny dvě boční kaple. Dnešní podoba chrámu je z roku 1905 dle návrhu brněnského architekta Welzla. Rozsáhlé restaurační práce byly provedeny v letech 2002-2003.
Fotogalerie
Jednou z méně známých – ale určitě ne méně zajímavých – třebíčských historických památek je kostel sv. Martina, jehož součástí je i vyhlídková Městská věž, původní to součást hradebního opevnění a městská hláska. A jak už to tak bývá, ani jedna z těchto dříve samostatných staveb si nedochovala svou prapůvodní podobu ani neslouží svému původnímu účelu. Přesto se však jedná o pozoruhodnou dominantu krásného města na Vysočině a určitě stojí za Vaši pozornost a návštěvu. Koneckonců kostelních věží, dosahujících výšky 75 metrů, u nás zase tolik nenajdete.
Kostel sv. Martina z Tours byl založen jako součást benediktinského kláštera opatem Martinem v polovině 13. století, ale už v průběhu století následujícího se stal kostelem farním. Na jeho místě však údajně již dříve stál starší kostel, pocházející z let 1210 až 1211. Do vrcholně gotické podoby byl přestavěn v roce 1502 a o dvě století později – tedy po roce 1707 - byl upraven barokně (rozšíření bočních lodí s galeriemi, valená klenba hlavní lodi, nová kazatelna apod.). Rekonstrukce interiéru (oprava varhan, zřízení bočních oltářů) však byly zahájeny již v roce 1628. Jeho současná neopodoba je výsledkem stavebních úprav z roku 1905, prováděných podle návrhu Karla Welzla z Brna. Z té doby také pocházejí stropní malby profesora Josefa Kozlanského, dekorativní malby Jakuba Ballona nebo nová barevná okna.
V roce 1991 byly „znovuobjeveny“ podzemní prostory chrámu, tedy ossarium (kostnice), hlavní krypta, vedlejší krypta, schodiště do krypty a spojovací chodba. Tyto prostory byly pravděpodobně vyhloubeny po roce 1664 a k jejich zazdění zřejmě došlo právě při úpravách v roce 1905. Uvedené prostory byly původně údajně mnohem větší, přesto zde bylo nalezeno jen několik málo fragmentů kostí a rakví.
Mohutná hranolová věž byla před kostelem postavena – coby důležitá součást městského opevnění - někdy po roce 1335. Věž byla dlouho samostatně stojící stavbou a s kostelem byla propojena až v roce 1716. Její generální oprava proběhla v letech 1996 až 1997. Tehdy byl také věžní Ochoz zpřístupněn veřejnosti. Celková výška věže, která bývá nazývána také věží Martinskou, je sice již zmíněných 75 metrů, ale vyhlídkový Ochoz s expozicí v bývalém bytě věžníka se nachází ve výšce přibližně 35 m. Pozoruhodné jsou také rozměry věžních hodin. Průměrem ciferníku (5,5 m) i výškou číslic (0,6 m) se prý hodiny řadí na první místo na evropském kontinentu.
Římskokatolický kostel sv. Martina najdete na Martinském náměstí.