Kostel Sv. Martina ve zdi
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Kostel sv. Martina byl postaven v období mezi roky 1178 až 1187 v osadě Újezd, která se již dříve rozkládala ve zdejším prostoru a podle zasvěcení kostela pak byla nazývána Újezdem sv. Martina. Kostel svou jižní stěnou přiléhal k hradební zdi (odtud jeho název) a v jeho sousedství byla městská brána, zvaná branou sv. Martina. Původní románský kostel byl jednolodní a zachoval se v rozloze dnešní hlavní lodi s řadou románských archi-tektonických článků. Vnitřek kostela byl pravděpodobně vyzdoben románskými nástěnnými malbami. Gotická přestavba kostela se uskutečnila v době vlády Karla IV.,po roce 1350. Loď_byla zvýšena a nově zaklenuta, při jejím jihozápadním nároží postavena hranolová zeď_a prostor kostela zvětšen výstavbou presbyteria čtvercového půdorysu. Mezi léty 1360 až 1370 bylo presbyterium zaklenuto žebrovou klenbou, která je považována za jednu z nejstarších tohoto typu u nás. Žebra klenby vyrůstají z konzol zdobených maskami, svorníky zdobí růže a Hvězda. Taková tedy byla podoba kostela v roce 1414, kdy v něm koncem října z podnětu M. Jakoubka ze Stříbra zdejší farář Jan z Hradce poprvé podával laikům svátost oltářní pod obojí způsobou. V následujících letech se kalich stal symbolem celé husitské revoluce.