Kostel sv. Michaela, archanděla v Borohrádku

Od dávných dob byl Borohrádek přifařen k Šachovu (prvním známým tamním farářem byl v roce 1366 kněz Matěj), později k Rychnovu nad Kněžnou. Podle všeho však míval někdy vlastní faru (uvažuje se, že tomu tak bylo kolem roku 1556). Po třicetileté válce bylo borohrádecké obročí administrováno sousedními faráři. Prvním skutečným stálým správcem byl P. Tobiáš Kramařík, který je poprvé zmíněn roku 1682 a zemřel v roce 1698.

O původním kostelu se nedochovaly žádné zprávy. Podle všeho šlo o dřevěný svatostánek. Současný chrám měl být postaven v raně barokním slohu v letech 1669- 1673 tehdejším majitelem Rychnova, Černíkovic, Vamberka a Borohrádku Ferdinandem Ludvíkem hrabětem Kolovratem Libštejnským, což by měl dokazovat krátký zápis z roku 1669, v němž je uvedeno toto: „Vedle nařízení a poručení Jeho Vys. hrab. Milosti na vychování dvou pacholků a spravování věcí potřebných k dovážení potřeb všelijakých na vystavění chrámu Páně v městýsi Borohrádku přijato za rok přítomný z celého panství 30 kop míš., činí zlatých 35, z kterýchžto peněz se pořádný účet učiniti má. Actum v zámku borohrádeckém 28. Sptbr. 1669. Andreas Petzold“. Chrám byl vysvěcen v roce 1673. Roku 1699 byla vystavěna nová fara. V roce 1747 byly zřízeny varhany, na něž složili dobrodinci 59 zlatých, kostel s příslušným povolením 100 zlatých a tehdejší farář 241 zlatých. Dohromady stály 400 zlatých a měly 14 rejstříků. Roku 1821 byla při obnově kostela postavena uprostřed střešního hřebenu malá vížka. Tehdy byla přestavěna rovněž fara. V roce 1887 došlo k obnovení hlavního oltáře, vybílení chrámu a pořízení nové dlažby. Práce byly tehdy svěřeny staviteli Františku Potůčkovi. V letech 1899-1900 byly od smíchovské firmy Umělecký ústav pro sochařství, řezbářství a vnitřní zařízení chrámová Antonín Kindermann-Amler pořízeny: Tělo Páně do Božího hrobu, velký kříž, jesle, reflektor, baldachýn na mariánský oltář, mramorová kropenka a nový Boží hrob. V letech 1945-1947 došlo k obnově vnitřní výzdoby kostela. Roku 1946 došlo k obnově slunečních hodin (viz https://sirrah.troja.mff.cuni.cz/~mira/slunecni_hodiny/slunecni_hodiny_CDROM.pdf). O rok později byla v lodi akademickým malířem Rudolfem Adámkem obnovena freska sv. Michaela archanděla, jejímž autorem byl nejspíše Josef Kramolín. V roce 1954 byla střecha pokryta eternitem. Od 19. března 1964 je objekt památkově chráněn (několik historických snímků kostela lze najít na odkazu: https://www.mestoborohradek.cz/fotogalerie/historicke-fotografie-kostel3602995-428.3602995.67). V letech 2021-2022 byla opravena část střechy kostela.

Jedná se o podélnou jednolodní orientovanou stavbu. Valeně s výsečemi zaklenutá loď je osvětlována 3 páry půlkruhem zakončených oken ve vpadlých polích, presbytář je pětiboký o 2 půlkruhových oknech, přičemž 1 je zazděno. Na severní straně se nachází plackou sklenutá sakristie se skosenými nárožími. Průčelí s představěnou nízkou obdélníkovou předsíňkou je členěno 4 pilastry, římsou a štítem s kolovratským znakem. Valbová střecha je obohacena věžičkou s lucernou. V kostelní zdi je zazděna dvojice náhrobníků. Na prvním z nich můžeme číst: „Leta Panie 1629 v sobotu před kwietnou nedielí umrzela gest urozena Paní Bohumíra Liczkova rozena Zárubova z Hustirzan na Domoradicích a tuto tielo gegi položeno jsouc w Panu pokojně odpocziva oczekawaje se wssemi v Syna Boziho wierzicimi radostneho těl od mrtvých wzkrzisseni k ziwotu wiecznemu. - Amen.“; na druhém je text: „Leta Panie 1625 w ponděli po hromnicich 10. dne m. brzezna ziwot swůg w Panu dokonal urozeny pan pan Bohuslaw Stiastny rek na Rysenburku a na Domoradicich a tuto polozeny v Panu odpocziwa oczekawage weseleho od mrtwych wstani ziwota wieczneho.“

Kostel má velmi hodnotné barokní a rokokové zařízení. Hlavní oltář z roku 1752 zdobí alabastrová socha Panny Marie, přivezená z poutního města Trapani na Sicílii. Nese text: „Vera effigies miraculosae B. V. Mariae Trapanensis regni Siciliae a fundatore hujus Ecclesiae.“ Na tabernáklu gotický deskový obraz Panny Marie s děťátkem datovaný na rubu „A.D.1440“ a darovaný sem roku 1715 hrabětem Norbertem Leopoldem Libštejnským z Kolovrat. Na jeho místě se dnes nachází kopie, neboť originál byl ukraden. Nejvýznamnějším z bočních oltářů je oltář sv. Antonína Paduánského, který se nachází na evangelijní straně lodi a oproti 2 bočním oltářům na epištolní straně má honosnější provedení a je ozdoben sochami sv. Anny a sv. Jáchyma. Dodán byl sochařem, řezbářem a štukatérem Jakubem Teplým, a to spolu s oltářem svatého sboru zemských patronů, kazatelnou a oltářem sv. Rodiny (vše v rozmezí mezi koncem 50. let 18. století a rokem 1765). Na oltáři sv. Rodiny nalezneme sochy sv. Jana Evangelisty a sv. Jana Křtitele, na oltáři sv. Jana Nepomuckého sochy sv. Petra a sv. Pavla. Soubor obrazů Křížové cesty byl pořízen v roce 1755. Kamenná křtitelnice byla zhotovena v roce 1556, lavice jsou ze 17. století (1673). Původní varhany byly zhotoveny roku 1747 a byly opraveny v letech 1821, 1824, 1825, 1828, 1834, 1848, 1849, 1860, 1870, 1873, 1887 a 1896. Nový nástroj postavil Josef Vanický v roce 1898. K jeho opravě došlo v letech 1946 (Václav Poláček, připojen ventilátor), 1969 (Max a Jan ml. Kubátové) a 2014-2015 (Gilbert Petr Fischer, po opravě poprvé zazněly na Štědrý den, viz https://rychnovsky.denik.cz/zpravy_region/unikatni-varhany-z-19-stoleti-pomaha-zachranit-verejna-sbirka-20150904.html).

Na hřbitově za presbytářem se nachází dřevěná zvonice z počátku 19. století (na místě původní zvonice ze 17. století, ale její předchůdkyně tu stála již v roce 1556 nebo ještě dříve), v níž byla umístěna trojice zvonů – první s nápisem: „Tento zwon slit k czti chwale Panv Bohv skrze Waczlawa Konwarze Hradci za vrozeneho pana pana Sigmvnda Liczka z Risvmbvrkv a na Borohradku 1556“; druhý zvon byl roku 1859 přelit a byl na něm text: „Anno Domini 1485 Campana fussa est in Nomine...“; třetí zvon byl přelit rovněž v roce 1859 a měl nápis: „Jiří Prokeš obyvatel z Hradce Králové tento zvon slil jest nákladem Ferdinanda hraběte Kolovrat Libšteinsky pána na Borohrádku r. 1665.“ První zvon nesl po přelití text: „Jak ústa svá otevru kovová, tu chvála Bohu a dík dobrých lidu zaznívá (1859). - Přelitý od Karla Bellmana, c. k. dvorního zvonaře v Praze.“; druhý byl opatřen nápisem: „Lugenuus eques Liczek a Risenburg me fecit (1485). Vocare cives sonis quoque fractis usuque aere Francisci Kolovrat Comitis a Libsteincive succurrente refusa (1859). Refuso a Carolo Bellman c. k. aulico campanarum fusore Pragae.“ Více o tomto chrámu Páně lze najít na webu památkářů: https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-michaela-archandela-13287819.