Na tomto místě stávala minimálně od 18. století dřevěná zvonička, kterou však nenalezneme jak v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz
http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c080), tak v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA309018400). Dlouhou dobu se uvažovalo o tom, že by zde mohla být vybudována kaplička nebo kaple, ale nic z toho nebylo. Teprve, když v roce 1855 zemřel Václav Houser z čp. 26 a odkázal na její stavbu a pořízení obrazu sv. Josefa 200 zlatých, hnuly se ledy. Obec se však ošívala, že uvedená částka nestačí a ona sama na ni rovněž nemá. Byla tak vyhlášena sbírka, do níž věnovali různé obnosy snad všichni zdejší obyvatelé, např. manželé Jan a Anna Ježkovi.
Se stavbou kapličky Rodiny Páně se začalo za nového starosty Jana Valáška z čp. 23, který setrval v tomto úřadě v letech 1858-1861. 3. července 1860 byl položen základní kámen ke stavbě kaple, a to za přítomnosti obecního zastupitelstva a obyvatel celé obce, přičemž pěvecký doprovod měla na starosti zdejší školní mládež v čele s učitelem Václavem Hofmanem. Do konce téhož roku byla dokončena hrubá stavba, postavena dřevěná věžička a na ni železný kříž, pod který bylo umístěno pouzdro s pamětní listinou a tehdejšími drobnými mincemi.
15. října 1860 byla dokončena výše zmíněná dřevěná věžička a zároveň byl do ní slavnostně zavěšen malý umíráček, který se nacházel v původní dřevěné sloupové zvoničce. Stavba se však prodlužovala, neboť se opět na ni nedostávaly finanční prostředky. Naštěstí v roce 1861 zemřel Matěj Ježek z čp. 55, který odkázal na dokončení kaple 100 zlatých. Díky tomu byl objekt následujícího roku dokončen a slavnostně posvěcen.
Do interiéru byl zavěšen obraz „Rodiny Páně“, který se předtím nacházel nad křtitelnicí v děkanském kostele v Novém Městě nad Metují, odkud byl věnován do Nahořan tehdejším děkanem P. Janem Karlem Rojkem. Ten ho nechal svým nákladem vyčistit, opatřit novým v Praze zhotoveným rámem a dokonce ho osobně zavěsil na zeď nad oltář.
Nový zvon byl darován Antonínem Mertlíkem a jeho stejnojmenným synem. Ulit byl v Hradci Králové a pojmenován jako „Maria-Josef“. Podle dobových zápisů vážil 78 liber. Roku 1876 byly koupeny na kruchtu staré varhany z náchodského kostela sv. Michala. Postupem času však dřevěná věžička zchátrala tak, že se přestalo zvonem zvonit, aby nedošlo k nějakému neštěstí, ať již zvoníkovi či někomu jinému, protože hrozil jak pád zvonu, tak věžičky samotné. V podobném stavu se nacházel rovněž oltář, k jehož opravě do té doby nedošlo, navíc do objektu zatékalo. Sám objekt nalezneme zakreslený až v reambulaci stabilního katastru z roku 1871 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_4584_3).
V roce 1908 nakonec došlo k rekonstrukci kaple, kterou dokládá deska nad hlavním vstupem do kostela. Tyto práce měl na starosti dobrušský mistr zednický Josef Jirsák. Tehdy byla kaple v průčelí rozšířena západním směrem, k ní byla postavena nová zděná věž a došlo k takovým úpravám budovy, jak ji známe dnes.
Jedná se o jednolodní objekt klasicizujícího stylu s půlkruhovým kněžištěm, jehož stupňovitý štít je vygradovaný do čtyřboké věže s tektonicky členěnou vstupní štítovou fasádou. V průčelních nikách se nacházejí sochy Neposkvrněného početí a sv. Václava od náchodského sochaře Václava Čeřovského.
Zařízení kostela bylo pořízeno zejména před 1. světovou válkou. Oltář s tabernáklem, jenž byl věnován Josefem Cvikýřem z čp. 22, má sochu sv. Josefa s Ježíškem, po stranách nad ním jsou situovány obrazy Korunování Panny Marie Nejsvětější Trojicí od černčického rodáka a brněnského akademického malíře Josefa Ladislava Šichana z roku 1913 a již zmíněná sv. Rodina s malým Janem Křtitelem. V roce 2018 byla do kostela pořízena socha sv. Josefa od ohnišovského řezbáře Škopa, jež byla vyřezána z jednoho z pokácených kaštanů u místního hřbitova. K jejímu posvěcení P. Benediktem Rudolfem Machalíkem došlo 11. srpna téhož roku. Místo původních varhan je nyní používáno harmonium.
Ve věži byl původně zavěšen jen starý umíráček, který byl o 2 roky později doplněn novým zvonem. Další zvon na věž daroval náchodský advokát JUDr. Jan Valášek, jenž se narodil v Nahořanech. Tento zvon při vyzvánění roku 1914 praskl a o 2 roky později byl spolu se zvonem „sv. Antonínem“ zabaven pro válečnou výrobu. Na věži tak zůstal původní zvon – umíráček („sv. Vojtěch“), kterým bylo slavnostně zvoněno v říjnu 1918 při vzniku ČSR. Poté proběhla rekvizice za německé okupace, ale zachráněný zvonek byl na věž opět zavěšen v roce 1945 a od té doby tu tento zvonek o výšce 16 cm, průměru 20 cm a hmotnosti 4,5 kg nadále visí a je jím vyzváněno. Ten má spolu s „novým“ bezejmenným zvonem z márnice, jenž byl uchráněn před rekvizicí odevzdáním bezcenného popelářského zvonce, elektrický pohon. O hodinách se říká, že není znám jejich tvůrce, ale jejich návrh mohl mít na svědomí sochař Václav Čeřovský, který na Krajinské výstavě v Červeném Kostelci, konané od 30. července do 30. srpna 1899, vystavoval různé hodiny vlastní výroby. Mše svaté se v tomto kostele konají nepravidelně. V současnosti jde pouze o májovou pobožnost, poutní a posvícenské mše. Více o farnosti zde:
https://www.farnostnm.cz.