Kostel sv. Václava na náměstí 14. října v Praze na Smíchově
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Kostel sv. Václava na náměstí 14. října v Praze na Smíchově byl postaven v letech v letech 1881–1885 podle plánů architekta Antonína Barvitia ve stylu novorenesance (neorenesance), což byl historizující umělecký sloh druhé poloviny 19. století, který vychází z renesance. V Čechách je tento sloh spojen i s národním uvědoměním a uplatňoval se často na velkých veřejných budovách, např. na Národním divadle nebo Národním muzeu v Praze.
V průčelí jsou tři vchody: hlavní portál do hlavní lodi a dva do postraních lodí. Nad hlavním portálem je majolikový reliéf sv. Václava se dvěma anděly. Nad postraními portály reliéfy sv. Anežky a bl. Hroznaty.
Uvnitř kostela je hlavní loď a dvě lodi postranní oddělené každá čtyřmi velkými sloupy a zakončené 50 m Vysokou věží. Vnitřek kostela je bohatě zdobený.
Hlavní loď má nádherný zlacený kazetový strop.
V postranních lodích jsou umístěna figurální okna představující 12 apoštolů. Na každé straně jich je šest.
Kostel svatého Václava je trojlodní neorenesanční bazilika v Praze na Smíchově, hlavní dominanta Náměstí 14. října. Vystavěna byla v letech 1881 až 1885 podle plánů architekta Antonína Barvitia. Na výzdobě se podílela řada dalších významných umělců, mimo jiných Stanislav Sucharda či Maxmilián Pirner. Výstavbě kostela muselo ustoupit i jižní křídlo barokního zámečku Portheimka.