Kostel sv. Vavřince, Hodonín

V současné podobě je hodonínský farní Kostel sv. Vavřince výsledkem pozdně barokní přestavby z 80. let 18. století.

Z vnitřního zařízení pochází z doby této přestavby, resp. nedlouho po jejím dokončení, protějškově řešená Kazatelna a křtitelnice z roku 1788, které pořídil zdejší mlynář Vavřinec Hofbauer.

Kazatelna je přízední, vyzdobená reliéfem hlavy sv. Pavla na parapetu řečniště a postavičkami andílků s deskami Desatera na vrcholu stříšky.

Protějškovému útvaru křtitelnice dominuje plastika Krista na kříži a na stříšce se nachází ještě drobné sousoší Kristova křtu.

Hlavní oltář tvoří klasicistní sloupové retabulum s obrazem sv. Vavřince od vídeňského malíře Hanse Gustava Dittenbergera z roku 1841. Spolu s novými varhanami jej měl kostelu darovat sám císař Ferdinand.

Na stěnách visí obrazy křížové cesty z roku 1861, mozaiky s Pannou Marií a sv. Josefem nad bývalými bočními oltáři byly zhotoveny podle návrhu malíře Jano Köhlera.

Poslední zásadní oprava kostela proběhla v letech 1990-2003.

Více informací na webu hodonínské farnosti či v knize B. Samka Umělecké památky Moravy a Slezska

Dnešní Kostel sv. Vavřince v Hodoníně stojí na místě původního gotického kostela, jenž se připomíná již roku 1240. Vzhledem k tomu, že již v dobách Velkomoravské říše bývala oblast obydlená, je možné že zde stával románský kostelík před rokem 1240. Ze středověkého období známe i některé faráře. Jedním z nich byl jistý Jakub a po něm ještě Jeroným. Dalším známým farářem byl k roku 1482 – 1483 uváděný Jakub a po něm roku 1487 Gabriel. Bohoslužby konali zřejmě v kostele nebo kapli, která byla součástí gotického hradu , jenž zde byl založen roku 1228.

Další zprávy jsou až po roce 1560, kdy zde působí novokřtěnci, kalvíni a protestanté. V roce 1610 dokonce povolila tehdejší držitelka panství Kateřina Pállfy ustanovit zde pastora augsburgské konfese. V roce 1633 si stěžuje židlochovický farář ve zprávě pro konzistoř, kde uvádí, že na celém rozsáhlém hodonínském panství není ani jediný pravověrný katolický farář a zápis ve strážnické děkanské matrice dosvědčuje, že kostel v Hodoníně byl již dlouho před švédskou válkou i během ní zavřený.

V roce 1640 svěřuje faru v Hodoníně kyjovský farář do správy svému kaplanovi Tomáši Silvestrovi. Jeden z jeho dalších nástupců Jan Jiří Kučera v roce 1658 ve hlášení pro olomouckou konzistoř uvádí, že zdejší fara je v rozvalinách, a proto bydlí na zámku.

Při raně barokní přestavbě kostela v roce 1687 byla z původního kostela ponechána věž, která však byla zvýšena o jedno patro. V roce 1707 byla věž zapálena bleskem, obnovena v roce 1714, což se opakovalo znovu roku 1734. Kostel získal svou současnou pozdně barokní podobu po přestavbě, která proběhla v letech 1780 – 1786. O pět let později byla postavena nová věž.

Při úpravách prováděných roku 1853 byla pod věží vystavěna kaple Božího hrobu. Obraz sv.Vavřince na hlavním oltáři daroval kostelu spolu s novými varhanami císař Ferdinand roku 1840. Obraz namaloval vídeňský malíř Gustav Diettenberger. Křížová cesta je z roku 1861, mozaiky nad bývalými bočními oltáři vytvořil malíř Jano Kóhler. Kazatelna a křtitelnice byly pořízeny v roce 1788 nákladem zdejšího mlynáře Vavřince Hofbauera.

Ve věži z 18. století je umístěn zvon z roku 1640 věnovaný hrabětem Žampachem. Před kostelem se nachází sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Šebestiána z dílny Matyáše Brauna z roku 1713. Hřbitov, který se nacházel kolem kostela, byl zrušen roku 1784 za císaře Josefa II.

Z roku 1716 pochází morový sloup, který nechala postavit kněžna Marie Antonia. V roce 1854 byla přestavěna kopule věže.

Naproti věže kostela stojí fara, která je chráněnou památkou. Patří k nejstarším zachovaným budovám v Hodoníně. V roce 1805 zde přenocoval po bitvě u Slavkova ruský car Alexandr II.

http://www.hrady.cz/?OID=6044