Umělecká výzdoba kostela sv. Vavřince v Hodoníně

Farní kostel v centru Hodonína je zasvěcen svatému Vavřinci, jednomu ze sedmi diákonů, umučených při pronásledování křesťanů v roce 258, patronu knihovníků, kucharů a koželuhů.

Nejstarší písemná zmínka o kostelu a faře k němu náležející pochází z roku 1240. Původní kostel byl tedy zřejmě vystavěn v románském stylu a stál již před tímto rokem. Vzhledem k existenci města už v době Velkomoravské říše je ale možné předpokládat, že zde kostel byl mnohem dříve.

V 15. století byl kostel goticky přestavěn, v 60. letech 17. století došlo k dalším přestavbě, neboť starý kostel byl zchátralý a nebylo možné ho dále využívat. Nová stavba dostala barokní podobu, v roce 1668 byla zastřešena klenbou a byla přistavěna nová věž, která nahradila věž původní.

18. století přineslo kostelu řadu požárů, které vedly k jeho kompletní rekonstrukci na počátku 80. let tohoto století. Tehdy dostal kostel dnešní podobu, přičemž v roce 1791 byla opět postavena nová věž na místě staré. V 19. století byly provedeny jen menší změny a úpravy, především v interiéru kostela. Další rekonstrukce proběhla v letech 1990 až 2003, kdy byla provedena kompletní oprava kostela, střechy i věže.

U kostela se nachází rozcestí turistických cest - začíná zde modrá značka vedoucí z Hodonína do Mikulčic, prochází tudy zelená ze Bzence na Valy u Mikulčic a červená ze Slovenska do moravské vinařské oblasti kolem Čejkovic.

Dnešní Kostel sv. Vavřince v Hodoníně stojí na místě původního gotického kostela, jenž se připomíná již roku 1240. Vzhledem k tomu, že již v dobách Velkomoravské říše bývala oblast obydlená, je možné že zde stával románský kostelík před rokem 1240. Ze středověkého období známe i některé faráře. Jedním z nich byl jistý Jakub a po něm ještě Jeroným. Dalším známým farářem byl k roku 1482 – 1483 uváděný Jakub a po něm roku 1487 Gabriel. Bohoslužby konali zřejmě v kostele nebo kapli, která byla součástí gotického hradu , jenž zde byl založen roku 1228.

Další zprávy jsou až po roce 1560, kdy zde působí novokřtěnci, kalvíni a protestanté. V roce 1610 dokonce povolila tehdejší držitelka panství Kateřina Pállfy ustanovit zde pastora augsburgské konfese. V roce 1633 si stěžuje židlochovický farář ve zprávě pro konzistoř, kde uvádí, že na celém rozsáhlém hodonínském panství není ani jediný pravověrný katolický farář a zápis ve strážnické děkanské matrice dosvědčuje, že kostel v Hodoníně byl již dlouho před švédskou válkou i během ní zavřený.

V roce 1640 svěřuje faru v Hodoníně kyjovský farář do správy svému kaplanovi Tomáši Silvestrovi. Jeden z jeho dalších nástupců Jan Jiří Kučera v roce 1658 ve hlášení pro olomouckou konzistoř uvádí, že zdejší fara je v rozvalinách, a proto bydlí na zámku.

Při raně barokní přestavbě kostela v roce 1687 byla z původního kostela ponechána věž, která však byla zvýšena o jedno patro. V roce 1707 byla věž zapálena bleskem, obnovena v roce 1714, což se opakovalo znovu roku 1734. Kostel získal svou současnou pozdně barokní podobu po přestavbě, která proběhla v letech 1780 – 1786. O pět let později byla postavena nová věž.

Při úpravách prováděných roku 1853 byla pod věží vystavěna kaple Božího hrobu. Obraz sv.Vavřince na hlavním oltáři daroval kostelu spolu s novými varhanami císař Ferdinand roku 1840. Obraz namaloval vídeňský malíř Gustav Diettenberger. Křížová cesta je z roku 1861, mozaiky nad bývalými bočními oltáři vytvořil malíř Jano Kóhler. Kazatelna a křtitelnice byly pořízeny v roce 1788 nákladem zdejšího mlynáře Vavřince Hofbauera.

Ve věži z 18. století je umístěn zvon z roku 1640 věnovaný hrabětem Žampachem. Před kostelem se nachází sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Šebestiána z dílny Matyáše Brauna z roku 1713. Hřbitov, který se nacházel kolem kostela, byl zrušen roku 1784 za císaře Josefa II.

Z roku 1716 pochází morový sloup, který nechala postavit kněžna Marie Antonia. V roce 1854 byla přestavěna kopule věže.

Naproti věže kostela stojí fara, která je chráněnou památkou. Patří k nejstarším zachovaným budovám v Hodoníně. V roce 1805 zde přenocoval po bitvě u Slavkova ruský car Alexandr II.

http://www.hrady.cz/?OID=6044