Loading...
Všechno kolem této stavby bylo po staletí zahaleno tajemstvím. Vyprávěli se pověsti o skřítcích, vílách a obrovských pokladech. V dobách dávných i méně vzdálených se tady lidé snažili najít drahé kameny, zlato nebo jiné cennosti. Až teprve v roce 1998 se podařilo zjistit o kostele velkou část pravdy. Předtím se totiž i odborníci pouze dohadovali, kde historický kostel vlastně stával a zda vůbec existoval. Přesné datum založení kostela však stále není známo. Sokolovský kněz a badatel Franz Ulsperger přisoudil v třicátých letech 20. století založení kostela rok 1247. Své údaje však nijak nedoložil a žádné další nebyly objeveny, takže toto datum nelze posuzovat jako důvěryhodné. Je však dochována listina z roku 1253, v níž král Václav I. tento již existující kostel předal Řádu křížovníků s červenou hvězdou v Lokti. Následovné fungování kostela je odhadována do poloviny 15. století. Poté je již uváděn jako opuštěný či a zaniklý. Vzhledem k tomu, že se údaje o kostele neobjevují ve Šlikovském urbáři z roku 1525, tak se předpokládá, že svou činnost ukončil před rokem 1500. Při průzkumech se neobjevilo nic, co by nasvědčovalo násilné likvidaci, tudíž lze usuzovat, že objekt zanikl postupně pozvolným rozkladem.
Různí badatelé prozkoumávali a popisovali většinu tehdy známých významných míst regionu. Avšak ani tyto údaje nepostačovaly, aby bylo umístění kostela lokalizováno. Když nedávno archeologové zbytky kostela skutečně objevili, jeho tvar a rozměry se výrazně lišily od popisu, jak byly do této doby uváděny. Žádný z historiků totiž patrně neprovedl vlastní výzkum lokality, ale uváděl jen historicky dostupná fakta. První významný průzkum tohoto místa provedla v roce 1989 skupina archeologů (pánové Hereit, Klsák a Král). Z jejich šetření vyplynul závěr, že zbytky stavby nepatří kostelu, ale obranné tvrzi, která v těchto místech stávala a chránila Solnou stezku v hlubokých lesích.
Rok 1998 se stal přelomovým pro Kostel Svatého Mikuláše. Členové Krudum OPS a Sdružení mládeže z Horního Slavkova se rozhodli odhalit tajemství zdejších ruin. Vedoucí sdružení pan Ladislav Podracký sehnal finanční zajištění a začal s členy sdružení, zahraničními i českými brigádníky, pod vedení zkušeného archeologa Mgr. Jiřího Klsáka, s opatrnými výkopy. Velké překvapení přišlo s prvními uvolněnými kameny. Před badateli se postupně objevovaly větší a hlubší základy zdí, které jasně naznačovaly, že se jedná o pozdně románský kostel. Během následujících dvou let prošel kostel důkladným průzkumem. Podařilo se při něm napravit historicky nepřesné, zkomolené a pokroucené údaje. Datum založení a využívání kostela jsou však stále zahaleny tajemstvím.
Kostel byl postaven v období rané gotiky, avšak stále ještě v pozdně románském slohu. Měl obdélníkový půdorys. Dvě části, presbytář a hlavní loď, byly vzájemně oddělené triumfálním obloukovým průchodem o průměru 5,5 metru. Celková délka stavby činí 25 metrů, šířka je 12,5 metrů, výška dle odhadů dosahovala 12 metrů. Zdi kostela jsou 110 až 115 cm silné a byly provedeny z lomového kamene, místy opracovaného, většinou však v přírodním stavu. Jako pojivo posloužila vápenná malta, v níž vápennou složku tvořil pálený karlovarský vřídlovec. Existence kostela se tudíž významně dotýká také vzniku našich velkých lázní. Podobné nálezy používání vřídlovce jako přísady do pojiva stavebního kamene se objevují i v dalších místech zdejšího kraje (sv. Linhart, Loket nebo Andělská hora). V tomto případě se však jedná o velkou vzdálenost (asi 15 kilometrů), kterou museli tehdejší dopravci s materiálem od místa nálezu (okolí Vřídla) překonat. Patrně musela v té době (začátek 13. století) existovat velká firma, která se zabývala těžbou suroviny i jejím rozvoz na vzdálené stavby. Oblast, kde následně vznikly slavné lázně Karlovy Vary, fungovala tudíž před jejich založením jako důlní pánev.
V sutinách kostela a v jeho okolí byly nalezeny keramické střepy různých tvarů, skleněné vitráže i zbytky dveřních portálů. Zajímavý je také nález zachovalé původní gotické omítky po obvodě stavby. Z výše uvedeného archeologové usuzují, že kostel měl sedlovou střechu pokrytou červenými keramickými tvarovkami. Objekt patrně neměl svou samostatnou věž, nýbrž jen úzkou vížku vytaženou nad hlavní lodí. Uvnitř kostela byly objeveny zřetelné zbytky oltáře a soklů pro další církevní vybavení.
Zajímavostí je také to, že je tento kostel svým tvarem, způsob stavby, použitým stavebním materiálem i dobou vzniku velice shodný s kostelem svatého Linharta v Karlových Varech. Patrně obě stavby prováděli stejní lidé, či stejná huť. Kostel sv. Linharta stál nedaleko poměrně významné vsi Obora (Thiergarten), jež byla jednou z nejstarších v loketském kraji a předchůdcem dnešních Karlových Varů. Kostel sv. Mikuláše je stejného typu, avšak větší a mohutnější. Logicky se tedy nabízí otázka, proč si dali dávní obyvatelé tohoto kraje tolik práce s tím, aby postavili uprostřed hlubokých lesů tak rozměrnou a významnou stavbu? Podle dostupných údajů byla nebližší ves vzdálena přes kilometr. Pro ni tedy kostel určen zřejmě nebyl. Pokud měl sloužit jenom pocestným, jak by napovídal název (sv. Mikuláš byl mimo jiné patronem poutníků a obchodníků), dala by se tady očekávat spíše kaplička či Boží muka. Kostely se stavěly v obcích a takto veliké na velice důležitých místech. Z výše uvedeného vyplývá celkem logický předpoklad, že v okolí kostela nejspíš stála ves, nyní zaniklá a zapomenutá. Avšak doposud zde nebyly žádné stopy po staveních objeveny. V jednom ze starých zápisů se objevuje jméno vesnice Rodau, jež se měla v okolí vyskytovat. Ale mimo tento zápis ani nikde na mapách se již takto označená ves neobjevuje. Je tedy pořád ještě, co hledat.
S objevení kostela je spojena zajímavá událost. Jedna z nejznámějších pověstí o hradě na vrcholu Krudum vypráví, jak byl hradní pán zabit zrádnou cháskou. Tou dobou byl jeho syn na cestě do Říma za získáváním životních zkušeností. Vrátil se však dříve, nežli se konal pohřeb a tak poznal, že byl otec otráven. Pohřbil ho v Kostele sv. Mikuláše při úpatí hory a s proradnou cháskou zatočil. Na tuto pověst si určitě vzpomněli archeologové, když pod podlahou kostela objevili kompletní kostru dospělého muže. Velice zajímavý nález hrobu hradního pána a současně i potvrzení dávné pověsti. Jednalo se údajně o velice bohatého majitele hradu, po kterém by mělo zůstat pohádkové bohatství. Při pátrání po ztracených pokladech prokopali v minulosti hledači pokladů mnohokrát jak horu Krudum, tak její okolí včetně samotného kostela. Historici však uvádějí, že skutečnost je bohužel trochu jiná, prozaičtější. Pokud někdy hrad na vrcholku Krudumu skutečně stával, pak to muselo být v keltském období, tj. 1. – 2. století. Nalezené ostatky muže jsou však předběžně datovány do 13. – 14. století. Tudíž je minimální šance, že by se jednalo o dávného knížete z hradu na hoře Krudum. I přes výše uvedené zjištění se ještě můžeme dočkat příjemných překvapení. Všechny nálezy včetně dalších kosterních ostatků ještě nebyly detailně prozkoumány. A další zajímavé informace můžou přinést případně nové vykopávky.
V současné době jsou zdi kostela zakonzervovány, okolí je hezky upraveno a doplněno vysvětlujícími tabulkami. Toto zajímavé a významné místo v nádherné krajině lze určitě doporučit k návštěvě. My jsme se vrátili stejnou cestu, jelikož jsme měli v Třídomí zaparkované auto. Je však možno si naplánovat i delší výlet se začátkem nebo koncem v Hruškové, Horním Slavkově, Krásnu nebo Lokti.
*
V okolí jsem navštívil například tato zajímavá místa:
- rozhledna na bájném vrchu Krudum:https://www.turistika.cz/mista/rozhledna-na-bajnem-vrchu-krudum
- pomník přísahy:https://www.turistika.cz/mista/pomnik-prisahy-pod-vrchem-krudum
- rozhledna na Krásenském vrchu:https://www.turistika.cz/mista/rozhledna-na-krasenskem-vrchu
- popraviště na Galgenbergu:https://www.turistika.cz/mista/becov-nad-teplou-popraviste-na-galgenbergu
- kopeček Homolka:https://www.turistika.cz/mista/becov-nad-teplou-homolka
- rozhledna na Krásenském vrchu:https://www.turistika.cz/mista/rozhledna-na-krasenskem-vrchu
- Moučné pytle a Jelení vrch:https://www.turistika.cz/mista/skalni-utvar-moucne-pytle-a-jeleni-vrch-u-karlovych-varu
- Čedičové varhany:https://www.turistika.cz/mista/cedicove-varhany
- zajímavá expozice knižní vazby:https://www.turistika.cz/mista/expozice-knizni-vazby-v-knihovne-ve-meste-loket
- prameny u obce Prameny:https://www.turistika.cz/mista/prameny-u-obce-prameny
- Dlouhá stoka:https://www.turistika.cz/mista/slavkovsky-les-dlouha-stoka
- Sokolovské moře:https://www.turistika.cz/mista/jezero-medard-sokolovske-more
- popraviště na Šibeničním vrchu:https://www.turistika.cz/mista/horni-slavkov-popraviste-na-sibenicnim-vrchu
Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: https://cestou-necestou-s-matejem.blogspot.com/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/