Poutavé příběhy barokní krajiny a jejích stavitelů v Karlovarském kraji

Příběh baroka je napsán v městských palácích, šlechtických sídlech a církevních stavbách. V té době vznikaly ty nejkrásnější stavby a zámky pro ty nejbohatší šlechtice. Žádné jiné historické období nepracovalo s krajinou tak citlivě jako baroko. Vzniká ojedinělá kulturní krajina ozdobená řadou drobných staveb, jako jsou kapličky, boží muka, sochy, altánky, budují se aleje, vysazují stromy. Sakrální architektura a umění má lidi přivádět v úžas. Jako výraz díků za překonané trýzně nechává církev i šlechta stavět morové sloupy, kaple, kostelíky či křížové cesty.

Česko je výjimečné tím, že zde baroko trvalo dlouho, a tak tu najdeme vrcholná architektonická díla ze všech období jeho vývoje. Genialitu barokních tvůrců můžete obdivovat i v hudbě, sochařství či malířství.  Elegance a noblesa se vnesla i do Českých lázní, vznikají tak nádherné kolonády a lázeňské komplexy.

Karlovarský kraj vyhlašuje soutěž na téma:

Informace o soutěži najdete na stránkách www.zivykraj.cz nebo facebooku Živého kraje

Státní zámek Valeč – vstal jako fénix z popela

Na samé hranici tajemných Doupovských hor leží městečko Valeč, barokní perla kraje. Jeho dominantou je barokní zámek přestavěný z gotického hradu. Hlavním lákadlem pro návštěvníky je přírodně – krajinářský park, kostel Nejsvětější Trojice a již zmíněný zámek.

První písemné zmínky o Valči jsou již z roku 1358. Během historie měl zámek mnoho majitelů a prošel celou řadou přestaveb. Po válce se zámek stal na krátkou dobu sanatoriem pro válečné veterány, v 50. letech útočištěm pro korejské děti a na dlouho poté dětským domovem. V roce 1976 zámek zachvátil zničující požár.

Tolik citace ze zprávy hasičů o likvidaci ničivého požáru. I přes jejich velké nasazení se požár díky absenci vody nedařilo zvládnout tak, jak bylo třeba. Barokní koupadlo coby nejbližší zdroj vody bylo vypuštěno. Voda se tedy musela přivážet. Zmíněná hasičská zpráva mimo jiné vyvrací i fámy a domněnky o příčinách požáru. Nezaložily jej úmyslně týrané a zneužívané děti. Příčina byla podle zasahujících hasičů jednoznačná – požár vznikl v poškozeném komíně mezi 2. patrem a půdou.

Obnova tohoto kouzelného zámku trvá dodnes. Dnes jsou již zámečtí připraveni. Vody v koupadle je pro začátek dost, a kdyby došlo k nejhoršímu, bude možné hasit rovnou z hydrantů osazených v zámeckých chodbách.

Prohlídka zámku

I přes stále probíhající rekonstrukci můžete zámek Valeč navštívit. Nečekejte ale klasikou zámeckou expozici. Během volné prohlídky bez průvodce se můžete seznámit se současným stavem zámeckých interiérů. Původcovské texty jsou samozřejmě k zapůjčení. Prohlídka s průvodcem je však také možná.

Kromě zámku můžete navštívit Kostel Nejsvětější Trojice s barokním mobiliářem, jehož rekonstrukce byla dokončena v roce 2011. Při návštěvě areálu neopomeňte ani na zámecký park.

Více informací najdete na www.zamek-valec.cz

Posvátný okrsek Ostrov – místo, kde madona zčernala a ďábel zbělal

Asi 10 kilometrů severně od Karlových Varů, na okraji historické zóny města Ostrova najdete rozsáhlý klášterní areál, tzv. Posvátný okrsek. Tento jedinečný areál postupně vznikal v 17. století.

Posvátný okrsek čítá několik církevních staveb, tou nejstarší je osmiboká pohřební kaple sv. Anny. Na ni navazuje klášterní kostel Zvěstování Panny Marie, který je často místem konání mnohých výstav či kulturních akcí, a bývalá piaristická kolej. V areálu najdete ještě kaple sv. Floriána a  Panny Marie Einsiedelnské.

Jednou z nejvýznamnějších osobností, která v Ostrově a Posvátném okrsku zanechala své stopy byla barokní šlechtična Franziska Sibylla Augusta, markraběnka bádenská, žena na svou dobu velmi vzdělaná, zbožná a až výjimečně samostatná. Častá nepřítomnost markraběte, vzhledem k jeho vojenským povinnostem, přiměla mladou markraběnku zabývat se správou panství. Z její iniciativy byla v Ostrově postavena kaple sv. Floriána jako dík za záchranu města před požárem, který v prosinci roku 1691 zachvátil zámek. Vzhledem k datu požáru (28.12. – svátek neviňátek) vytvořil italský malíř Paolo Mani v kopuli výjev z vraždění betlémských dětí. Ve výjevu však paradoxně nenajdete ani kapku krve. Pokračovala zřízením „záslibného oltáře“ v klášterním kostele, úpravou a dostavbami zámku a byla dokončena stavba Paláce princů či pohledové zdi mezi parkem a městem. Jako dík za uzdravení korunního prince dala markraběnka postavit roku 1710 kopii proslulé kaple Panny Marie Einsiedelnské, kde dle pověsti socha madony zčernala a naopak ďábel zbělal. Pokračovaly také úpravy zámeckého parku, který byl tehdy právem označován za „osmý div světa“.

V padesátých let 20. století byl Posvátný okrsek téměř kompletně zdevastován vojenským útvarem, který zde zřídil kasárny. Výjimečný prostor byl značně poškozený, a natolik zarostlý, že nebyl skoro vidět. Díky nedávné rozsáhlé rekonstrukci byl původní vzhled památek obnoven a dnes slouží s přilehlým zámeckým parkem jako oblíbené turistické místo.

Více informací najdete na www.klaster-ostrov.webnode.cz

Poutní areál Maria Loreto ve Starém Hrozňatově – místo smíření a setkávání

Maria Loreto

Barokní poutní areál Maria Loreto s kaplí Panny Marie Loratánské byl vystavěn v letech 1664-1689 chebskými jezuity u farního kostela sv. Ducha na vrcholu návrší severovýchodně od vsi Starý Hrozňatov (Alt Kinsberg) asi 8 km od Chebu. K areálu stoupala několik kilometrů dlouhá křížová cesta s 29 zastaveními.

V kapli byla uložena milostivá soška Panny Marie Loretánské, oděná v hodnotném korunovačním plášti. Začaly se šířit zprávy o zázračném vyléčení věřících skrze prosby ke zdejší milostivé sošce Panny Marie Loretánské. Za první světové války i přes střežené a uzavřené hranice stále přicházeli během malých a velkých procesí věřící ze širokého okolí. Počet návštěvníků poutního areálu tehdy dosáhl 20.400 lidí.

Roku 1951 zde byla sloužena poslední bohoslužba. Následně byla zdejší oblast zahrnuta do nepřístupného pohraničního pásma a opuštěný a neudržovaný poutní areál postupně chátral. Během druhé poloviny 20. století se na stěnách kostela objevily sprosté nápisy a socha Panny Marie s Ježíškem nad portálem se stala cvičným terčem pohraničníků. Po dlouhém období chátrání v období komunismu se poutní areál konečně dočkal generální rekonstrukce, a to především zásluhou česko-německého Spolku na podporu poutního místa Maria Loreto (více info zde).

Areál Maria Loreto je v současné době opět plně funkční. V sezóně se zde každých 14 dní konají české mše a jednou za měsíc mše německá. Pořádají se tu také česko-německé poutě. V sezoně je areál Maria Loreto zpřístupněn také široké veřejnosti. Dle záznamů průvodcovské služby ročně poutní areál navštíví více než 10 tisíc poutníků a turistů z celé Evropy.

Více informací naleznete na www.zivykraj.cz/cz/objevujte/poutni-areal-maria-loreto-ve-starem-hroznatove

Areál proboštství Chlum Svaté Maří – legenda o sošce Panny Marie

Vznik poutního místa v Chlumu Svaté Maří je spjat s legendou o gotické sošce sedící Panny Marie s Ježíškem, která byla objevena mladým řeznickým tovaryšem v lískovém keři u cesty na Chlumském kopci. Tovaryš si odnesl sošku sebou do svého domu. Když se chtěl druhého dne na sošku podívat, nemohl jí nikde objevit. Teprve po dlouhém hledání se tovaryš dostal opět k lískovému keři, kam se milostivá soška opět sama vrátila. Tovaryš chápal tuto událost jako Boží znamení, vystavěl proto nad soškou jednoduchou dřevěnou stříšku, která ji měla chránit před vlivem povětrností. A ač byla stále odnášena, vracela se vždy na stejné místo. Postupně okolo ní vzniklo několik staveb chránících sošku až byl kolem roku 1400 vybudován poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie a Maří Magdalény. V letech 1687-1728 byl následně vystavěn rozsáhlý barokní areál poutního chrámu a přilehlého kláštera podle plánů Kryštofa Dienzenhofra s proboštstvím, který spravovali křížovníci s červenou hvězdou.

Chlum Sv. Maří patřil v 18. století k nejnavštěvovanějším poutním místům v celé zemi. Koncem 50. let 20. století byli křížovníci vyhnáni a proboštství bylo přeměněno na ubytovnu a později na depozitář sbírky církevního umění. V roce 1958 byl celý areál poutního kostela a přilehlého kláštera a proboštství zapsán na seznam kulturních památek. Nebyl však udržován a postupně zchátral. Po návratu křížovníků s červenou hvězdou prochází areál postupnou obnovou.

Více informací naleznete na: www.zivykraj.cz/cz/objevujte/areal-proboststvi-chlum-svate-mari

V centru lázeňské zóny Karlových Varů, v těsné blízkosti Vřídla, můžete navštívit římskokatolický chrám sv. Máří Magdalény, který patří k nejvýznamnějším českým památkám postavených v duchu vrcholného baroka. Jeho význam podtrhuje i to, že je od roku 2010 zapsán na seznam národních kulturních památek.

Kostel sv. Máří Magdalény byl postaven v roce 1737 na místě bývalého gotického kostela podle návrhu K. I. Dientzenhofera. Vnitřek kostela zdobí převážně mobiliář z 18. století. Můžete tu vidět cenný oltářní obraz, barokní oltářní plastiky, gotické madony atd. K jeho prohlídkám můžete využít třeba bohoslužby, které se tu konají denně.

Jedou z dalších zajímavostí je podzemní krypta původního gotického kostela, v níž jsou uloženy kosterní pozůstatky ze zrušeného hřbitova, který do roku 1784 kostel obklopoval. Kromě malé kostnice si tu můžete prohlédnout další zajímavosti - oltář Božího hrobu z vřídlovce a hrachovce, biblické výjevy Getsemanské zahrady a Kalvárie, ukázku důmyslného založení barokního chrámu, geologickou expozici apod.

Více informací naleznete na: www.karlovyvary.cz/cs/kostel-sv-mari-magdaleny


Sloup Nejsvětější trojice Karlovy Vary – dík za ochranu města před morem

Vrcholně barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice byl postaven roku 1716 významným regionálním sochařem Oswaldem Josefem Wendou ze Žlutic u staré radnice na Tržišti v historickém centru města Karlovy Vary. Morový sloup byl zřízen z vděčnosti, že se lázeňskému městu roku 1713 vyhnula rozsáhlá morová epidemie. Slavnostní vysvěcení sloupu provedl roku 1716 tehdejší karlovarský farář František Böhm.

Ústředním motivem pískovcového morového sloupu je Korunování Panny Marie Neposkvrněného početí Svatou Trojicí. Sousoší je postaveno na zeměkouli, ovinuté hadem dědičného hříchu. Základnu objektu tvoří trojboký podstavec, doplněný sochami biskupů sv. Vojtěcha a sv. Augustina a sochou sv. Floriána, patrona hasičů. Celková výška objektu dosahuje 9 metrů.

Původní dominantní postavení objektu proti farnímu kostelu sv. Máří Magdalény bylo utlumeno výstavbou Vřídelní kolonády a dalšími úpravami okolí. Dodnes je však karlovarský morový sloup nádhernou ukázkou architektury vrcholného baroka.

Více informací naleznete na: www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/karlovy-vary-sloup-se-sousosim-nejsvetejsi-trojice


Lázeňská kolonáda v Mariánských lázních se zpívající fontánou

Hlavní lázeňská kolonáda nebo také Kolonáda Maxima Gorkého patří neodmyslitelně k symbolům Mariánských Lázní. Kolonáda je historickou památkou českého lázeňství.

Novobarokní kolonádu nechal postavit v letech 1888–1889 opat kláštera Teplá na půdorysu původního „kursálu“ (119 x 12 metrů) místním stavitelem Johannem Koenigem podle projektů vídeňských architektů Miksche a Niedzielského. Její litinová konstrukce byla vyrobena v blanenských strojírnách knížete Salma.

Kolonáda je vzácným příkladem dobových staveb, jaké bývaly v minulosti v našich i zahraničních lázních a postupně byly likvidovány nebo modernizovány. Zdejší kolonáda přežila. Její rekonstrukce proběhla v letech 1973–1981. Cyklus nástropních fresek s motivy „Touha člověka létat“ je dílem malíře Josefa Vyleťala a bronzové reliéfy na stěnách kolonády vytvořil Antonín Kuchař.

Před hlavní kolonádou najdete také jednu z nejoblíbenějších atrakcí Mariánských Lázní - Zpívající fontánu.

Více informací naleznete na: www.zivykraj.cz/cz/objevujte/hlavni-lazenska-kolonada-marianske-lazne