Kostel Zvěstování Panny Marie v Ostřetíně
První zmínka o tomto kostele pochází z roku 1350, kdy byl odstoupen k litomyšlskému biskupství pod jménem „Hostetyn“ (rok předtím byla osada nazývána jako „Tyczmanivilla“, o rok později „Hostestin“). Předtím náležel k mýtskému dekanátu a královéhradeckému archidiakonátu. V roce 1360 Petr, plebán v Ticzmansdorfu, směnil svoji faru s Petrem, rektorem špitálu sv. Anny v Hradci Králové. Roku 1409 si zdejší plebán Vít směnil místo s knězem Martinem z Hnátnice. V roce 1418 si vyměnil plebán Martin faru s knězem Mikolášem z Koles v kolínském dekanátu. V Libri relationum z roku 1677 je popisován takto: „Filiální do Rovně, kostel dřevěný, kalich stříbrný jeden, monstrance měděná, křtitelnice cínová, zvony 4. Farou nazývají se tři chaloupky.“ V seznamu far na Pardubicku z roku 1615 je o něm napsáno toto: „Ves Ostřetín. Tu jest fara od starodávna bývala, kterou r. 1615 přisluhováním kněz Matěj Zub Tuntulyn Libřický farář Roveňský držel, a odtud dostával: peněz ze záduší při posvěcení chrámu Páně 2 kopy, žita i ovsa po 35 str., 1 wt., 1 čtvrct. Nyní pak tu řečenou faru velebný Pán Páter Antonín Rulikovský, farář Roveňský drží a odtud dostává: peněz 2 kopy, žita i ovsa po 28 str., 2 věrt., 2 čtvrce. Na pustých uchází: žita i ovsa po 6 str., 3 věrt., rolí 40 str., luk 2 jitra, lesů 6 jiter. Mimo to jest každý sedlák panu faráři povinen jednu zápřež orání, zahradníci s podruhy půl dne sekat a hrabati.“ V roce 1650 zde pak 10x do roka konal mše svaté pardubický kvardián.
Dřevěný kostelík stával podle farní pamětní knihy tam, kde byl vztyčen kříž. 12. července 1758 byl kostel zapálen pruským vojskem, když přežil bez úhony první jimi způsobený požár z 11. července téhož roku. Následně tu stávala jen malá kaplička, kterou až v roce 1781 nahradil současný kostel, jenž byl postaven podle návrhu Kiliána Dientzenhoffera. Roku 1786 zde byla založena lokálie, která byla v roce 1854 povýšena na faru. Roku 1890 došlo k opravě objektu. 22. července 1900 byl kostel poškozen při velké bouři s krupobitím. K jeho opravě došlo ještě v témže roce. 20. dubna 1911 navštívil kostel královéhradecký biskup Msgre. ThDr. Josef Doubrava. 30. prosince 1987 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-zvestovani-p-marie-16203527).
Jedná se o jednolodní, orientovaný, převážně kamenem zděný a omítaný objekt, jenž má obdélný půdorys s užším a s lodí stejně vysokým presbytářem a s malou čtvercovou sakristií připojenou na východní straně. Západní průčelní hranolová věž s dvojicí prolákle zvlněných bočnic nad hlavní římsou tvoří štít. Věž je zakončena osmibokou, šindelem krytou helmicí s hrotnicí a dvouramenným křížem. Střechy kostela jsou sedlové, na východě zvalbené. Stěny jsou členěny pilastry, v závěru presbytáře a sakristie jsou zdvojené. Již zmíněná věž je členěna dvojicemi pilastrů na každé straně, přičemž rohy mezi nimi jsou zkosené. Okna mezi pilastry i ta na věži mají segmentové záklenky bez šambrán, uvnitř s pískovcovými parapety. Nad západním vstupem je situováno oválné okénko bez šambrány. Portál je pískovcový, segmentový, vrchol zploštělý s klenákem, hlavice s kartušemi a reliéfními volutami. Na jihu v 2. ose se nachází obdobný portál, jenž je větší, ale naopak nižší než prve zmíněný. Loď má plochý zrcadlový strop s neckovým fabionem, triumfální oblouk je půlkruhový s pilíři s hustě profilovanými římsovými hlavicemi a vystouplými trnoži ve výši obíhajícího soklu. Nad obloukem je volutová kartuš s nápisem „AVE MARIA 1781“ (jedná se o vročení vysvěcení kostela). Presbytář s plackovou klenbou má v rozích pilastry se špičatě vysazenými boky, od nichž běží špičaté obloukové pasy, což jsou žebra klenby. Na západě lodi se nachází na dvojici pilířů umístěná kruchta, jež je podklenutá třemi poli placek do pasů. Po jižní straně kruchty je vloženo válcové schodiště. Menší čtvercová sakristie má plackovou klenbu.
Hlavní oltář zdobí obraz Zvěstování Panny Marie z 2. poloviny 19. století od malířů Jaroslava Hejdy z Lovčic a Bartoloměje Hlavína. Ten původní od jezuitského malíře Josefa Kramolína z roku 1781 byl umístěn na postranní zeď. Nad obrazem je pak nápis, obsahující chronogram: „HOSPODINE MILVG I CTITELE TVOGI OKRASV PŘIBITKV A STANKV TVEHO. Žalm 25., 8.“ Postranní oltáře Panny Marie Lourdské, Pána Ježíše a Bolestné Panny Marie byly zhotoveny Rudolfem Velínským z Chocně, sochy pocházejí od tyrolského sochaře Ferdinanda Stuflesera a obraz sv. Václava namaloval Adolf Russ. Cínovou křtite1nici v podobě trojnožky zhotovil roku 1859 chrudimský cínař Václav Roztočil. Varhany pocházejí z roku 1823 a zhotovil je Jan Václav Jozefy.
Na věži v průčelí kostela visely původně 4 zvony, jež vážily 12, 8, 4 a 2 centy. První tři měly stejný nápis: „Johann Georg Kühner goss mich in Prag 1786.“ a nahradily ty, jež se rozlily při požáru v roce 1758. V dřevěné vížce nad presbytářem byl navíc padesátiliberní umíráček. Ostatní 2 zvony nebyly opatřeny žádným textem ani datací. Zmíněná čtveřice byla zrekvírována v lednu 1917. Ještě téhož roku sem byl dán jako náhrada malý zvon z Velin, ovšem bez srdce, které obyvatelé Velin ukryli. Následující trojice zvonů - Zvěstování Panny Marie, Jan Evangelista (poledník) a Václav (umíráček) - od firmy Buřil a Švagerka byla pořízena roku 1925, kdy byl rovněž velinský zvon navrácen zpět. První dva zvony byly odebrány za 2. světové války, takže v kostele zůstal pouze umíráček, což se nezměnilo dlouhá desetiletí. V roce 2019 byla vyhlášena veřejná sbírka na pořízení nové dvojice zvonů.
Dřevěný kostelík stával podle farní pamětní knihy tam, kde byl vztyčen kříž. 12. července 1758 byl kostel zapálen pruským vojskem, když přežil bez úhony první jimi způsobený požár z 11. července téhož roku. Následně tu stávala jen malá kaplička, kterou až v roce 1781 nahradil současný kostel, jenž byl postaven podle návrhu Kiliána Dientzenhoffera. Roku 1786 zde byla založena lokálie, která byla v roce 1854 povýšena na faru. Roku 1890 došlo k opravě objektu. 22. července 1900 byl kostel poškozen při velké bouři s krupobitím. K jeho opravě došlo ještě v témže roce. 20. dubna 1911 navštívil kostel královéhradecký biskup Msgre. ThDr. Josef Doubrava. 30. prosince 1987 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-zvestovani-p-marie-16203527).
Jedná se o jednolodní, orientovaný, převážně kamenem zděný a omítaný objekt, jenž má obdélný půdorys s užším a s lodí stejně vysokým presbytářem a s malou čtvercovou sakristií připojenou na východní straně. Západní průčelní hranolová věž s dvojicí prolákle zvlněných bočnic nad hlavní římsou tvoří štít. Věž je zakončena osmibokou, šindelem krytou helmicí s hrotnicí a dvouramenným křížem. Střechy kostela jsou sedlové, na východě zvalbené. Stěny jsou členěny pilastry, v závěru presbytáře a sakristie jsou zdvojené. Již zmíněná věž je členěna dvojicemi pilastrů na každé straně, přičemž rohy mezi nimi jsou zkosené. Okna mezi pilastry i ta na věži mají segmentové záklenky bez šambrán, uvnitř s pískovcovými parapety. Nad západním vstupem je situováno oválné okénko bez šambrány. Portál je pískovcový, segmentový, vrchol zploštělý s klenákem, hlavice s kartušemi a reliéfními volutami. Na jihu v 2. ose se nachází obdobný portál, jenž je větší, ale naopak nižší než prve zmíněný. Loď má plochý zrcadlový strop s neckovým fabionem, triumfální oblouk je půlkruhový s pilíři s hustě profilovanými římsovými hlavicemi a vystouplými trnoži ve výši obíhajícího soklu. Nad obloukem je volutová kartuš s nápisem „AVE MARIA 1781“ (jedná se o vročení vysvěcení kostela). Presbytář s plackovou klenbou má v rozích pilastry se špičatě vysazenými boky, od nichž běží špičaté obloukové pasy, což jsou žebra klenby. Na západě lodi se nachází na dvojici pilířů umístěná kruchta, jež je podklenutá třemi poli placek do pasů. Po jižní straně kruchty je vloženo válcové schodiště. Menší čtvercová sakristie má plackovou klenbu.
Hlavní oltář zdobí obraz Zvěstování Panny Marie z 2. poloviny 19. století od malířů Jaroslava Hejdy z Lovčic a Bartoloměje Hlavína. Ten původní od jezuitského malíře Josefa Kramolína z roku 1781 byl umístěn na postranní zeď. Nad obrazem je pak nápis, obsahující chronogram: „HOSPODINE MILVG I CTITELE TVOGI OKRASV PŘIBITKV A STANKV TVEHO. Žalm 25., 8.“ Postranní oltáře Panny Marie Lourdské, Pána Ježíše a Bolestné Panny Marie byly zhotoveny Rudolfem Velínským z Chocně, sochy pocházejí od tyrolského sochaře Ferdinanda Stuflesera a obraz sv. Václava namaloval Adolf Russ. Cínovou křtite1nici v podobě trojnožky zhotovil roku 1859 chrudimský cínař Václav Roztočil. Varhany pocházejí z roku 1823 a zhotovil je Jan Václav Jozefy.
Na věži v průčelí kostela visely původně 4 zvony, jež vážily 12, 8, 4 a 2 centy. První tři měly stejný nápis: „Johann Georg Kühner goss mich in Prag 1786.“ a nahradily ty, jež se rozlily při požáru v roce 1758. V dřevěné vížce nad presbytářem byl navíc padesátiliberní umíráček. Ostatní 2 zvony nebyly opatřeny žádným textem ani datací. Zmíněná čtveřice byla zrekvírována v lednu 1917. Ještě téhož roku sem byl dán jako náhrada malý zvon z Velin, ovšem bez srdce, které obyvatelé Velin ukryli. Následující trojice zvonů - Zvěstování Panny Marie, Jan Evangelista (poledník) a Václav (umíráček) - od firmy Buřil a Švagerka byla pořízena roku 1925, kdy byl rovněž velinský zvon navrácen zpět. První dva zvony byly odebrány za 2. světové války, takže v kostele zůstal pouze umíráček, což se nezměnilo dlouhá desetiletí. V roce 2019 byla vyhlášena veřejná sbírka na pořízení nové dvojice zvonů.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.046, 16.028)
Poslední aktualizace: 27.2.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Ostřetín
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Kostel Zvěstování Panny Marie v Ostřetíně
Ostřetín - kostel Zvěstování Panny Marie
Kostel
Kostel Zvěstování Panny Marie najdeme uprostřed obce, nedaleko hlavní silnice ve směru Hradec Králové - Svitavy, ze které je dobře viditelný. Již v r. 1350 je připomínán v obci kostel dřevěný. Současný kostel byl …
0.4km
více »
Ostřetín
Vesnice
Ostřetín je poměrně velkou a protáhlou obcí s 960 obyvateli a najdeme ji v oblasti Holické kotliny, jihovýchodním směrem od města Holice a západním směrem od města Horní Jelení. K obci byla jako její místní část…
0.6km
více »
Chmelnice (283 m n. m.) u Ostřetína
Kopec
Geomorfologický okrsek Holická tabule je plochá pahorkatina, která se vyznačuje jen slabě rozčleněným erozně-denudačním reliéfem. Nejvyšším vrcholem je Sychrovka (289 m n. m.), která se n…
1.6km
více »
Veliny - dřevěný kostel sv. Mikuláše se zvonicí
Kostel
Největší dominantou a zároveň nejvýznamnější památkou Velin je roubený Kostel sv. Mikuláše, vrcholné dílo lidové architektury, který je zapsán mezi Kulturní památky ČR. Předchůdce dnešního kostela je připomínán …
2.9km
více »
Veliny - dřevěná zvonice
Zvonice
Dřevěnou zvonici ve Velinách najdeme v blízkosti dřevěného kostela sv. Mikuláše. Zvonice byla postavena v r. 1750, má osmiúhelníkový půdorys a je postavena na kamenné podezdívce. Zvonice je mimo oplocení kostela sv. Mikuláše. Kolem zvonice vede zelená turistická značka ve směru Hradecké lesy - Horní Jelení a cyklotrasa KČT č. 4265.
2.9km
více »
Veliny - dřevěný kostel sv. Mikuláše
Tipy na výlet
Cílem naší cesty je obec Veliny, která se nachází cca 5 km východně od Holic. To co nás do Velin, které jsou prvně písemně doloženy roku 1366, přivádí je barokní dřevěný Kostel sv. Mikuláše, vrcholné dílo lidové a…
2.9km
více »
Veliny
Vesnice
Veliny jsou malou protáhlou obcí s 400 obyvateli a najdeme ji u okraje Hradeckého lesa, východním směrem od města Holice a jihozápadním směrem od města Borohrádek. Veliny se rozkládají podél silnice procházající o…
2.9km
více »
Vysoká u Holic
Vesnice
Vysoká u Holic, obec protnutá státní silnicí č. 35, dnes součást obce Ostřetín. V 19. století, kdy místní děti museli docházet do školy ve vzdálenejším Ostřetíně došlo k myšlence k vybudování školy v obci. A tak v r. 1876 "veleslavená c.k. zemská školní rada" stavbu povolila. Škola byla otevřena 1. ledna 1877. Dnes budova slouží jako obecní knihovna.
3.2km
více »
Holice – Pomník padlých s hromadným hrobem
Pomník
Nepřéhlednutelnou dominantou holického hřbitova je zdejší pomník padlých spolu s hrobem padlých v období květnového povstání 1945. Holice byly poměrně důležitým shromaždištěm vlaků s…
3.2km
více »
Holice – Židovský hřbitov
Hřbitov
Hřbitov vyznavačů hebrejského ritu v Holicích je poměrně zánovní, takže seskupení přes sebe navršených náhrobků se tady nedočkáme. Zdejší židovská obec zakoupila pozemek v roce 1912 poblíž katolického (dnes městského) hřbitova.
Jako vhodné místo k pohřbívání se jevila západní část pozemku, na východní straně byla původně vybudována brána s márnicí. Do dnešních dob se dochovalo cca 25 náhrobků z let 1915–51. Kromě místních…
3.2km
více »
Holice – Barikádník
Pomník
Působivý pomník obětem odboje z let 1939–45 objevíme v Holicích na návrší před vstupem do zdejšího hřbitova. Původní umístění pomníku sice bylo v parku naproti tamní Sokolovně. Prostor ale prošel nedávnou revitalizací a to si vynutilo i přesun pomníku na současné místo.
Na faktu, že Holice jsou spíše městem malým než středním, je důležitá skutečnost, že si zde připomínají poměrně značný počet padlých. Vše vlastně vyvrcholilo…
3.2km
více »
turistické rozcestí Holice - nádraží
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u železničního nádraží v Holicích, ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po modré značce ve směru Suté Břehy - Horní Jelení a po značce žluté ve směru Třebechovice pod Orebem - Holice.
3.4km
více »
Památník Dr. Emila Holuba
Tipy na výlet
Přáním a zároveň posláním Emila Holuba bylo prospět vědě a své vlasti. Což se mu podařilo, ale nedostalo se mu od Českého národa takové uznání, jaké by si zasloužil. Jeho poznatků z výprav si více vážili v cizině …
3.6km
více »
Holice – Plastika Republika
Památník
Rok 2018 byl plný akcí a připomínek stoletého vzniku již neexistujícího Československa. Je tedy faktem, že rozpad státu v roce 1993 asi více litovala právě západní část rozdělené země. Češi a Moravané si přeci jen víc užívali v roce 1918 znovunabyté samostatnosti. Ačkoliv tedy meziválečná První republika měl určitě spoustu nedostatků, kdyby se žilo v příznivější mezinárodní situaci, snad by si své ukotvení našla, ale dějiny…
3.6km
více »
Holice - památník, muzeum Dr. Emila Holuba
Muzeum
Památník Dr. Emila Holuba - Africké Muzeum je po rekonstrukci opět otevřeno. Do afrického života se v Muzeu Dr. Emila Holuba můžeme přenést každý den, mimo pondělí.
vstupné:
dospělí 40,-Kč, děti, studenti, důch…
3.8km
více »
Holice
Město
Holice leží ve Východních Čechách, východně od Pardubic. Město je známé jako rodiště doktora Emila Holuba ( 1847 ? 1902 ), lékaře a cestovatele, jemuž učarovala Afrika. Část jeho sbírek z Afriky je umístěno v Africkém muzeu ve městě. Severním a východním směrem se rozkládá rozsáhlý komplex Hradeckého lesa. Severozápadním směrem od města je vybudováno několik rybníků. U…
3.8km
více »
Holice v Čechách - Africké muzeum, Památník Dr. Emila Holuba
Tipy na výlet
Jedeme do východočeských Holic, do rodného města cestovatele Dr. Emila Holuba. Do Holic se jezdí většinou na motocross, nebo do Památníku - Muzea Dr. Emila Holuba, do kterého směřujeme i my. Památník se nachází ne…
3.8km
více »
Holice, srpen 2023, tradiční cyklozájezd – pt. 1 (převážně Památník Emila Holuba)
Cestopisy
Prozatím každý přelom roku (prosinec, nebo následující leden) se v mobilu objeví zpráva, kam se jede o prázdninách na „školní“ výlet. Ten letošní s lokalitou Holice. Od nás je to skoro coby…
3.8km
více »
Holice - Kulturní a informační středisko
Infocentrum
Kulturní a informační středisko v Holicích, kde návštěvník obdrží veškeré informace o městě a okolí se nachází v Kulturním domě města Holic, v blízkosti známého Památníku Dr. Emila Holuba. Turistickou známku č. 45…
3.8km
více »
Cyklostezka Veliny - Borohrádek
Trasa
Oázou pro cyklisty je lesní cyklostezka, která spojuje obce Veliny a Borohrádek. Stezka, která spojuje i dva kraje, Královéhradecký a Pardubický, byla vybudována v létě roku 2008, její délka je 4,1 km. Na dvou mís…
3.9km
více »
turistické rozcestí Horní Jelení - náměstí
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází na okraji náměstí v Horním Jelení, ukazuje cestu do několika směrů. Po žluté značce ve směru Borohrádek - Dobříkov. Po modré značce do tří směrů, z Horního Jelení západně do…
3.9km
více »
Horní Jelení - kostel Nejsvětější Trojice
Kostel
Horní Jelení - první písemná zpráva o vsi pochází z roku 1472. Nejstarší období obce je však spojováno s loveckým hrádkem, který v místě stával již v dobách předhusitských. Mělo jít o gotický hrad jehož prvním z…
4.1km
více »
turistické rozcestí Pod Horním Jelením
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází cca 500 metrů od centra Horního Jelení, ukazuje turistům cestu do tří směrů. Po značce modré ve směru Suté Břehy, Poběžovice, Holice, Vinice, Horní Jelení - Dolní Jelení, R…
4.5km
více »
Veliny - „hlavní nádraží“
Odpočinkové místo
Cca v polovině cyklostezky mezi Borohrádkem a obcí Veliny narazíme na místní „hlavní nádraží“. Uvozovky již dávají tušit, že se o klasické nádraží nejedná, ale o altán, který se nachází v těsné blízkosti železniční trati. 3 kotouče, na kterých jsme zvyklí čítat jízdní řády nás tu seznamují s historií mikroregionu Holicka, s památkami a samozřejmě i s popisem budování stezky.…
4.6km
více »
Vysoké Chvojno – přírodní rezervace U Parku
Přírodní památka
Východně od Vysokého Chvojna na Pardubicku, v sousedství známého dendrologického parku (arboreta), se na ploše 4,33 ha rozprostírá přírodní rezervace U Parku. Svah v nadmořské výšce od 280 do 310 metrů místní znaj…
7.4km
více »
Arboretum Vysoké Chvojno
Arboretum
Arboretum - park ve Vysokém Chvojně, který založil markrabě Alexandr Pallaviczini po r. 1884. Na pozemcích měl být vybudován zámek a s ním zámecký park. Ke stavbě zámku nakonec nedošlo a uskutečněno bylo pouze zal…
7.5km
více »
Vysoké Chvojno - kostel Sv. Gotharda
Kostel
Farní kostel ve Vysokém Chvojně je zmiňován již ve 14. století. Do jeho osudu však zasáhly husitské války, kdy byl pobořen. Současný kostel sv. Gotharda pochází z roku 1729, oprava byla r…
7.8km
více »
Retro 1986 - Jak jsme jeli a nedojeli na Svojšický slunovrat
Tipy na výlet
K napsání tohoto článku mě inspiroval Franta a jeho skvělý retro cestopis"Můj první vandr". Nechci se opičit, protože na Františka nemám, buď to člověk v tý hlavě má, nebo nemá. Spíš se chci s Vámi…
8.4km
více »
Častolovice-zámek
Zámek
Častolovice jsou v okrese Rychnov nad Kněžnou v Orlické tabuli, 8 km jihozápadně od Rychnova nad Kněžnou a 2,5 km západně od Kostelce nad Orlicí. Zámek je u hlavní silnice na Hradec Králové, na soutoku…
14.4km
více »