Královská obora v Praze

Podle mnoha autorů měla vzniknout předchůdkyně dnešní Královské obory při výstavbě letohrádku za panování krále Přemysla Otakara II. V roce 1266. Právě ten ji měl nechat poprvé ohradit vysokou zdí. Roku 1319 zde měl král Jan Lucemburský zřídit místo pro turnaje. Její obnovu po husitských válkách, kdy byla nejprve v majetku pražské husitské obce, následně v rukou jednoho z konšelů a v roce 1436 se stala opět královským vlastnictvím, pak měl mít na svědomí král Vladislav Jagellonský. Další zprávu o oboře v těchto místech máme z roku 1536, kdy král Ferdinand I. nechal vedle nové obory nad potokem Bruska vyměřit v Bubenči jinou a rozsáhlejší oboru a nechal ji obehnat zdí, přičemž kolem jejích zdí, natož přímo do ní, nesměl nikdo vkročit se zbraní, jinak by byl oběšen. V roce 1559 arcikníže Ferdinand nechal pole vedle ní předělat rovněž na oboru. Kdo by v ní chtěl škodit, měl být také pověšen na nejbližším stromě. Tím došlo k velkému rozšíření tohoto královského majetku, určeného pro lovecké i jiné kratochvilné akce a sahajícího až po Petřín, Hvězdu a Šárku, což bylo navíc korunováno v letech 1582-1593, kdy byla vybudována tzv. Rudolfova štola, jež byla určena k zásobování vltavskou vodou později zasypaného Velkého rybníka.

Tyto obory byly bohaté na lovnou zvěř, jako byly jeleni, daňci, srny, buvoli, zajíci, divoké kachny a husy, bažanti a mnohé další lovné ptactvo (mnohdy sem dovezené z exotických zemí), o čemž nalezneme zprávu z roku 1575. Vstup se zbraní sem byl zakázán a obory zůstávaly přístupné lidem jen někdy, o čemž svědčí list zahradníka a lesního Baltazara Sedlmajera z 15. dubna 1624, v němž se ptal české královské komory, zda může opětovně o velikonočních svátcích zpřístupnit lidem oboru, jak se dělo již od dávných dob. V roce 1688 byl v rybníku založen ostrov a nedaleko došlo k výstavbě letohrádku, z něhož se po nějakém čase stala restaurace. Dominantou místa však byl na kopci situovaný lovecký zámek, jenž byl během 16. století přestavěn v gotickém slohu a určen jako letní sídlo českých místodržitelů.

Později vznikaly v oboře a v jejím okolí mnohé stavby, z nichž můžeme zmínit brusírnu drahokamů Petra Hübla a Octavia Miserona, jež zanikla někdy během třicetileté války. O ty dosavadní se mnoho nestaralo, což je vidět z usnesení českého gubernia z 28. května 1622, v němž byla nařízena obnova zchátralých a poškozených staveb ve Stromovce a stavební správce při místodržitelském úřadu Hanuš Stahel měl za to obdržet 5 000 kop míšeňských grošů. Neopomenutelným objektem byl též zdejší hostinec, který býval pravidelně propachtováván. O jednom z pachtýřů – Joanu Battistovi du Boysovi - máme zprávu z roku 1689, kdy žádal české místodržitelství o rozšíření hostince, z něhož se stala tzv. Královská dvorana, později známá jako Šlechtova restaurace.

V průběhu času pak byly všechny obory sceleny do jedné a ta byla obehnána vysokou zdí, v níž se nalézala šestice bran. V roce 1732 měla činit její výměra 2 335 čtverečných sáhů, roku 1791 byla jedním z center korunovačních oslav Leopolda II. Velkou proměnou pak prošla za nejvyššího purkrabího Rudolfa hraběte Chotka, který ji proměnil v anglický park a roku 1804 zpřístupnil všem obyvatelům, jež měli o to zájem. Následně vznikla u obory štěpnice (něm. Baumgarten), z jejíhož pojmenování vznikl patrně termín Stromovka, užívající se pro východní část dnes sceleného parku. V roce 1855 pak byl rozšířen hostinec s velkým tanečním sálem, v němž se v letním období konaly vojenské koncerty, navštěvované zejména movitějšími měšťany a šlechtou, a to vždy v neděli, v úterý a ve čtvrtek. V tomto stavu zůstala s některými úpravami až do roku 1890, kdy byla její část určena k výstavbě dnešního Výstaviště, známého zejména v roce 1891 konanou jubilejní výstavou a o 4 roky později uskutečněnou národopisnou výstavou. Ale již předtím byla ze severu omezena drážďanskou a buštěhradskou dráhou.

Vzhledem ke svému umístění bývala tato lokalita často ničena různými povodněmi (první zmámá z roku 1118), což se dělo ještě poměrně nedávno, tj. v srpnu 2002, po níž muselo dojít k obnově nejen některých částí mobiliáře, nýbrž také vegetace. V roce 2016 vznikla dvojice nových rybníků (viz http://www.praha-priroda.cz/vodni-plochy-a-potoky/vodni-plochy-dle-katastru/bubenec/stromovka-rybniky/) a o rok později došlo na rekonstrukci cest a byla zahájena oprava Šlechtovy restaurace. Všechny práce zde však nejdou vzhledem k místu ani vylíčit, ale péče o park je opravdu velkolepá a od dob Aloise Hynka, který napsal v roce 1891 tato slova: „Stromovka, lépe Královská obora, jest nejkrásnějším a největším veřejným sadem v okolí pražském.“, se mnoho nezměnilo. Tato místa jsou stále cílem množství návštěvníků, od maminek s dětmi přes různé sportovce až po aktivní seniory, jež se chtějí v lůně přírody buďto zastavit a prostě kochat jejími krásami, nebo v něm strávit činorodě svůj volný čas. Není tedy divu, že je tento park dosud v zorném úhlu mnoha umělců, ať již malířů a fotografů (Antonín Slavíček – Ve Stromovce), tak různých literátů.

Královská obora v Praze na mapě